„To je koruna samotného císaře,“ upozorní matka svého nezvedeného synka. Přišli nakupovat na Dobytčí trh a tuhle atrakci si prostě nemohli nechat ujít. Koruna je k vidění v malé kapli. Chlapec by si ale raději hrál a klenoty jsou mu úplně ukradené.

Ota I. Veliký (912–973) může být spokojený. 2. února 962 ho v římské bazilice Sv. Petra korunuje papež Jan XII. (asi 937–964) císařem Svaté říše římské. Na hlavu mu tehdy podle historiku posadí zbrusu novou říšskou korunu.

Někteří odborníci však její vznik kladou až do roku 1027, kdy se s ní nechal korunovat Konrád II. Sálský (kolem 990–1039).

Cestuje z místa na místo

Ať už se ale zrodila v roce 962, nebo o více než půlstoletí později, jisté je, že se jednalo o putovní klenot. Místa svého uložení mění vícekrát. Středověcí umělci proto vyrobí nákladné cestovní pouzdro a klenoty se stěhují tam, kde zrovna císař pobývá.

Výstava na Velikonoce

Koruna i ostatní říšské korunovační klenoty se roku 1350 dostávají dokonce do Čech. Z Mnichova je sem přikáže přivézt Karel IV. Dočasně je uschová v chrámu svatého Víta na Pražském hradě.

Po dokončení Karlštejna mají být bezpečně uloženy právě na tomto hradě. Každý rok první neděli po Velikonocích si lidé mohou říšské klenoty prohlédnout.

Husitů se bojí

Poslouží k tomu kaple Božího těla na pražském Dobytčím trhu (dnešní Karlovo náměstí). Karlův syn Zikmund Lucemburský se však bojí husitů, a v roce 1421 odveze cenné klenoty nejdříve do Visegrádu v Uhrách a o tři roky později do Norimberku. On sám už korunu na rozdíl od svých předchůdců pravidelně nenosí.