Arpádovskou dynastii, která v Uhrách vládla do roku 1301, symbolizuje první pole polceného štítu maďarského státního znaku. Červeno-stříbrné pruhy znázorňují uherské řeky Dunaj, Tisu, Drávu a Sávu, alespoň tak to vypráví legenda z 16. století.
Druhé pole štítu skrývá zelené trojvrší se zlatou korunou, ze které se tyčí stříbrný dvojkříž. Trojvrší znázorňuje uherská pohoří Tatry, Mátru a Fatru. Nejvíce otázek vzbuzuje nakloněný kříž na svatoštěpánské koruně, která „sedí“ na znaku. Existuje několik teorií.
Ohnutý při pádu
Podle jedné nařídila Alžběta Lucemburská (1409–1442), matka Ladislava Pohrobka (1440–1457), své dvorní dámě Heleně Kottanerové (asi 1400–asi 1470), aby ukradla uherskou korunu pro jejího syna, jemuž právem náleží.
K ohnutí křížku prý došlo při pádu koruny na zem. Další verze tvrdí, že za poškozením stojí Habsburkové, kteří se tak údajně snažili zlomit magickou moc koruny.
Ulomený křížek
Do třetice prý korunu původně zdobil dvojitý kříž, který pro svého syna Jana Zikmunda Zápolského (1540–1571) ulomila uherská královna Isabela Jagellonská (1519–1559). Jan ho pak celý život nosil na prsou.
Náhradou za ulomený křížek se stal nový, nakřivo připevněný ke koruně v 16. století.
