Domů     Švédský atentát: Měl král lépe naslouchat věštkyni?
Švédský atentát: Měl král lépe naslouchat věštkyni?
2.8.2018

Dva muži, zahalení v dlouhých tmavých pláštích, pozorně sledují věštkyni. „Dej si pozor na muže v masce, který bude mít při sobě meč,“ obrací se znenadání „Mamsell“ Arfvidssonová na jednoho z přítomných. V něm by se v tu chvíli krve nedořezal.

Konečně jsou zpět na ulici. „Že na takové řeči dáte, Sire,“ snaží se hrabě De la Gardie uklidnit rozrušeného krále, který služby vyhlášené stockholmské věštkyně vyhledal v přestrojení jednoho dne roku 1786. „Ne, ona se nikdy nemýlí.

Tolik věcí, co mi řekla, se již stalo,“ nenechá se upokojit Gustav III. Švédský (1746–1792). „Dnes večer potkáš muže s mečem.

I na něj si dej pozor, jednou ti bude usilovat o život,“ předpověděla mu mimo jiné Ulrica „Mamsell“ Arfvidssonová (1734–1801).

Evropská smetánka si v minulosti potrpěla na předpovědi budoucnosti. Švédové nebyli výjimkou…
Evropská smetánka si v minulosti potrpěla na předpovědi budoucnosti. Švédové nebyli výjimkou…
reklama

Cesta krále a jeho druha do paláce ale proběhne bez větších potíží. Snad na poslední větu věštkyně již zapomněli, když vtom na schodišti královského zámku narazí na hraběte Adolfa Ribbinga (1765–1843). A u pasu má meč!

O šest let později si umírající Gustav III. uvědomí, jak sílu věštby osudově podcenil…

Gustav III. byl velkým milovníkem umění. Původní budovu švédské královské opery nechal vystavět právě on.
Gustav III. byl velkým milovníkem umění. Původní budovu švédské královské opery nechal vystavět právě on.

Anonym ho nerozhází

Král je večer 16. března 1792 v mimořádně dobré náladě, když přichází do budovy stockholmské opery. Okamžitě se odebírá do prostor, jež jsou vyhrazeny jen jemu, aby ze všeho nejdříve povečeřel v kruhu svých důvěrníků.

Teprve pak vstoupí do sálu, kde se koná maškarní ples. Teď ještě ale ne. Na královský příchod je příliš brzy. Gustav III. ochutnává lahůdky, které mu servírují, a srší vtipem. V jednom momentu se ale jeho tvář zakaboní.

Na okamžik strne poté, co si přečte další z anonymních dopisů, jenž ho varuje před spiknutím. „Existuje pár jedinců, kteří dýchají nenávistí a pomstou vůči vám,“ píše králi neznámý autor.

Gustav po chvíli nad listem mávne rukou. „Takových dostávám spousty…,“ odmítá se jím zabývat. Už se chce jít bavit. Bere si dlouhý černý plášť a na tvář nasazuje škrabošku.

V tomto kostýmu panovníka zastihli vrazi.
V tomto kostýmu panovníka zastihli vrazi.

Půlnoční tragédie

Je kolem půlnoci, když král vstupuje do sálu opery. Sám se pod maskou spokojeně usmívá. Náhle se v jeho těsné blízkosti objevuje skupinka mužů. „Dobrý den, krásná masko,“ oslovují panovníka dotyční, skrývající tváře pod škraboškami.

Než se král vzpamatuje, jeden z nich se k němu přitočí zezadu a z těsné blízkosti vystřelí Gustavovi do spodní části zad. „Ach, jsem raněný. Rychle mě odsud odneste a jeho zatkněte,“  vykřikne kulkou zasažený vladař, než se bolestí zhroutí k zemi.

Baron Pechlin patřil k hlavním strůjcům atentátu. V jeho domě se spiklenci večer před zločinem sešli.
Baron Pechlin patřil k hlavním strůjcům atentátu. V jeho domě se spiklenci večer před zločinem sešli.

Čas sejmout masky

„Okamžitě uzavřete všechny východy z budovy,“ znějí štěkavé povely stráží. Atentátníci nemají šanci uniknout. Je čas sejmout masky.

Zatímco Gustav sténá bolestí, pro jeho stoupence není velký problém zjistit, že zbraň, z níž vyšel výstřel, patří důstojníkovi Jacobu Johanu Anckarströmovi (1762–1792).

Mezi muži, kteří krále na maškarním plese se zlými úmysly obklopili, nechybí ani hrabě Ribbing. Postupně vyplouvají na povrch informace o rozsáhlém protikrálovském spiknutí mezi armádními důstojníky a šlechtou.

Jedněm vadily Gustavovy protiruské válečné akce, druhým zákon, kterým omezil jejich starobylá práva. Ještě 13 dní je král naživu a z lůžka řídí hon na zrádce. Pokus o státní převrat je udušen v samém zárodku. „Cítím se ospalý.

Chvilka odpočinku mi udělá dobře,“ oznamuje 29. března 1792 Gustav svému okolí. Ze spánku už se neprobere.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz