Domů     Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita
Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita

Obrovské vyčerpání cítí po bojích studenti zrána 1. listopadu 1648. Choulí se zimou u pražského mostu. Po probuzení vyslechnou od posla nečekanou zprávu. Byl podepsán mír. Konečně si oddechnou. Už je nebude pronásledovat neutuchající švédské palba.

Zklamaný nesplněným slibem velitelské funkce a peněz se bývalý císařský podplukovník Arnošt z Ottowaldu stává zrádcem. Přidává se ke Švédům, kteří na bojištích třicetileté války (1618‒1648) drancují Evropu.

Spojí se s generálem Hansem Christoffem Königsmarckem (1605‒1663), který chce dobýt Prahu. Nabídne mu pomoc, město zná jako svoje boty. „Útok povedu sám, neztratíte jediného muže,“ slíbí mu.

Díky němu Švédové 26. července 1648 v půl třetí ráno obsadí Hradčany a Malou Stranu. Ve městě se právě slaví císařův druhý sňatek a pozornost stráží odpovídá množství vypitého alkoholu. Švédové pronikají do města a rabují.

Pražské posádce velí hrabě Rudolf Colloredo (1585–1657). Když Švédové obsazují levý vltavský břeh, nečeká a na obranu pravého břehu sestavuje měšťanské sbory o síle asi 4000 mužů.

reklama

Hodí se i 1200 vojáků pluku Maxmiliána z Valdštejna (1598‒1655), kteří tu pobývají. Na pomoc se šikuje také legie z univerzitních studentů a jejich profesorů, která v bojích sehraje dost zásadní roli.

Pražanům velí hrabě Rudolf Colloredo. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain
Pražanům velí hrabě Rudolf Colloredo. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain

Přečnívá spolubojovníky

„K dispozici bylo rovněž studentstvo, které obnovilo svou legii (existovala už v roce 1639 – pozn. red.) a vytvořilo kompanii čítající 745 mužů, nicméně při švédském útoku jich už tolik nebylo – utekli stejně jako šlechta, zůstalo jen něco přes tři sta mladých mužů,“ popisuje situaci historik Václav Líva (1884‒1952).

Má pravdu. Ze začátku jsou studenti ještě plní elánu, když se nepřítele nedaří hned zdolat, zůstává už jenom 308 nejodhodlanějších. Velení legie přebírá právník Jan Kaufem, ovšem pozornost si zjednává výraznější postava měřící skoro dva metry.

„Se studentskou legií bojovali i jezuité, mj. proslulý Jiří Plachý,“ píše současný bohemista Jan Linka. Profesor z Klementina Jiří Plachý (1606‒1664) svojí výškou o hlavu přečnívá spolubojovníky.

V hlídkách sledujících, jestli Švédové nehodlají zaútočit z Malé Strany, nikdy nechybí. „Blíží se dlouhý páter,“ šeptají si nepřátelé. Stává se jejich postrachem.

Švédský generál Hans Christoff Königsmarck chce dobýt českou metropoli. FOTO: Matthäus Merian/Creative Commons/Public domain
Švédský generál Hans Christoff Königsmarck chce dobýt českou metropoli. FOTO: Matthäus Merian/Creative Commons/Public domain

Střeží přístup na most

Jedinou přístupovou cestu do Starého a Nového Města pražského tvoří Staroměstská mostecká věž u dnešního Karlova mostu. Nejtužší boje probíhají na mostě a v jeho nejbližším okolí. Právě tady se angažuje činorodý Plachý a naštěstí má pomocníky.

Bez dobré organizace by se obrana rozpadla. „Iniciativy se chopil primas Turek, zalarmoval místní mužstvo a studenty, velitelé rozdělili místa a celé úseky k obraně. Studenti shodou okolností bránili úsek kolem tzv.

Rejdiště, což je v místech, kde dnes stojí Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,“ píše současný historik Jan Županič. Generál Koenigsmarci od 27. července 1648 čile ostřeluje Staré Město, ale srdnaté studentské obránce to neskosí. Na mostě vybudují barikádu.

Jiří Plachého Švédové označí za čaroděje. FOTO: Řídí a vydává Josef. Hladký, Praha - Vinohrady 234/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Jiří Plachého Švédové označí za čaroděje. FOTO: Řídí a vydává Josef. Hladký, Praha – Vinohrady 234/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Musí stačit jedno dělo

Výzbroj ovšem pokulhává. Na švédskou palbu odpovídají z jednoho děla, které rychle přesouvají na věž, aby zasáhli víc nepřátel.

Když 31. července 1648 dorazí se svojí armádou švédský generál Arvid Wittenberg (1606‒1657) na pomoc Königsmarckovi a útočí s ním na Staré Město, studenti tvrdě brání město.

Koncem srpna 1648, má legie 8 družstev, každé z nich má 30-46 mužů, k nim připadají poddůstojníci a štáb. Nepřítele se nedaří odrazit, navzdory tomu, že Wittenbergovi zemřela manželka, a proto od Prahy odjíždí na jih.

Švédové spatřují svoji naději v mladé krvi Karla Gustava Falckého (1622‒1680), budoucího švédského krále Karla X. Gustava. Ambiciózní muž si chce dobýt ostruhy slávy a k Praze přijíždí 4. října 1648 společně s vracejícím se Witttenbergem.

Jejich vojsko tvoří 8000 mužů. Plán útoku nasměrují mezi Horskou (stála zhruba na území současné křižovatky U Bulhara na konci ulice Na Poříčí) a Koňskou (na konci Václavského náměstí) bránu.

Útočí hlavně na Horskou bránu, proto se tam přesouvají obranné jednotky včetně studentů. Čelí tu několikadenní palbě, ale přesto život ve městě pulzuje dál.

O město se svádějí tuhé boje. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain
O město se svádějí tuhé boje. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain

Lístečky nesmrtelnosti

Obránci z legie se navzdory tvrdému sevření Švédů stihnou i bavit. 7. října 1648 začíná u Apolináře vinobraní. Obránci popíjejí víno i pivo, dokonce si při narozeninách jednoho představeného dopřejí dvojitou dávku. Legie se statečně brání. „Je to čaroděj.

Není možné, jak se pořád vyhýbá kulím,“ nadávají svorně Švédové, kdykoli zahlédnou vysokou postavu jezuity Plachého.

Když se Pražanům podaří na svoji stranu získat jednoho švédského zajatce, vypovídá, že prý se u nich o páterovi říká, že „umí čarovat a těm svým studentům dává sníst nějaké lístečky, které jim v boji zajistí nesmrtelnost.“  Švédové 13. října 1648 prolomí zeď mezi Horskou a Koňskou bránou.

„V těchto těžkých bojích, kdy řídil obranu generál polní strážmistr hrabě Conti, se zvláště vyznamenaly oddíly pražských studentů,“ píše současný historik Zdeněk Munzar.

Nepřátelé se sice nakrátko zmocní Horské brány, ale po několika hodinách se ji daří vybojovat zpět. Tentokrát dojde i na Plachého, je zraněn. Z Koňské brány vyrážejí studenti s dalšími obránci na výpad, daří se jim zapálit několik švédských ležení.

Další den se švédští dělostřelci opět pokoušejí dobýt Horskou bránu. Tvrdé boje pokračují dál. Švédům se 22. a 23. října 1648 provede proniknout do srubu, který kryje Horskou bránu. Praha má namále…

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
Historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz