Domů     Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita
Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita

Obrovské vyčerpání cítí po bojích studenti zrána 1. listopadu 1648. Choulí se zimou u pražského mostu. Po probuzení vyslechnou od posla nečekanou zprávu. Byl podepsán mír. Konečně si oddechnou. Už je nebude pronásledovat neutuchající švédské palba.

Zklamaný nesplněným slibem velitelské funkce a peněz se bývalý císařský podplukovník Arnošt z Ottowaldu stává zrádcem. Přidává se ke Švédům, kteří na bojištích třicetileté války (1618‒1648) drancují Evropu.

Spojí se s generálem Hansem Christoffem Königsmarckem (1605‒1663), který chce dobýt Prahu. Nabídne mu pomoc, město zná jako svoje boty. „Útok povedu sám, neztratíte jediného muže,“ slíbí mu.

Díky němu Švédové 26. července 1648 v půl třetí ráno obsadí Hradčany a Malou Stranu. Ve městě se právě slaví císařův druhý sňatek a pozornost stráží odpovídá množství vypitého alkoholu. Švédové pronikají do města a rabují.

Pražské posádce velí hrabě Rudolf Colloredo (1585–1657). Když Švédové obsazují levý vltavský břeh, nečeká a na obranu pravého břehu sestavuje měšťanské sbory o síle asi 4000 mužů.

Hodí se i 1200 vojáků pluku Maxmiliána z Valdštejna (1598‒1655), kteří tu pobývají. Na pomoc se šikuje také legie z univerzitních studentů a jejich profesorů, která v bojích sehraje dost zásadní roli.

Pražanům velí hrabě Rudolf Colloredo. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain
Pražanům velí hrabě Rudolf Colloredo. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain

Přečnívá spolubojovníky

„K dispozici bylo rovněž studentstvo, které obnovilo svou legii (existovala už v roce 1639 – pozn. red.) a vytvořilo kompanii čítající 745 mužů, nicméně při švédském útoku jich už tolik nebylo – utekli stejně jako šlechta, zůstalo jen něco přes tři sta mladých mužů,“ popisuje situaci historik Václav Líva (1884‒1952).

Má pravdu. Ze začátku jsou studenti ještě plní elánu, když se nepřítele nedaří hned zdolat, zůstává už jenom 308 nejodhodlanějších. Velení legie přebírá právník Jan Kaufem, ovšem pozornost si zjednává výraznější postava měřící skoro dva metry.

„Se studentskou legií bojovali i jezuité, mj. proslulý Jiří Plachý,“ píše současný bohemista Jan Linka. Profesor z Klementina Jiří Plachý (1606‒1664) svojí výškou o hlavu přečnívá spolubojovníky.

V hlídkách sledujících, jestli Švédové nehodlají zaútočit z Malé Strany, nikdy nechybí. „Blíží se dlouhý páter,“ šeptají si nepřátelé. Stává se jejich postrachem.

Švédský generál Hans Christoff Königsmarck chce dobýt českou metropoli. FOTO: Matthäus Merian/Creative Commons/Public domain
Švédský generál Hans Christoff Königsmarck chce dobýt českou metropoli. FOTO: Matthäus Merian/Creative Commons/Public domain

Střeží přístup na most

Jedinou přístupovou cestu do Starého a Nového Města pražského tvoří Staroměstská mostecká věž u dnešního Karlova mostu. Nejtužší boje probíhají na mostě a v jeho nejbližším okolí. Právě tady se angažuje činorodý Plachý a naštěstí má pomocníky.

Bez dobré organizace by se obrana rozpadla. „Iniciativy se chopil primas Turek, zalarmoval místní mužstvo a studenty, velitelé rozdělili místa a celé úseky k obraně. Studenti shodou okolností bránili úsek kolem tzv.

Rejdiště, což je v místech, kde dnes stojí Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,“ píše současný historik Jan Županič. Generál Koenigsmarci od 27. července 1648 čile ostřeluje Staré Město, ale srdnaté studentské obránce to neskosí. Na mostě vybudují barikádu.

Jiří Plachého Švédové označí za čaroděje. FOTO: Řídí a vydává Josef. Hladký, Praha - Vinohrady 234/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Jiří Plachého Švédové označí za čaroděje. FOTO: Řídí a vydává Josef. Hladký, Praha – Vinohrady 234/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Musí stačit jedno dělo

Výzbroj ovšem pokulhává. Na švédskou palbu odpovídají z jednoho děla, které rychle přesouvají na věž, aby zasáhli víc nepřátel.

Když 31. července 1648 dorazí se svojí armádou švédský generál Arvid Wittenberg (1606‒1657) na pomoc Königsmarckovi a útočí s ním na Staré Město, studenti tvrdě brání město.

Koncem srpna 1648, má legie 8 družstev, každé z nich má 30-46 mužů, k nim připadají poddůstojníci a štáb. Nepřítele se nedaří odrazit, navzdory tomu, že Wittenbergovi zemřela manželka, a proto od Prahy odjíždí na jih.

Švédové spatřují svoji naději v mladé krvi Karla Gustava Falckého (1622‒1680), budoucího švédského krále Karla X. Gustava. Ambiciózní muž si chce dobýt ostruhy slávy a k Praze přijíždí 4. října 1648 společně s vracejícím se Witttenbergem.

Jejich vojsko tvoří 8000 mužů. Plán útoku nasměrují mezi Horskou (stála zhruba na území současné křižovatky U Bulhara na konci ulice Na Poříčí) a Koňskou (na konci Václavského náměstí) bránu.

Útočí hlavně na Horskou bránu, proto se tam přesouvají obranné jednotky včetně studentů. Čelí tu několikadenní palbě, ale přesto život ve městě pulzuje dál.

O město se svádějí tuhé boje. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain
O město se svádějí tuhé boje. FOTO: zámek Sklokloster/Creative Commons/Public Domain

Lístečky nesmrtelnosti

Obránci z legie se navzdory tvrdému sevření Švédů stihnou i bavit. 7. října 1648 začíná u Apolináře vinobraní. Obránci popíjejí víno i pivo, dokonce si při narozeninách jednoho představeného dopřejí dvojitou dávku. Legie se statečně brání. „Je to čaroděj.

Není možné, jak se pořád vyhýbá kulím,“ nadávají svorně Švédové, kdykoli zahlédnou vysokou postavu jezuity Plachého.

Když se Pražanům podaří na svoji stranu získat jednoho švédského zajatce, vypovídá, že prý se u nich o páterovi říká, že „umí čarovat a těm svým studentům dává sníst nějaké lístečky, které jim v boji zajistí nesmrtelnost.“  Švédové 13. října 1648 prolomí zeď mezi Horskou a Koňskou bránou.

„V těchto těžkých bojích, kdy řídil obranu generál polní strážmistr hrabě Conti, se zvláště vyznamenaly oddíly pražských studentů,“ píše současný historik Zdeněk Munzar.

Nepřátelé se sice nakrátko zmocní Horské brány, ale po několika hodinách se ji daří vybojovat zpět. Tentokrát dojde i na Plachého, je zraněn. Z Koňské brány vyrážejí studenti s dalšími obránci na výpad, daří se jim zapálit několik švédských ležení.

Další den se švédští dělostřelci opět pokoušejí dobýt Horskou bránu. Tvrdé boje pokračují dál. Švédům se 22. a 23. října 1648 provede proniknout do srubu, který kryje Horskou bránu. Praha má namále…

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Petri Krohn/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
reklama
Související články
Historie
Proč křesťané odmítali spalovat své mrtvé?
Smuteční průvod pomalým krokem za zpěvu smutečních písní míří na hřbitov. Tam už je připravena navršená hranice. Oblečeného nebožtíka na ni položí. Příbuzní zažehnou oheň. „Po spálení hranice a těla buď hned, nebo na druhý den sebrali pozůstalí popel s opálenými zbytky kostí, zbraní, šperků buď prostě na hromádku, nebo jej vsypali do popelnice, kterou […]
Historie
Češi štvali císaře písní Kde domov můj
Vládnutí své velké zemi František Josef I. chápe hlavně jako vyřizování spousty listin. Pevně věří, že právě tohle od něho očekávají jeho poddaní, kterých je celkem asi 50 milionů. Lidé se mu snaží projevovat loajalitu, a to platí dokonce i pro rebelantské Čechy. Například jen pár dní po nezdařeném atentátu na jeho osobu (proběhl 18. […]
Historie
Malárie a stavba Panamského průplavu
Jedna z nejvýznamnějších infekčních nemocí, která i dnes zabíjí až půl milionu lidí ročně, malárie ovlivnila i stavbu Panamského průplavu, jenž spojuje Atlantský a Tichý oceán. Jeho budování však neprobíhalo bez komplikací.   Kanál je dlouhý téměř 82 km, lodím jeho proplutí trvá 8 až 10 hodin. Jeho otevření významně zkrátilo lodní dopravu. Dříve musela loď […]
Historie
Čím pruský kancléř Otto von Bismarck rozzuřil Francouze?
Zklamání. I tak se dají popsat pocity Francouzů, když Rakousko prohraje v roce 1866 válku s Pruskem. Mnohem raději by byli, kdyby válečné štěstí stálo při Vídni. Pruské vítězství a rychlé uzavření míru mezi oběma zeměmi považují za vlastní selhání. Francouzský císař Napoleon III. (1808–1873) chtěl v tomto sporu hrát prostředníka. Počítal s tím, že si za tuto pomoc […]
reklama
historie
Smrt miláčka davů: Mohl někdo tragické nehodě princezny Diany zabránit?
Ve výtahu vládne uvolněná atmosféra. Snědý muž prohodí k usměvavé ženě nevinný vtípek, ta se rozchichotá na celé kolo. Zatímco si užívají zdánlivého klidu, před hotelem panuje nevídaný chaos! Každý chce totiž objektivem zachytit Dianu a jejího egyptského milence! Pohřeb princezny Diany (1961-1997) se změní v celonárodní tryznu. „Sbohem, anglická růže,“ pěje zpoza klavíru uslzený Elton John […]
Síla páry: Od Heronovy koule až po lokomotivu
S párou si lidé pohrávali už ve starověku. Řecký matematik Heron Alexandrijský (asi 10–75 n. l.) jako první sestrojil mechanismus, který využíval její sílu. Nazve ho Aeolipile, čili Míč boha větrů Aiola. Funguje na principu, kdy je do koule přiváděna horká pára a tryskami usměrněná vychází ven. Díky působení zákona hybnosti se taková koule roztočí. […]
Tichý souhlas s hákovým křížem: 3 slavné osobnosti s nacistickým škraloupem
Na stole leží několik popsaných papírů, kousek vedle tužka a kalamář s inkoustem. Luxusně vypadající lampička osvětluje zbytek pokoje a na jednom z konferenčních stolků trůní fotka Henryho Forda. Takovou ozdobu by v Hitlerově pracovně čekal málokdo, i když… Zrůdná ideologie opanuje Německo v roce 1933, kdy se Adolf Hitler (1889-1945) ujímá kancléřského úřadu. Některým […]
Čistota v minulosti: Ludvík XIV. se myl v pálence
Hygiena v minulosti netvořila vždy samozřejmou součást každodenních rituálů. Některé národy a civilizace si na ni potrpěly už ve starověku, jiné nikoliv. Jak tomu bylo třeba ve středověku? Skvělou ukázkou starověké hygieny je i palác v Knossu. V letech 2000–1200 př. n. l. v něm nechybí důmyslný systém na odvod vody z královniny koupelny a přístavku. V něm stojí zařízení podobné […]
reklama
lifestyle
Jak zmírnit bolest? Jednou z cest je cvičení
Že cvičení a vůbec pohyb jsou pro lidský organismus prospěšné, není žádným objevem. Nejde přitom jen o fyzickou a psychickou kondici. Cvičení posiluje srdce a cévy, zvyšuje srdeční výkon a zlepšuje krevní oběh, má pozitivní vliv na metabolismus i na imunitní systém. Poslední výzkumy ukazují, že lidé, kteří cvičí, jsou i odolnější vůči bolesti.   […]
Sezóna rýmiček je tu: Jaká jsou dvě nejlepší přírodní antibiotika?
Vynález antibiotik je jedním z nejzásadnějších objevů medicíny, který denně zachraňuje mnoho životů. V současnosti ale skloňujeme dva problémy: antibiotickou rezistenci a pravidelný nedostatek předepsaných léků v lékárně. Při méně závažných problémech mohou ale antibiotika částečně zastoupit i volně dostupné potraviny s prokazatelnými antibakteriálními účinky. Které to jsou?   Na léčbu ran a kožních problémů […]
Krvavá tečka za Opus 40: Tvůrce skončí na dně vlastního lomu
Uznávaný znalec architektury Brendan Gill (1914–1997) bloumá po kamenných stupních a chodníčcích. U vztyčeného monolitu se zastaví a rozhlíží. „Tohle je jedno z největších a nejkouzelnějších děl celého kontinentu,“ utrousí fascinovaně.   Vydejte se s EPOCHOUplus.cz na území newyorského města Saugerties, kde navštívíme unikátní stavbu sochaře a herce Harveyho Fitea (1903—1976). Na úctyhodné ploše 26 […]
3 typicky francouzské věcí, které nejsou francouzské
Co může být víc Francouzského než chlapík, který sedí pod obrazem Mony Lisy a hraje na akordeon. Snad jen chlapík, který končí pod gilotinou, protože má nejen pruhované triko, ale také modrou krev. Mona Lisa Původ: Itálie Každý, kdo zamíří do Paříže, chce vidět alespoň dva hlavní symboly města a možná celé Francie. Eiffelovku a […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Tajemná zeď Ahu Vinapu: Inspiruje se inckým stavitelstvím?
enigmaplus.cz
Tajemná zeď Ahu Vinapu: Inspiruje se inckým stavitelstvím?
Muži hromadí kameny a zeminu, se zadní částí si dají záležet a promění ji ve stabilní zeď. Ta je ve většině případů orientovaná k moři. Pak prostranství u zdi zarovnají a vydláždí plochými kameny nebo
VÁNOČNÍ JARMARK.
epochanacestach.cz
VÁNOČNÍ JARMARK.
Tradiční vánoční jarmark v Mnichově Hradišti s bohatou nabídkou vánočních dárků a pochutin ve stáncích se uskuteční 9. prosince na Masarykově náměstí. Můžete očekávat pestrý kulturní program místních škol, spolků a kapel na pódiu před budovou radnice. http://mnhradiste.cz
Obíhá Zemi mimozemský satelit?
epochalnisvet.cz
Obíhá Zemi mimozemský satelit?
Na oběžné dráze Země je v posledních letech dost rušno. Pohybuje se po ní totiž již několik tisíc satelitů. Podle záhadologů má být jedním z nich také Black Knight, tedy Černý rytíř. Na nebi byl údajn
Synův otec se náhle objevil
skutecnepribehy.cz
Synův otec se náhle objevil
Lhala jsem a nikdy nepřiznala, kdo je synův otec. Netušili to ani moji rodiče! Minulost mě doběhla a já stála před rozhodnutím, zda přiznat pravdu. Těhotenství jsem tajila až do sedmého měsíce. Bála jsem se tehdy, že mě můj přísný otec donutí jít na potrat. Možná že právě ta jeho přísnost mě přivedla do náručí o rok staršího
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
GOLDBERGH GO BIG OR GO HOME: nová kolekce snow couture
iluxus.cz
GOLDBERGH GO BIG OR GO HOME: nová kolekce snow couture
Lyžařský ráj David Sport představuje snow couture kolekci luxusní značky GOLDBERGH, kterou si díky jedinečnému stylu, špičkové kvalitě a dokonale funkčnímu zpracování oblíbila i řada módních osobností
Dočkají se psi medikamentů pro svou dlouhověkost?
21stoleti.cz
Dočkají se psi medikamentů pro svou dlouhověkost?
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úct
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Žádost o ruku na spadnutí?
nasehvezdy.cz
Žádost o ruku na spadnutí?
Zamilovali se do sebe na první pohled, a čím déle spolu jsou, tím je jejich láska silnější. Herec ze seriálu Zlatá labuť Adam Vacula  (36) se netají tím, že je půvabná kuchařka Veronika Beskydiarová (
9 nejděsivějších jezer USA – Tady si zaplavete s přízraky a démony nejen na Halloween!
enigmaplus.cz
9 nejděsivějších jezer USA – Tady si zaplavete s přízraky a démony nejen na Halloween!
Kdo umí plavat, ten se zpravidla s radostí rozběhne do každé lákavě působící vodní plochy. Jenže někdy bývají zatraceně zrádné! O život vás může připraven nejen neznalost hloubky, ale možná i jevy či
Lukáš Langmajer: Někdy přemýšlím až moc…
panidomu.cz
Lukáš Langmajer: Někdy přemýšlím až moc…
Přemýšlivý čtyřicátník. Introvert. Mluví potichu, váží každé slovo. Miluje svou rodinu. Má rád rychlá auta. A má rád divadlo. „Měl jsem sen dělat kumšt a ten sen se mi plní…“ Lukáš Langmajer je Plzeňák. Vyrůstal jako nejmladší v rodině plzeňského muzikanta, sbormistra a operního a operetního zpěváka Jiřího Langmajera a jeho paní. Má o čtrnáct
Gejzírové pole na Islandu: Voda horká až 97 stupňů
21stoleti.cz
Gejzírové pole na Islandu: Voda horká až 97 stupňů
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island.