Lupénka neboli psoriáza je chronické onemocnění kůže, kterým trpí okolo dvou až tří procent populace.
Ačkoliv rudé odlupující se skvrny na těle nejsou nakažlivé, mohou budit nevítanou pozornost okolí a stát se pro nemocného zdrojem psychických potíží i sociální izolace.
Světový den lupénky, který připadá na 29. říjen, si proto klade za cíl odbourat mýty o této chronické nemoci, informovat veřejnost o veškerých projevech i možnostech léčby a zamezit stigmatizaci psoriatiků.
Psoriáza není vzácným onemocněním, v populaci se vyskytuje často, přičemž rizikovým faktorem bývá mnohdy dědičnost. „Odhaduje se, že v České republice trpí psoriázou 200 až 300 tisíc nemocných.
Nárůst této choroby, jako i mnoha dalších kožních onemocnění, v posledních letech stoupá. Příčina není úplně známá.
Může na to mít významný vliv větší psychická zátěž a životospráva jedince, stres, zvýšený výskyt různých infekcí, které mohou provokovat vznik projevu psoriázy,“ uvádí dermatoložka MUDr. Anna Jiráková, Ph.D.
Lupénka má negativní vliv nejen na kůži
U lidí trpících lupénkou dochází k urychlenému životnímu cyklu kožních buněk, čímž vznikají léze, které se nejčastěji vyskytují na loktech, kolenou, v oblasti kostrče, objevují se ale také ve vlasech a postiženy bývají i nehty na rukou a nohou.
Výsev lupénky ovšem může být prakticky na celém těle. Kůže je začervenalá, bolestivá, mnohdy svědí, praská, na povrchu se vytvářejí šupiny nezralých buněk, které se hromadí. Někdy postihuje rovněž klouby. „Je to choroba, která je výrazně spojena i s tzv.
metabolickým syndromem (obezita, zvýšené hladiny lipidu v krvi) a zvýšeným rizikem vzniku kardiovaskulárních nemocí,“ doplňuje dermatoložka Jiráková.
Pacienti bývají často stigmatizováni
Neinfekční zánět kůže se může projevit u všech věkových kategorií, první výskyt je však nejčastěji v období mezi 15 a 35 lety.
Psoriáza se projevila i u pana Mária, kterému je nyní přes 50 let, nemoc jej ovšem provází již od doby dospívání, kdy se u něj poprvé objevily rudé odlupující se skvrny na kůži.
„Bylo to sice nepříjemné zjištění, ale nezhroutil jsem se z toho,“ reagoval, když se o své nemoci poprvé dozvěděl.
„Řekli mi, že se nemoc nedá vyléčit a napsali mi kortikoidovou mast pro zmírnění příznaků,“ popisuje pacient své první setkání s lupénkou. Oporou mu tehdy byli rodiče, zejména otec, který byl lékařem, se mu snažil pomoci.
„Většina pacientů se psoriázou je touto chorobou stigmatizována. Psoriáza velmi výrazně snižuje kvalitu života nemocných, ale často i jejich rodin. V mnoha případech pacienti trpí depresí a je nutná psychologická podpora,“ upozorňuje Jiráková.
Boj s lupénkou může mít různé podoby
Psoriáza je onemocněním na celý život, díky správné léčbě však může pacient žít kvalitně. Co tedy mohou lidé, u nichž se lupénka objeví, udělat pro zlepšení svého zdravotního stavu?
„Určitě vyhledat odborné dermatologické pracoviště a zahájit léčbu co nejdříve. Upravit životosprávu.
Víc se zaměřit na dietu, pravidelný pohyb, dostatek spánku,“ vypočítává dermatoložka Anna Jiráková možnosti, které mohou vést k tomu, že se onemocnění dostane pod kontrolu.
Často bývají v boji proti lupénce nasazovány lokálně kortikosteroidy, jejichž užívání však mohou provázet nežádoucí vedlejší účinky. Doplňkovou léčbu představuje balneoterapie, tedy léčebné lázně, či fototerapie, využívající UVB světlo.
U středně těžké až těžké formy psoriázy může být nasazena systémová léčba, tedy léky působící na celý organismus, které však mohou mít rovněž nežádoucí účinky.
Objevuje-li se lupénka na více než 10 % těla a selhaly jiné formy léčby, lze nasadit léčbu biologickou.
Naděje v přírodních látkách
Pacienti s lupénkou nacházejí naději také v přírodních prostředcích. „Můj lékařský výzkum a studia biochemie mi přinesly pochopení principů, na nichž funguje lidské tělo, a způsobů, jak různé látky ovlivňují fungování a signalizaci těla.
Zároveň jsem zjistil, jak nemoc ovlivňuje tělo. Vždycky jsem věřil, že se dá pacientům nabídnout v oblasti jejich léčby mnohem víc. Začal jsem se vzdalovat hlavnímu proudu ve zdravotnictví, který léčí pacienty látkami vyrobenými lidmi.
Zároveň jsem se začal zajímat o přírodní medicínu, včetně té čínské, o byliny a jiné podoby alternativní léčby,“ uvádí australský vědec a lékař Michael Tirant, který vyvinul účinnou metodu léčby psoriázy na bázi přírodních látek.
Cílí jak na faktory, které nemoc aktivují, tak na ty, jež ji neustále podporují.
„S pacienty, kteří se po zhojení těmito přípravky dokážou vyhýbat svým spouštěčům, což může být stres, zánět v těle či některá složka potravy, se setkáváme až třeba po čtyřech či pěti letech, protože jsou bez lupénky a naši pomoc nepotřebují,“ dodává Tirant.
Tyto přírodní přípravky v podobě čistícího gelu, krému a oleje jsou k dostání i v České republice, nejsou však hrazené z veřejného zdravotního pojištění.
