Štěstí je s námi ve chvíli, kdy nějaká událost dopadne v náš prospěch. Anebo když máme pocit spokojenosti a radosti. Chápali jsme ho ale vždycky stejně?

„Je to blahobyt a nezkrotná svoboda,“ píše řecký filozof Platón (427-347 př. n. l.) ve spisu Gorgias. Podle Aristotela (384-322 př. n. l.) není štěstí žádná náhoda, ale „výsledek rozumově vedeného života“.

S příchodem křesťanství štěstí trochu ztrácí smysl – lidé usilují hlavně o spásu. „Štěstí je jen iluze!“ tvrdí v 18. století německý filozof Immanuel Kant (1724-1804).

Angličan John Stuart Mill (1806 -1873) ve štěstí věří a bere ho jako objektivní měřitelnou veličinu.

A skotský myslitel Francis Hutcheson (1694-1746) před štěstím varuje! Lidé mají pocit, že ho mohou získat zvenčí, a propadají třeba hráčské vášni.

Je v rukou božích

A kdo rozhodne o tom, jestli se na nás štěstí usměje? Někdo věří na náhodu, jinde je to na vůli boží!

Nejznámější je římská bohyně Fortuna, ztělesnění štěstí a úspěchu. Ale i neštěstí a nepředvídatelnosti lidského osudu.

Římané bohyni zasvětí řadu chrámů a slaví i její svátek, 24. června. Oblíbí si ho hlavně otroci – právě díky Fortuně se totiž otrok Servius Tullius (6. stol. př. n. l.) stane králem!

Fortuna má samozřejmě i další kolegyně. Především řeckou Tyché, nestálou krasavici rozhodující o osudech druhých.

Hledejte kominíka!

Kdo nemá svou bohyni, štěstí mu přinese kominík! Dnes už spíše symbolicky, dříve však byli kominíci skutečným štěstím pro dům i vesnici. Kdyby nevyčistili komíny ucpané sazemi, docházelo by k mnoha požárům!

A proč na kominíky saháme? Tradici prý má na svědomí Marie Terezie (1717-1780). Nevěří zámeckému kominíkovi, že vysmejčil všechny komíny, a pro jistotu mu přejede rukou po kabátu. Když ji má celou od sazí, řekne: „Máš štěstí.“

…muška jenom zlatá!

Nesmrtelnou hlášku o štěstí si spojujeme s filmem Škola základ života (1938). Přirovnání je ale téměř o šedesát se starší!

Zasvěcení dobře vědí, že student ve slavné scéně recituje verše Adolfa Heyduka (1835-1923). „Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá…“

Bez legendárních hereckých výkonů Jaroslava Marvana (1901-1974) a Ladislava Peška (1906-1986) by ale epická báseň Dědův odkaz (1878) jistě nebyla tak slavná.

Magické symboly

Jak udržet doma štěstí? Pověste si nad dveře podkovu! Železo, ze kterého je vyrobena, zažene zlé duchy. A už od středověku funguje proti čarodějnicím. Pozor, musí viset do písmene U, aby vám z ní štěstí nevypadalo!

Místo podkovy můžete použít sošku slona. Fungovat by to mělo stejně! Nejvíce štěstí nosí Ganesha (neboli Ganapati či Vinayaka), hinduistický bůh s několika hlavami a sloní hlavou.

V Německu či některých severských zemích vedou prasátka! Už pro staré Germány je prase posvátným zvířetem, objevuje se na mincích a v 16. století dokonce i na kartách místo žolíka. Přinést má štěstí, blahobyt i bohatství.

Jetel mívá lístky tři. Co když ale vyroste čtyřlístek? Vědci stále netuší, kde se čtyřlístky berou, a stejné je to i se štěstím. Jsou s ním spojeny v mnoha kulturách, patrně již od 17. století.

Už v dobách antiky si lidé schovávají do kapsy králičí packu! Králík je symbolem štěstí, plodnosti a úrody. A jakou nožku zvolit? Podle pověry nejlépe levou zadní, z králíka zastřeleného při pátečním úplňku.

Jak ho přivolat?

Pokud amulety nefungují, lze vyzkoušet různé rituály. V každém koutu světa samozřejmě věří jiným. A záleží také na tom, k čemu zrovna štěstí potřebujete.

Chystáte se na zkoušku nebo pracovní pohovor? V Srbsku vedle vás rozlijí vodu! Ženíte se nebo vdáváte? V Nizozemsku nezapomeňte zasadit strom.

Začíná nový rok? Pokud jste v Dánsku, doneste přátelům před dům všechno nádobí, které jste za ten uplynulý rozbili. V Číně zas vše špatné vymeťte spolu se smetím ze dveří!

Začíná nový měsíc? Pokud jste zrovna ve Velké Británii, řekněte hned po probuzení slovo „králík“. Anebo „bílý králík“. Zapomněli jste? Ještě to můžete zachránit „černým králíkem“, než půjdete spát.

K čemu jsou střepy?

Rozbili jste sklenici či hrnek? Nevadí, střepy nosí štěstí!

Porcelán lidé vyrábějí již dlouhá staletí, sklo dokonce pár tisíc let. Obojí je však dlouho drahým a vzácným zbožím!

Cokoliv rozbít tedy v dřívějších dobách velmi zamrzí – proto se lidé chtějí vidinou štěstí trochu utěšit

Všude samé sedmičky!

Kolik je dnů v týdnu? Barev v duze nebo divů světa? Kolik rozlišujeme světadílů a kolik měla Sněhurka trpaslíků?

V Bibli najdeme 7 smrtelných hříchů nebo 7 dnů stvoření světa, ve starověké alchymii zas 7 hlavních kovů (stříbro, rtuť, měď, zlato, železo, olovo a cín), spojených se 7 tehdy známými „planetami“ (Měsíc, Merkur, Venuše, Slunce, Mars, Jupiter, Saturn).

Sedmička je prostě jedinečná, a tedy i nejšťastnější! Ovšem ne všude! V Číně rozhodně preferují 8, která nosí nejen štěstí, ale i bohatství. Slovo „osm“ zní v čínštině podobně jako „vydělat si jmění“.

Štěstí ve hře…

… neštěstí v lásce! Pokud však přeci jen stojíte o to první, směle do toho, pomoci si můžete třeba některým ze způsobů výpočtů pravděpodobnosti. Ovšem ani správně zvolená taktika vám štěstí nezaručí. Anebo ano?

Podle vědců ke štěstí (či aspoň pocitu štěstí) stačí už samotné hraní! Když před dvěma lety na Oxfordské univerzitě zkoumají data lidí hrajících videohry, dojdou k závěru, že vášniví hráči vykazují mnohem větší duševní pohodu.

Dá se vyrobit?

Jak se stát šťastným člověkem? Z vědeckého pohledu by prý mohlo stačit nastavit něco v mozku!

Vědci již po řadě výzkumů vědí, že pocit štěstí souvisí s jistou oblastí v temenním laloku! Čím je aktivnější, tím je člověk štastnější.

Experimenty překvapivě dokazují, že nevedou boháči, úspěšní lidé či třeba čerstvě zamilovaní, ale meditující osoby! Například francouzský mnich Matthieu Ricard (*1946) je při monitorování mozku označen na nejšťastnějšího člověka na planetě.