Domů     Jak vypadá život na Antarktidě?
Jak vypadá život na Antarktidě?
2.8.2018

Ačkoli se Antarktida na první pohled zdá nehostinná, i zde lze nalézt život. Samozřejmě se nejedná o bujné lesy, ale i ty zde kdysi existovaly. Svědčí tom naleziště černého uhlí. Dnešní antarktická fauna a flóra však vypadá trochu jinak.

Populárním symbolem Antarktidy se stal tučňák. Ovšem pozor, existují i tropické druhy tučňáků, jejichž kolonie lze najít až na ekvádorských Galapágách přímo na rovníku.

Vyšší rostliny se na Antarktidě prakticky nevyskytují. Jen na nejsevernějších ostrovech lze narazit na některé druhy trav.

Antarktickou skladbu flóry tedy tvoří především řasy, vyskytující se v ledovcích, dále pak mechy a lišejníky. Ani místní fauna není příliš bohatá.

Žádný suchozemský savec si Antarktidu neoblíbil, pouze pobřežní vody brázdí velryby, čtyři druhy tuleňů, tu a tam delfíni a kosatky či rypouši sloní.

reklama

Takový tuleň leopardí tu má celkem pohodlný život, o jeho oblíbenou potravu, tučňáky, není samozřejmě na Antarktidě nouze. Stejně tak tu výzkumník nenarazí na žádného plaza nebo sladkovodní rybu.

To ovšem neznamená, že by živočichové Antarktidu zcela ignorovali. Žije zde slušný počet roztočů, bezkřídlých mušek nebo třeba 15milimetrových korýšů žábronožek.

Antarktida je domovem zejména tučňáků.
Antarktida je domovem zejména tučňáků.

Je jasné, že každý organismus musí být na život v Antarktidě dobře připraven a náležitě adaptován. Takový tučňák, který obývá antarktická pobřeží, dokáže hladovět až čtyři měsíce.

Aby ve studených vodách i v mrazech na souši udrželi tučňáci teplo, vyvinula se jim, stejně jako vodním savcům, silná vrstva podkožního tuku. Tučňák, vážící šest kilo (asi jako husa) má v sobě téměř tři kila tuku, ten tedy tvoří zhruba polovinu jeho hmotnosti.

Kromě toho mají velmi husté peří, které je důkladně promašťované. Tučňáci jsou monogamičtí, celý život (až kolem 35 let) tedy tráví s jedním partnerem.

V Antarktidě jich žijí rozlehlé kolonie (mají tisíce členů), které, jak říkají vědci, „většinou ucítíte ještě dřív, než je vidíte“. Člověk se v nich jen těžko vyzná, zato tučňák své hnízdiště bez problémů najde.

Tučňáci mohou člověku i pěkně znepříjemnit návštěvu takové kolonie. V ohrožení totiž dovedou prudce vystříknout exkrementy až metr za sebe. Z počátku se o mládě stará jeden rodič, zatímco druhý je na lovu.

Později jsou malí tučňáčci odkládáni do „školky“, kde jako „vychovatelé“ působí nezahnízdění jedinci. Oba rodiče se pak mohou věnovat lovu.

Tuleň leopardí o potravu nemá na Antarktidě nouzi.
Tuleň leopardí o potravu nemá na Antarktidě nouzi.

Antarktida je ještě stále z velké míry neprobádaný kontinent.

Svědčí o tom i fakt, že teprve nedávno zde vědci objevili několik dosud neznámých živočišných druhů. Expedice Polarstern, kterou zorganizoval německý Ústav Alfreda Wegenera a jíž se zúčastnilo 52 vědců ze 14 zemí, brázdila dva měsíce vody Wedellova moře v rámci projektu sčítání mořského života v Antarktidě.

Výsledkem jejího bádání bylo třeba 15 druhů vícenožců, mezi kterými je i deseticentimetrový garnát (mořský rak). Objeven byl i nový polyp a několik žahavců, což jsou příbuzní korálů a medúz.

Výprava zároveň zaznamenala, že v poslední době se v oblasti okolo Antarktidy zvýšil počet plejtváků myšoků.

Občas břehy Antarktidy navštíví i kosatky.
Občas břehy Antarktidy navštíví i kosatky.

Na Antarktidu ovšem postupně pronikají i druhy živočichů a rostlin, které na ní nemají co dělat. Cynik by možná řekl, že to je to především člověk, ale je zde i plno druhů, které spolehlivě dokáží v historicky krátkém čase rozvrátit místní ekosystém.

Koneckonců, co dokáže nějaký druh v pro sebe nepřirozeném prostředí, o tom by se daly psát tlusté knihy.

Například králíci nebo kapři na australském kontinentu poškodili místní ekosystém přímo zdrcujícím způsobem. Narušení místního ekosystému je tedy vážnou hrozbou i pro nejchladnější kontinent.

Nedávno proběhla mezinárodní konference Antarctic Treaty Consultative Meeting (Poradní shromáždění antarktické smlouvy), které se zúčastnili diplomaté i odborníci z pětačtyřiceti států světa.

Odborníci zde upozornili na konkrétní druhy, kterým se už na Antarktidu podařilo proniknout. Jedná se nejen o některé druhy trav, ale třeba i o kraba hyas araneus, který se podobá velkému pavoukovi. Jeho přirozeným domovem je východní a západní Atlantik.

Krab hyas araneus
Krab hyas araneus

Na Antarktidě se totiž v poslední době projevují stále vyšší teploty, které mají za následek postupné změny klimatu. Dříve nehostinné podmínky jsou tak pro mnohé druhy invazních živočichů a rostlin stále lákavější.

Ty se zde mohou posléze trvale usadit a pak už jen s můžeme s obavami sledovat, co se s přírodou Antarktidy stane dál.

Ostatně, sumýši (připomínají velké červy), mořští ježci nebo pláštěnci (mořští živočichové s rosolovitým tělem, 3 mm – 30 cm) se již v současnosti dají považovat za kolonizátory nejchladnějšího kontinentu.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz