Bývaly doby, kdy v USA téměř nebylo zdi, na které by nevisela jeho podobizna. Charismatický bělovlasý muž s přísným pohledem, ve fraku a s cylindrem, v národních barvách zosobňuje Spojené státy americké stejně jako socha Svobody.

Nikdo mu neřekne jinak než strýček Sam. Příběh o zrodu chlápka vyzývajícího mladé muže ke vstupu do armády vám na potkání odvypráví každý druhý Američan. Je už jenom na vás, zda mu budete věřit. Podle nejčastěji tradované historky se vše událo nějak takhle…

Dárek od Sama?

Píše se rok 1812. Spojenými státy americkými zmítá druhá americká válka za nezávislost a vysílení američtí vojáci nedočkavě čekají na barely naplněné dobře prosoleným hovězím masem. Je tomu tak i v táboře u amerického města Greenbush.

Když sem proviant konečně dorazí a hladoví muži začnou s jeho vykládkou, poklepe jeden z nich na čtyři písmena E.A. – U.S., kterými je každý sud označen, a s úsměvem prohlásí: „To je dárek od strýčka Sama?

“ Na mysli přitom má obchodníka Samuela Wilsona (1766–1854) z městečka Troy ze státu New York. Je to právě on, kdo armádě během války dodává hovězí maso. Řadě vojáků v táboře ho není třeba představovat.

Pocházejí totiž ze stejného města jako on. Spojení zkratky U.S., ve skutečnosti značící United States (Spojené státy), s výrazem Uncle Sam, tedy strýček Sam, se přímo nabízí. Postupem času začne být s jeho jménem spojováno cokoliv označené stejnými iniciálami.

Příběh zrodu pokulhává

Populární příběh však obsahuje řadu trhlin. K té největší patří skutečnost, že historka o strýčkovi Samovi spojená se Samuelem Wilsonem se v novinách prvně objeví až v roce 1842. Přitom už o 26 let dříve list Troy Post otiskne jinou verzi, podle které stojí za Samovým zrodem vojáci americké lehké jízdy, dělají si legraci ze zkratky USLD (United States Light Dragoons), kterou nosí na čepicích.

Sami se překřtí na líné psy strýčka Sama (Uncle Sam’s Lazy Dogs). A to nejdůležitější, regiment vznikne už v roce 1807. Do karet všem pochybovačům hraje i fakt, že prvotní zmínky o strýčkovi Samovi v tisku jsou paradoxně protiválečné, což na národní ikonu a ztělesnění americké vlády příliš nesedí.

Ze začátku totiž nejde ani tak o to upevnit názvem americké národní hodnoty, ale zesměšnit americkou vládu. Legenda si však žije vlastním životem, a tak zůstávají místo a doba vzniku strýčka Sama utopené v moři nejasností.

Zhruba v první polovině 19. století začne Sam dostávat svou kreslenou tvář. Ta se mění podle fantazie autorů. Tu nejznámější podobiznu má na svědomí kreslíř a ilustrátor James Montgomery Flagg (1877–1960), který se po začátku 1.

světové války zaměří na státní propagandu válečných snah.

Chci tě do armády!

Jeho verze strýčka Sama je poprvé zveřejněna 6. července 1916 na obálce časopisu Leslie’s Weekly. Jako inspirace poslouží Flaggovi britský náborový plakát zobrazující anglického válečného hrdinu Horatia Kitchenera (1850–1916) v obdobné pozici.

Až později kreslíř přizná, že kromě toho využil při tvorbě také rysy Sama Wilsona ze staré fotky. Flaggovy náborové plakáty se sveřepým starcem s kozí bradkou, nataženým ukazováček a titulkem „Chci tě do americké armády“ jsou trefou do černého.

Poté, co USA vstoupí do 1. světové války, je jen v letech 1917–1918 vytištěno více než 4 miliony kopií! Stejný muž pak z plakátů s úspěchem verbuje do armády vojáky i během 2. světové války.

Epochaplus dodává:

V září 1961 Kongres USA vzdá hold Samovi Wilsonovi jako původci amerického národního symbolu strýčka Sama. Vláda mu následně postaví pomníky v jeho rodném Arlingtonu i a na hřbitově ve městě Troy.