Ludvík XIV. si v roce 1665 se zájmem prohlíží svoji nově zbudovanou menažérii u zámku ve Versailles. Podle jeho přání se tu 222 druhů zvířat prochází v zahradě plné exotických rostlin. Něco podobného hned tak někde nemají…
Pod vedením francouzské vědecké instituce Académie des Sciences navíc v zahradě plné zvířat, pýše francouzského krále Ludvíka XIV. (1638-1715), probíhá výzkumná práce v oblasti srovnávací anatomie zvířat.
Jenže už králův syn Ludvík XV. (1710–1774) nejeví o zahradu zájem a počet chovaných druhů klesá.
Vztek si vybíjí na nevinných tvorech
K největší katastrofě ovšem dochází během francouzské revoluce. V říjnu 1789 vtrhne dav lidí dovnitř a na bezbranných zvířatech si vybíjí svůj vztek. Část tvorů skončí v krvi, protože pro rozzuřené Pařížany symbolizují nenáviděné královské bohatství.
Otevírá se pro veřejnost
Torzo poničené sbírky se roku 1793 na pokyn francouzského botanika Bernardina de Saint-Pierre (1737–1814) stěhuje do botanické zahrady Jardin des Plantes v Paříži, jež vznikla už v roce 1626 za vlády Ludvíka XIII. (1601–1643) jako centrum pro studium přírody.
Brány obnovené zoo se pro veřejnost otevírají 11. prosince 1794.
Útulek pro dobytek
Během prusko-francouzské války v letech 1870–1871 se populární zahrada, kterou za jediný rok navštíví 250 tisíc lidí a jež chová tisíc zvířat, uzavírá.
Porážka ve válce a neúnosné životní podmínky mnoha Francouzů mají v březnu 1871 za následek povstání socialistů protestujících proti vládě, takzvanou Pařížskou komunu trvající až do května 1871. Zoo se tehdy stane útulkem pro 130 tisíc ovcí a 20 tisíc kusů dobytka, který má nakrmit krky hladovějících Pařížanů.
Část zvířat ze zoo ošetřovatelé evakuují do belgických zoologických zahrad v Antverpách a Bruselu, ta která v Jardin des Plantes zbudou, ovšem zabijí a sežerou rozvášnění obyvatelé města.
Největší sbírka v Evropě
Slavná pařížská Zoo ale má jednoho svého předchůdce. Už v roce 1450 má René I., hrabě z Anjou (1409–1480), na svém zámku ve francouzském Angers veliký zvěřinec, podle dostupných pramenů tehdy nejrozsáhlejší v celé Evropě.
Zahrnuje lvinec, přístřešky pro drobné savce, kopytníky a pštrosy, klece a voliéry pro zpěvné ptáky i zahradu s jezírkem pro vodní ptactvo.
Sbírku mu pomůže doplnit například portugalský král Alfons V. (1432–1481), který mu roku 1477 nabídne slona, dva jednohrbé velbloudy, několik cibetek a další zvířata.
