Domů     Svátky pod lupou: Kde se vzaly vánoční tradice?
Svátky pod lupou: Kde se vzaly vánoční tradice?
28.2.2022

Stromeček, pod ním kupa dárků, při jejichž rozbalování znějí naplno koledy. Sváteční atmosféru pak dotvářejí červenobílé punčochy nad krbem a věnec na dveřích. Bez toho všeho by byly Vánoce jako dům bez základů.

Co takhle popřemýšlet, odkud se vlastně vzaly některé vánoční tradice a symboly?

Vánoční dárky

Staří Římané si dávají svíčky, ve středověku jsou „hitem“ drobnosti se symbolikou

Ačkoliv dnes je tradice dávání dárků pevně svázána s příběhem o mudrcích z východu, kteří dorazí do Betléma poklonit se a obdarovat novorozeného Ježíška, tradice dávání dárků během významných svátků žila svým vlastním životem dlouhá staletí před Kristem.

Navzájem se obdarovávají už staří Římané, a to během svých nejpopulárnějších svátků – Saturnálií, bujarých oslav slunovratu, konaných na počest boha Saturna.

Slaví se od 17. prosince, trvají několik dní a v dárky se během nich proměňují hlavně hořící voskové svíčky, symbolizující temné zimní dny, respektive světlo v jejich tmě.

A když jsou následně Saturnálie křesťany přetransformovány do oslavy Vánoc, obdarovávání dárků zůstane.

Mikuláše slavit nebudu!

Do dnešních dárků ale mají ty tehdejší pochopitelně na míle daleko. Ve středověku mají podobu jakýchsi přívažků k posílaným přáním všeho dobrého. Jde zpravidla o drobné pozornosti v podobě toho, co se urodí, nebo doma vyrobí. Nejde ale o žádný nahodilý výběr.

Všechno má svůj význam. Například jablka značí zdraví a sílu, ořechy jsou symbolem dlouhověkosti a moudrosti a sladkosti naděje na sladký život. Zajímavé je, že po řadu staletí se obdarovávání koná 6. prosince, na svátek sv. Mikuláše.

Jenže ten reformátor Martin Luther (1483–1546) v protestantském Německu v 16. století slavit odmítne a začne prosazovat obdarovávání blízkých v předvečer svátku Narození páně, což se poměrně rychle ujme v celé Evropě.

Dárky si lidé dávají dávno před příchodem tří mudrců z Východu do Betléma. Foto: pxfuel
Dárky si lidé dávají dávno před příchodem tří mudrců z Východu do Betléma. Foto: pxfuel

Vánoční stromek

O vztyčení historicky prvního vánočního stromku se hádají Lotyši s Estonci

Za jakéhosi předchůdce současných vánočních stromků můžeme považovat ty ze středověkých pašijových her, pořádaných 24. prosince, na svátek Adama a Evy.

Ozdobené jsou jablky, která představují zakázané ovoce z ráje, a oplatkami, symbolizující eucharistii a vykoupení. Tak jako betlém si „rajský strom“ později najde své místo v domácnostech, přičemž jablka jsou nahrazena lesklými červenými kuličkami.

Komu není po chuti tato verze, může si za kořeny vánočního stromečku zajet do lotyšské Rigy, kde na Radničním náměstí dokonce visí pamětní deska připomínající místo, kde v roce 1510 nechal první vánoční stromek vztyčit cech Černohlavců, svobodných obchodníků, majitelů lodí a cizinců žijících ve městě.

Ale pozor! Podle Estonců byl historicky první stromek postaven na náměstí v Tallinnu už v roce 1441.

Trendy stromek královny Viktorie

Pořádek do poněkud zamotané historie jednoho z hlavních vánočních symbolů se pokouší vnést Carole Cusacková, profesorka religionistiky na univerzitě v Sydney.

Podle ní je nejpravděpodobnějším domovem vánočního stromku Alsasko, region na tehdejším německém území. Premiérově vztyčen je tu v roce 1539 a tradice se velmi rychle rozšíří dál. Ve Freiburgu musí být v roce 1554 dokonce kácení stromků na Vánoce zakázáno.

Pak už jen stačí, aby si němečtí imigranti přenesli zvyk do nových domovů. V 18. století už tak vánoční stromky znají po celé Evropě. Do zbytku světa je pomůže dostat britská královna Viktorie (1819–1901), v té době určující trendy.

V roce 1848 totiž vyjde v novinách The Illustrated London News její ilustrace, jak spolu s rodinou stojí okolo rozsvíceného vánočního stromku.

Za jakéhosi předchůdce současných vánočních stromků můžeme považovat ty ze středověkých pašijových her, pořádaných 24. prosince, na svátek Adama a Evy. Foto: pxfuel
Za jakéhosi předchůdce současných vánočních stromků můžeme považovat ty ze středověkých pašijových her, pořádaných 24. prosince, na svátek Adama a Evy. Foto: pxfuel

Vánoční koledy

Původně zní během řady dalších svátků – na Hromnice či den sv. Řehoře

První vánoční nápěvy zní už ve 4. století v Římě. Jsou v latině a do dnešních koled mají hodně daleko.

Za skutečné předchůdce „Štědrý večer nastal“ či „Narodil se Kristus Pán“ tak lze považovat spíše písně, které vzniknou ve 13. století ve Francii, Německu a zejména v Itálii pod vlivem Františka z Assisi (1181/1182–1226).

Původně koledy objímají daleko víc svátků než jen Vánoce. O výslužku se obcházením domů na vsi kromě Štědrého večera či na svátek svatého Štěpána koleduje na Hromnice (2. února), den sv. Řehoře (12. března) či Velikonoce. Přitom kromě liturgických pějí koledníci i písně lidové.

Dál do světa díky poutníkům

Postupem času se ovšem výraz koleda ustálí hlavně v souvislosti s Vánocemi. Ve středověku se Evropou šíří s pomocí poutníků, krajánků, potulných muzikantů a dalších dobrodruhů, kteří si jejich interpretací vydělávají na chleba.

Velkou popularitu získají hlavně v zemích, kde se prosadí protestanské církve, které podporují hudbu. Mimochodem, v 15. století Poláci od Jednoty bratrské převezmou a přeloží velké množství staročeských koled.

Ti hodní majitelé punčoch objeví uvnitř dárky, zlobivci naopak jen uhlí. Foto: pxfuel
Ti hodní majitelé punčoch objeví uvnitř dárky, zlobivci naopak jen uhlí. Foto: pxfuel

Vánoční punčochy

Původně se věší na Mikuláše, ke Štědrému dnu se přidají až na začátku 19. století

Většinou červenobílé punčochy jsou v současnosti v řadě zemí neodmyslitelnou součástí vánočních tradic. Původně přitom náleží ke dni svatého Mikuláše, který se o ně s nejkrásnějšími svátky v roce začne dělit až na počátku 19. století.

Světec, sloužící jako předobraz západního Santa Clause a jemu podobných postav, ostatně stojí dle legendy za vznikem oblíbeného zvyku.

Svatý dobrodinec

Jednoho dne prý Mikuláš (270–343) na svých cestách zavítá do vesnice, kde vyslechne příběh nešťastného vdovce se třemi dcerami. Touží rodině nějak přilepšit, ví ale, že muž by jeho dary z hrdosti nepřijal, a tak se rozhodne pomoci tajně.

V noci hodí otevřeným oknem v jejich domě dovnitř tři pytlíky se zlatem, přičemž jeden náhodně přistane v punčoše, které si děvčata dají ke krbu uschnout. Podle druhé verze hodí Mikuláš do punčoch všechny tři pytlíky, a to záměrně.

Tak či tak se dívky ránu probudí a překvapeně zírají na všechno to bohatství. Díky němu se mohou vdát a žít šťastně až do smrti.

Nad krb, na kliku i k posteli

Od té doby věší hlavně děti nad krb, ale klidně i jen na kliku od dveří nebo k posteli punčochy v naději, že je přes noc navštíví svatý Mikuláš, potažmo Santa Claus a obdaruje je.

Nakonec jsou pro tento účel vytvořeny speciální vánoční punčochy, často následně doplněné jmény členů rodiny, aby Santa věděl, která punčocha komu patří.

Vánoční věnec

Kruhový tvar symbolizuje pro křesťany věčný život a nekonečnou Boží lásku

Už od starověku symbolizuje věnec moc a sílu. Ať už v Římě nebo Řecku ho místní vládci často nosí na hlavě v podobě vavřínové koruny. Už tehdy jsou také věšeny na dveře, a to jako znamení vítězství.

Používají se i během předchůdců Vánoc – Saturnálií, kdy slouží kromě dekorací také jako dárky.

V 16. století se jich ujmou křesťané, pro které jejich kruhový tvar symbolizuje věčný život a nekonečnou Boží lásku (proto se často používají při pohřbech svatých a mučedníků) a dají tak vzniknout adventním věncům.

Ty dnes slouží jednak k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu a pokud visí na dveřích, tak také jako jakási pozvánka Ježíše, popřípadě ducha Vánoc k sobě domů.

Foto: pxfuel,
Související články
Historie
Královna Alžběta II. uměla i opravit auto
V 56 letech 6. února 1952 umírá v sídle Sandringham House v Norfolku britský král Jiří VI. (*1895). Jeho starší dcera, budoucí královna Alžběta II., tehdy pobývá v africké Keni, kde zahajuje svoji cestu po zemích Commonwealthu. Zprávu o otcově smrti Alžbětě II. (1926-2022) šetrně oznamuje její manžel, princ Philip (*1921). „Je to obrovská zodpovědnost,“ uvědomuje si tehdy 25letá […]
Historie
Bujel v pravěkých Čechách kanibalismus?
Kolem ohně sedí skupinka pralidí. Nad plameny se opéká maso a jeho vůně, šířící se kolem, brzy podráždí nosy budoucích strávníků. Maso je lidské… Nevšední hostina se chystá na jihu Moravy kolem roku 1000 př. n. l. Muž se zakousne do šťavnaté pečínky z nepřítele. Ohlodává kost a její úlomky hází za sebe do tmy. Připravení […]
Historie
Na česko-polsko-uherském summitu ve Visegrádu vypili králové 9800 litrů vína
Karlovi IV. se roku 1335 na česko-polsko-uherském summitu ve Visegrádu líbí., Karel I. Robert z Anjou se totiž ukáže jako štědrý hostitel, který oběma delegacím nabízí spousty jídla. „Na obědy českého krále se každodenně daly dva tisíce pět set chlebů a také z královských jídel bohatě,“ líčí uherský dějepisec Ján z Turca (1435–1488/1490). Lucemburkové se svou družinou […]
Historie
V uherském Visegrádu vznikl Česko-polsko-maďarský ekonomický pakt
Během jednání Čechů, Poláků a Maďarů v roce 1335 vladaři nezapomenou ani na ekonomickou spolupráci. „Hlavním výsledkem setkání bylo zřízení nové obchodní cesty, která by obcházela základní vídeňský přístav a získala snadnější přístup na další evropské trhy,“ podtrhuje jejich hospodářské zásluhy současný maďarský autor Györgi Rácz.   Nejvíc smluv uzavřených ve Visegrádu mezi českou stranou […]
reklama
lifestyle
Tři pečené symboly Velikonoc: Mazanec, beránek a jidáše
„Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náruči je nosí, březí ovečky šetrně vede,“ tak vystupuje Bůh ve Starém zákoně. Hebrejská tradice považuje ovci a jehně za symbol člověka jako člena Božího stáda. Nejčastější obětí Bohu se stává právě beránek, přikazuje to ve starozákonních předpisech Mojžíšův zákon. Nový zákon jako beránka označuje ukřižovaného […]
Smrt Diany! Byl řidič pod vlivem alkoholu a antidepresiv?
Princezna lidských srdcí se konečně vymaňuje z nešťastného manželství s princem Charlesem. Novou lásku nachází v egyptském obchodníkovi Dodim Al-Fayedovi. Paparazzi ji ale nepřestávají pronásledovat. V noci z 30. na 31. srpna 1997 se jí snaha o útěk před nimi stává osudnou. Co se tehdy stalo? A opravdu zavinili senzacechtiví fotografové smrt všemi milované lady Di? Je 29. července 1981 […]
Lesk a bída starověké čínské kultury
Starobylá čínská kultura, která obohatila celý svět, měla již za sebou v době, kdy obyvatelé střední Evropy stále ještě žili jako divoši, dlouhou dobu rozvoje. Přesto i zde najdeme až divošské zvyky… „Zlaté lotosy“ Jedním z nich je i tradice čínsky poeticky označovaná jako „zlaté lotosy“. Jedná se o umělé zmenšování ženských nohou. Celý tento […]
Sněhové vločky: Přezdívka generace Z
Jako generace sněhových vloček jsou označováni lidé narození zhruba mezi roky 1995 a 2010. Jedná se o tak zvané zoomers neboli představitele generace Z, případně o pozdní mileniály, tedy generaci Y.   Označení odkazuje na jejich přesvědčení o vlastní jedinečnosti, protože žádné dvě sněhové vločky nejsou stejné, stejně jako na jejich přílišnou křehkost, zvýšenou citlivost […]
reklama
záhady a tajemství
Kde se narodil Ježíš Kristus? A měl bratry a ženu?
Místo narození křesťanského proroka není jasné. Existují nějaké podklady pro tvrzení, že Ježíš Kristus měl bratry. A co jestli měl také manželku?   Je možné, že město Betlém, považované za místo narození Ježíše Krista, leželo trochu někde jinde, než si všichni dosud mysleli. Izraelský archeolog Aviram Ošri roku 2012 prohláasil: „Betlém v Galileji byl v době Ježíšova […]
Astrologické znamení Skopce a oslavy svátků jara
Okolo doby jarní rovnodennosti, kdy na obloze vládne znamení Berana neboli Skopce a začíná kypět nový život, slavíme Velikonoce. Samotný svátek byl převzat od židů a nazývají ho ,,Pesach“. V němčině se Velikonoce nazývají ,,Ostern“, což je odvozeno od starogermánské bohyně jara Ostary, jejíž jméno souvisí se slovem ,,Osten“, východ – a má tudíž spojitost […]
Čí jsou lidské ostatky nalezené na Vildštejně v hradním komíně?
Hrad Vildštejn v obci Skalná najdeme nedaleko Františkových Lázní. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1224, kdy je jako majitel hradu uváděn Gerold z Vildštejna. Na hradě se však v průběhu staletí vystřídalo mnoho majitelů. V majetku krutého rodu… Například roku 1531 hrad získali Viršperkové. Členové tohoto rodu byli známi svou prchlivostí a […]
Lady Wonder: Klisna, která uměla předpovídat budoucnost?
Když si manželský pár z americké Virginie pořídí hříbě, netuší, že nezískali jen pomocníka na svou farmu. Jejich kobylka se stane hvězdou, za kterou se sjíždějí lidé z celé země. Chtějí znát svůj osud, vítěze voleb anebo výsledek sportovního klání. A když jsou v koncích, přijdou za ní i detektivové! Koně jsou úžasná zvířata, o […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
skutecnepribehy.cz
Vnuci objevili v mém rodném domě poklad
Myslela jsem, že ten dům dokonale znám. Jako dítě jsem ho prolezla od sklepa až po půdu. Přesto vnuci našli pokoj, o němž neměl nikdo ani tušení. Ten dům kdysi postavili mí praprarodiče a já jsem v něm vyrůstala. Proto jsem si myslela, že ho znám dokonale, už můj otec ho měl prozkoumaný a ukázal mi jako dítěti všechny
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
epochalnisvet.cz
Útok z hlubin: Potopila německou ponorku UB-85 mořská nestvůra?
Německé ponorky byly za první světové války skutečným postrachem Atlantiku. Jejich torpéda rozsévala zkázu mezi spojeneckými loděmi a bylo velmi těžké je zničit. O to větší překvapení čekalo na námořníky z britské lodi HM Coreopsis II, když se jim zcela bez boje vzdala posádka obávané ponorky UB-85. Jejich plavidlo totiž prý potopila mořská příšera!  
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
21stoleti.cz
Einstein v praxi: K čemu je nám obecná teorie relativity?
Publikoval přes 300 vědeckých prací a dal lidstvu nejslavnější rovnici světa E= mc2. Dodnes patří k největším vědeckým hvězdám, ke zhmotnělé tvůrčí genialitě, protože jeho speciální teorie relativity
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
iluxus.cz
Jachta Milano od prémiových Tankoa Yachts má na palubě i kino
Italská společnost Tankoa Yachts přináší milovníkům moře nový důvod, proč vyplout na otevřené vody. Jejich nejnovější klenot, 70 metrů dlouhá luxusní jachta Milano, vzdává hold svému italskému jménu -
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
historyplus.cz
Září na špici Zlaté pagody přes 5000 diamantů?
Mluví se o ní jako o jednom ze zapomenutých divů světa. Není se ani čemu divit. Šweitigoumská pagoda je úchvatná, obzvláště pak v podvečer, když ji paprsky zapadajícího slunce doslova rozzáří. Její povrch je totiž ze zlata. Použito ho prý bylo větší množství, než jaké tvoří zlaté rezervy v britských bankách. Na její špici se navíc blyští
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
tisicereceptu.cz
Velikonoční boží milosti neboli křehotiny
Křehké cukroví se na Vysočině nepřipravuje jen na Velikonoce. Sváteční pochoutka prababiček v neděli provoní celý dům. Zkusíte si ho vyrobit také? Suroviny 250g hladké mouky 2 žloutky Kousek m
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
enigmaplus.cz
Glore Psychiatric Museum: Straší tu labilní duchové utýraných pacientů?
V některých významných muzeích se nacházejí artefakty, které do našeho světa údajně přitahují cizí síly. V jiných se zase objevují přízraky lidí, kteří byli kdysi na těchto místech umučeni k smrti. Mn
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
epochanacestach.cz
Jičínské perly: Staré Hrady a židovský hřbitov
Jižně od Jičína v obci Libáň stojí původně gotický hrad s renesančním zámkem Staré Hrady. Stejně jako samotný Jičín i zdejší místo dokonale zapadá do pohádkového kraje. Staré Hrady u Jičína Vybírat si můžeme hned z několika pohádkových prohlídkových okruhů, v nichž se seznámíme s více než čtyřmi stovkami pohádkových bytostí. Čekají opravdu všude. Vypravit se za
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
nejsemsama.cz
Jak hořké potraviny prospívají našemu zdraví?
Už naše babičky věděly, že hořká jídla napomáhají celkové pohodě a mají léčivé účinky. Hořké látky konzumované s mírou mohou přinést mnoho dobrého. Od nepaměti se používají především pro své pozitivní účinky na trávení. Nejen bylinky Potravin, které jsou zdrojem hořké chuti, je na výběr mnoho. Jde například o mandle, para ořechy, mák, pohanku, žito, jehněčí maso
Velikonoční paráda z prvního kvítí
panidomu.cz
Velikonoční paráda z prvního kvítí
Velikonoce jsou tady! Přinášíme vám několik tipů, jak si je udělat krásné s pomocí prvního kvítí! Ve stejnokroji Že sestava v kabátku stejného střihu dokáže udělat úplně jiný dojem než bez kabátku, platí nejen u vojáčků. Kabátek přitom může být zcela jednoduchý, klidně z papíru nebo pruhu jutoviny. Jarní ikebana Pokud chcete neobvyklou květinovou dekoraci,
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
nasehvezdy.cz
Jak slavila Zlata Adamovská svoje půlkulatiny?
Zlata Adamovská (65) ze seriálu Ordinace v růžové zahradě oslavila narozeniny. A zavzpomínala v té souvislosti, že si pro ni život přichystal dost perných chvil. Všechno jí vynahradila až láska s Pet