Domů     Svátky pod lupou: Kde se vzaly vánoční tradice?
Svátky pod lupou: Kde se vzaly vánoční tradice?
28.2.2022

Stromeček, pod ním kupa dárků, při jejichž rozbalování znějí naplno koledy. Sváteční atmosféru pak dotvářejí červenobílé punčochy nad krbem a věnec na dveřích. Bez toho všeho by byly Vánoce jako dům bez základů.

Co takhle popřemýšlet, odkud se vlastně vzaly některé vánoční tradice a symboly?

Vánoční dárky

Staří Římané si dávají svíčky, ve středověku jsou „hitem“ drobnosti se symbolikou

Ačkoliv dnes je tradice dávání dárků pevně svázána s příběhem o mudrcích z východu, kteří dorazí do Betléma poklonit se a obdarovat novorozeného Ježíška, tradice dávání dárků během významných svátků žila svým vlastním životem dlouhá staletí před Kristem.

Navzájem se obdarovávají už staří Římané, a to během svých nejpopulárnějších svátků – Saturnálií, bujarých oslav slunovratu, konaných na počest boha Saturna.

Slaví se od 17. prosince, trvají několik dní a v dárky se během nich proměňují hlavně hořící voskové svíčky, symbolizující temné zimní dny, respektive světlo v jejich tmě.

A když jsou následně Saturnálie křesťany přetransformovány do oslavy Vánoc, obdarovávání dárků zůstane.

Mikuláše slavit nebudu!

Do dnešních dárků ale mají ty tehdejší pochopitelně na míle daleko. Ve středověku mají podobu jakýchsi přívažků k posílaným přáním všeho dobrého. Jde zpravidla o drobné pozornosti v podobě toho, co se urodí, nebo doma vyrobí. Nejde ale o žádný nahodilý výběr.

Všechno má svůj význam. Například jablka značí zdraví a sílu, ořechy jsou symbolem dlouhověkosti a moudrosti a sladkosti naděje na sladký život. Zajímavé je, že po řadu staletí se obdarovávání koná 6. prosince, na svátek sv. Mikuláše.

Jenže ten reformátor Martin Luther (1483–1546) v protestantském Německu v 16. století slavit odmítne a začne prosazovat obdarovávání blízkých v předvečer svátku Narození páně, což se poměrně rychle ujme v celé Evropě.

Dárky si lidé dávají dávno před příchodem tří mudrců z Východu do Betléma. Foto: pxfuel
Dárky si lidé dávají dávno před příchodem tří mudrců z Východu do Betléma. Foto: pxfuel

Vánoční stromek

O vztyčení historicky prvního vánočního stromku se hádají Lotyši s Estonci

Za jakéhosi předchůdce současných vánočních stromků můžeme považovat ty ze středověkých pašijových her, pořádaných 24. prosince, na svátek Adama a Evy.

Ozdobené jsou jablky, která představují zakázané ovoce z ráje, a oplatkami, symbolizující eucharistii a vykoupení. Tak jako betlém si „rajský strom“ později najde své místo v domácnostech, přičemž jablka jsou nahrazena lesklými červenými kuličkami.

Komu není po chuti tato verze, může si za kořeny vánočního stromečku zajet do lotyšské Rigy, kde na Radničním náměstí dokonce visí pamětní deska připomínající místo, kde v roce 1510 nechal první vánoční stromek vztyčit cech Černohlavců, svobodných obchodníků, majitelů lodí a cizinců žijících ve městě.

Ale pozor! Podle Estonců byl historicky první stromek postaven na náměstí v Tallinnu už v roce 1441.

Trendy stromek královny Viktorie

Pořádek do poněkud zamotané historie jednoho z hlavních vánočních symbolů se pokouší vnést Carole Cusacková, profesorka religionistiky na univerzitě v Sydney.

Podle ní je nejpravděpodobnějším domovem vánočního stromku Alsasko, region na tehdejším německém území. Premiérově vztyčen je tu v roce 1539 a tradice se velmi rychle rozšíří dál. Ve Freiburgu musí být v roce 1554 dokonce kácení stromků na Vánoce zakázáno.

Pak už jen stačí, aby si němečtí imigranti přenesli zvyk do nových domovů. V 18. století už tak vánoční stromky znají po celé Evropě. Do zbytku světa je pomůže dostat britská královna Viktorie (1819–1901), v té době určující trendy.

V roce 1848 totiž vyjde v novinách The Illustrated London News její ilustrace, jak spolu s rodinou stojí okolo rozsvíceného vánočního stromku.

Za jakéhosi předchůdce současných vánočních stromků můžeme považovat ty ze středověkých pašijových her, pořádaných 24. prosince, na svátek Adama a Evy. Foto: pxfuel
Za jakéhosi předchůdce současných vánočních stromků můžeme považovat ty ze středověkých pašijových her, pořádaných 24. prosince, na svátek Adama a Evy. Foto: pxfuel

Vánoční koledy

Původně zní během řady dalších svátků – na Hromnice či den sv. Řehoře

První vánoční nápěvy zní už ve 4. století v Římě. Jsou v latině a do dnešních koled mají hodně daleko.

Za skutečné předchůdce „Štědrý večer nastal“ či „Narodil se Kristus Pán“ tak lze považovat spíše písně, které vzniknou ve 13. století ve Francii, Německu a zejména v Itálii pod vlivem Františka z Assisi (1181/1182–1226).

Původně koledy objímají daleko víc svátků než jen Vánoce. O výslužku se obcházením domů na vsi kromě Štědrého večera či na svátek svatého Štěpána koleduje na Hromnice (2. února), den sv. Řehoře (12. března) či Velikonoce. Přitom kromě liturgických pějí koledníci i písně lidové.

Dál do světa díky poutníkům

Postupem času se ovšem výraz koleda ustálí hlavně v souvislosti s Vánocemi. Ve středověku se Evropou šíří s pomocí poutníků, krajánků, potulných muzikantů a dalších dobrodruhů, kteří si jejich interpretací vydělávají na chleba.

Velkou popularitu získají hlavně v zemích, kde se prosadí protestanské církve, které podporují hudbu. Mimochodem, v 15. století Poláci od Jednoty bratrské převezmou a přeloží velké množství staročeských koled.

Ti hodní majitelé punčoch objeví uvnitř dárky, zlobivci naopak jen uhlí. Foto: pxfuel
Ti hodní majitelé punčoch objeví uvnitř dárky, zlobivci naopak jen uhlí. Foto: pxfuel

Vánoční punčochy

Původně se věší na Mikuláše, ke Štědrému dnu se přidají až na začátku 19. století

Většinou červenobílé punčochy jsou v současnosti v řadě zemí neodmyslitelnou součástí vánočních tradic. Původně přitom náleží ke dni svatého Mikuláše, který se o ně s nejkrásnějšími svátky v roce začne dělit až na počátku 19. století.

Světec, sloužící jako předobraz západního Santa Clause a jemu podobných postav, ostatně stojí dle legendy za vznikem oblíbeného zvyku.

Svatý dobrodinec

Jednoho dne prý Mikuláš (270–343) na svých cestách zavítá do vesnice, kde vyslechne příběh nešťastného vdovce se třemi dcerami. Touží rodině nějak přilepšit, ví ale, že muž by jeho dary z hrdosti nepřijal, a tak se rozhodne pomoci tajně.

V noci hodí otevřeným oknem v jejich domě dovnitř tři pytlíky se zlatem, přičemž jeden náhodně přistane v punčoše, které si děvčata dají ke krbu uschnout. Podle druhé verze hodí Mikuláš do punčoch všechny tři pytlíky, a to záměrně.

Tak či tak se dívky ránu probudí a překvapeně zírají na všechno to bohatství. Díky němu se mohou vdát a žít šťastně až do smrti.

Nad krb, na kliku i k posteli

Od té doby věší hlavně děti nad krb, ale klidně i jen na kliku od dveří nebo k posteli punčochy v naději, že je přes noc navštíví svatý Mikuláš, potažmo Santa Claus a obdaruje je.

Nakonec jsou pro tento účel vytvořeny speciální vánoční punčochy, často následně doplněné jmény členů rodiny, aby Santa věděl, která punčocha komu patří.

Vánoční věnec

Kruhový tvar symbolizuje pro křesťany věčný život a nekonečnou Boží lásku

Už od starověku symbolizuje věnec moc a sílu. Ať už v Římě nebo Řecku ho místní vládci často nosí na hlavě v podobě vavřínové koruny. Už tehdy jsou také věšeny na dveře, a to jako znamení vítězství.

Používají se i během předchůdců Vánoc – Saturnálií, kdy slouží kromě dekorací také jako dárky.

V 16. století se jich ujmou křesťané, pro které jejich kruhový tvar symbolizuje věčný život a nekonečnou Boží lásku (proto se často používají při pohřbech svatých a mučedníků) a dají tak vzniknout adventním věncům.

Ty dnes slouží jednak k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu a pokud visí na dveřích, tak také jako jakási pozvánka Ježíše, popřípadě ducha Vánoc k sobě domů.

Foto: pxfuel,
reklama
Související články
Historie
Čím pruský kancléř Otto von Bismarck rozzuřil Francouze?
Zklamání. I tak se dají popsat pocity Francouzů, když Rakousko prohraje v roce 1866 válku s Pruskem. Mnohem raději by byli, kdyby válečné štěstí stálo při Vídni. Pruské vítězství a rychlé uzavření míru mezi oběma zeměmi považují za vlastní selhání. Francouzský císař Napoleon III. (1808–1873) chtěl v tomto sporu hrát prostředníka. Počítal s tím, že si za tuto pomoc […]
Historie
Smrt miláčka davů: Mohl někdo tragické nehodě princezny Diany zabránit?
Ve výtahu vládne uvolněná atmosféra. Snědý muž prohodí k usměvavé ženě nevinný vtípek, ta se rozchichotá na celé kolo. Zatímco si užívají zdánlivého klidu, před hotelem panuje nevídaný chaos! Každý chce totiž objektivem zachytit Dianu a jejího egyptského milence! Pohřeb princezny Diany (1961-1997) se změní v celonárodní tryznu. „Sbohem, anglická růže,“ pěje zpoza klavíru uslzený Elton John […]
Historie
Síla páry: Od Heronovy koule až po lokomotivu
S párou si lidé pohrávali už ve starověku. Řecký matematik Heron Alexandrijský (asi 10–75 n. l.) jako první sestrojil mechanismus, který využíval její sílu. Nazve ho Aeolipile, čili Míč boha větrů Aiola. Funguje na principu, kdy je do koule přiváděna horká pára a tryskami usměrněná vychází ven. Díky působení zákona hybnosti se taková koule roztočí. […]
Historie
Tichý souhlas s hákovým křížem: 3 slavné osobnosti s nacistickým škraloupem
Na stole leží několik popsaných papírů, kousek vedle tužka a kalamář s inkoustem. Luxusně vypadající lampička osvětluje zbytek pokoje a na jednom z konferenčních stolků trůní fotka Henryho Forda. Takovou ozdobu by v Hitlerově pracovně čekal málokdo, i když… Zrůdná ideologie opanuje Německo v roce 1933, kdy se Adolf Hitler (1889-1945) ujímá kancléřského úřadu. Některým […]
reklama
lifestyle
Krvavá tečka za Opus 40: Tvůrce skončí na dně vlastního lomu
Uznávaný znalec architektury Brendan Gill (1914–1997) bloumá po kamenných stupních a chodníčcích. U vztyčeného monolitu se zastaví a rozhlíží. „Tohle je jedno z největších a nejkouzelnějších děl celého kontinentu,“ utrousí fascinovaně.   Vydejte se s EPOCHOUplus.cz na území newyorského města Saugerties, kde navštívíme unikátní stavbu sochaře a herce Harveyho Fitea (1903—1976). Na úctyhodné ploše 26 […]
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Tajemství gastronomie: Jak se zrodilo carpaccio, sendvič a pizza Margherita?
Co je vlastně carpaccio? Dnes tak můžeme v podstatě nazvat všechno, co nakrájíme na tenké plátky a za syrova podáváme ochucené nebo se studenou omáčkou. Od hovězího masa se název s časem posune i na ryby – konkrétně lososa a tuňáka – a dokonce i na ovoce či zeleninu. Majonézy často nahradí olivový olej nebo […]
Diktát životního stylu: Délku špičky bot určuje král
Boty na tzv. platformě nejsou výstřelkem 20. století. Poprvé se objevily už na konci středověku. Říkalo se jim „chopine“ střevíce s vysokou podrážkou a staly se velmi populárními. Na rozdíl od běžných bot totiž chránily před bahnem a mokrem. První platformy mají korkovou nebo dřevěnou podrážku a vrchní část ze sametu. Jejich výrobě už na […]
reklama
historie
Čistota v minulosti: Ludvík XIV. se myl v pálence
Hygiena v minulosti netvořila vždy samozřejmou součást každodenních rituálů. Některé národy a civilizace si na ni potrpěly už ve starověku, jiné nikoliv. Jak tomu bylo třeba ve středověku? Skvělou ukázkou starověké hygieny je i palác v Knossu. V letech 2000–1200 př. n. l. v něm nechybí důmyslný systém na odvod vody z královniny koupelny a přístavku. V něm stojí zařízení podobné […]
Bitva u Sedanu: Z francouzské porážky se raduje celá Evropa
Nad pevností Sedan se třepotá bílý prapor. Píše se 1. září 1870 a Francie se právě vzdává německé armádě. Její porážka změní politickou mapu kontinentální Evropy. Od této chvíle už nehraje prim země galského kohouta a do popředí se naopak dere sílící Prusko… S příchodem nového dne, 1. září ve čtyři hodiny ráno, se začíná u […]
Bageta a croissant: Francouzské mňamky, které nejsou francouzské
Pokud byste měli vyjmenovat jídla typická pro Francii, určitě by mezi nimi nechyběla bageta a croissant. Jenže ani jedno jedno z těch dvou není tak úplně francouzské. Bageta Někdy až metr dlouhé pečivo z bílé mouky je symbolem Francie stejně jako třeba Eiffelovka. Prezident Emmanuel Macron (*1977) ji považuje za národní poklad a chce ji […]
Záhadný a nakažlivý Syndrom K zachraňoval Židy před nacisty
Ačkoliv Itálii nezasáhl holokaust tak silně jako jiné evropské země, i zdejší Židé se na konci druhé světové války ocitli v ohrožení života. Aby je zachránili, přišli lékaři z římské nemocnice Fatebenefratelli s geniálním plánem – neexistující nemocí, které se nacisté báli a která lékařům pomohla ukrýt za zdmi nemocničního zařízení až stovky Židů… Situace židovských obyvatel v Itálii, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Lukáš Langmajer: Někdy přemýšlím až moc…
panidomu.cz
Lukáš Langmajer: Někdy přemýšlím až moc…
Přemýšlivý čtyřicátník. Introvert. Mluví potichu, váží každé slovo. Miluje svou rodinu. Má rád rychlá auta. A má rád divadlo. „Měl jsem sen dělat kumšt a ten sen se mi plní…“ Lukáš Langmajer je Plzeňák. Vyrůstal jako nejmladší v rodině plzeňského muzikanta, sbormistra a operního a operetního zpěváka Jiřího Langmajera a jeho paní. Má o čtrnáct
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
VÁNOČNÍ JARMARK.
epochanacestach.cz
VÁNOČNÍ JARMARK.
Tradiční vánoční jarmark v Mnichově Hradišti s bohatou nabídkou vánočních dárků a pochutin ve stáncích se uskuteční 9. prosince na Masarykově náměstí. Můžete očekávat pestrý kulturní program místních škol, spolků a kapel na pódiu před budovou radnice. http://mnhradiste.cz
GOLDBERGH GO BIG OR GO HOME: nová kolekce snow couture
iluxus.cz
GOLDBERGH GO BIG OR GO HOME: nová kolekce snow couture
Lyžařský ráj David Sport představuje snow couture kolekci luxusní značky GOLDBERGH, kterou si díky jedinečnému stylu, špičkové kvalitě a dokonale funkčnímu zpracování oblíbila i řada módních osobností
Pohádkový poklad bývalého benediktinského kláštera: Bude někdy skutečně nalezen?
enigmaplus.cz
Pohádkový poklad bývalého benediktinského kláštera: Bude někdy skutečně nalezen?
Bývalý bohatý benediktinský klášter Opatovice nad Labem byl vypleněn v listopadu 1415 Otou z Bergova a Janem Měšteckým z Opočna. Přestože hlavní poklad, přísně střežený v klášterním podzemí, přes vešk
Obíhá Zemi mimozemský satelit?
epochalnisvet.cz
Obíhá Zemi mimozemský satelit?
Na oběžné dráze Země je v posledních letech dost rušno. Pohybuje se po ní totiž již několik tisíc satelitů. Podle záhadologů má být jedním z nich také Black Knight, tedy Černý rytíř. Na nebi byl údajn
Byla jsem až moc sobecká
skutecnepribehy.cz
Byla jsem až moc sobecká
Spíš o tom čteme. Jak někdo neuměl stárnout s noblesou. Já to neviděla, dokud mne všichni neopustili. Jsem žena a ty se chtějí vždy líbit. Nepatřila jsem však mezi ty dámy, které by ve dvaceti nebo i ve třiceti šílely z prvních vrásek. Zde mám genetickou výhodu, v podstatě až ve čtyřiceti jsem si všimla, že tam
Modrá krev ostrorepa: Drahocenná surovina biomedicíny v ohrožení?
21stoleti.cz
Modrá krev ostrorepa: Drahocenná surovina biomedicíny v ohrožení?
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální k
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Vymění ho za tanečníka?
nasehvezdy.cz
Vymění ho za tanečníka?
První malé neshody se mají objevovat v manželství herce ze seriálu Pod hladinou Marka Adamczyka (35) a snowboardistky Evy Adamczykové (30). Rivalita v taneční show StarDance jim prý ve vztahu nedělá
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
21stoleti.cz
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráz
Tajemná Longdendalská světla: Jde o nebezpečné bludičky?
enigmaplus.cz
Tajemná Longdendalská světla: Jde o nebezpečné bludičky?
Po osamělé silnici projíždí vůz, řízený Laverne Marshallovou. Je noc a Longdendalské údolí v Anglii tone ve tmě. Náhle ale Laverne spatří několik světel. „Vezmi tomu dítěti baterku,“ křikne dozadu, kd