Skip to content

První rozhledny u nás. Babylon: Hrabě Haugwitz zajistil zeměměřičům teplo

Strážní bod, ze kterého se na kilometry daleko dá sledovat postup nepřátelského vojska, ale i obyčejná chuť pokochat se vyhlídkou na okolní kopce… Důvodů, proč stavět věže s širokým rozhledem do krajiny, je spousta. Včetně těch ryze praktických.

Poklidná krajina Čech, Moravy a Slezska v letech 1824-1843 ožívá nezvyklým ruchem. Pohybují se v ní skupinky zeměměřičů, kteří tu a tam stlučou z dřevěných tyčí jakousi jehlanovitou konstrukci. Pobíhají kolem ní, měří jakési úhly, aby si cosi zapsali do svých notesů a za pár dní se spokojeně přesunuli zase o pár kilometrů dál.

Co dělají? Mají za úkol vyměřit pro rakouskou vládu tzv. stabilní katastr, tedy přesné údaje o rozsahu pozemků a velikosti budov nejenom u nás, ale v celé rakouské monarchii. Vlastníci půdy z toho nemají velkou radost. Nesmí se tomu hemžení bránit, ale naopak musí geometrům umožnit vstup na své pozemky.

Vstup do rozhledny Babylon znamenal pro muže, kteří vyměřovali terén, vytoužený azyl za špatného počasí.

Mohou pracovat i v dešti a zimě
Někdo by zeměměřičům raději viděl paty, jiný se ale s jejich přítomností se skřípěním zubů smíří. A jsou dokonce i lidé, kteří k jejich práci přistoupí opravdu velkoryse a dopřejí jim nejvyšší dostupný komfort. Proč zapíchnout do pole jenom tři tyče a nechat se bičovat větrem a deštěm, když je možné schovat se do tepla? Hrabě Jindřich Vilém III. Haugwitz (1770–1842) nechá roku 1831 na Zeleném kopci u moravského Mohelna vybudovat mohutnou kamennou věž, která se stane unikátem. Je to první rozhledna u nás, která vznikne jako stanoviště zeměměřičů. Ti tu mohou pracovat, i když je venku zrovna sněhová vánice. Haugwitzovým nápadem se zřejmě inspiruje také hrabě František Antonín Thun (1809–1870), který v roce 1864 vybuduje podobnou stavbu na vrcholu Děčínského sněžníku. Na zpracování stabilního katastru na území habsburské monarchie totiž v 60. letech 19. století naváže také evropské měření katastru.

Pevnost Minaretu v Lednicko-valtickém areálu testoval dokonce i jezdec na koni.

Pevnost testuje kůň
Tureckou věž přikazuje roku 1802 vystavět Alois Josef I. z Lichtenštejna (1759–1805) na základě projektu rakouského architekta Josefa Hardtmutha (1758–1816) v parku dnešního lednicko-valtického areálu. Nejstarší rozhledna na našem území stojí na močálovité půdě. Ke zpevnění jejího podloží proto poslouží 500 dřevěných kůlů, na které stavitelé položí rošt z 96 kmenů spojených železnými sponami. Na této konstrukci vyroste z kamenných kvádrů vážících mnohdy přes 100 kg téměř 60 metrů vysoký Minaret. Pevnost atypického tzv. tureckého lešení použitého při stavbě otestuje dokonce i jezdec na koni!

První anglický prak u nás v západočeském Krásném Dvoře skrývá i novogotickou rozhlednu, kterou současnící podceňují.

Kritizované dílo
Botanik hrabě Jan Rudolf Černín (1756–1845) jako první v Čechách vybuduje u svého zámku v Krásném Dvoře v západních Čechách rozsáhlý anglický park. Tvorba těchto parků vychází z dokonalého skloubení architektury a okolní přírody. I proto zde nechává v roce 1820 postavit novogotický templ, druhou nejstarší rozhlednu u nás. Současníci ale dílo kritizují. Vyčítají mu vzdušnou konstrukci, na kterou je použito dřevo natřené v barvě kamene. Takové dílo prý nebude mít dlouhého trvání a brzy spadne. Rozhledna ale stojí dodnes.

Věž na Kleti se stala oblíbeným cílem turistů a už od konce 19. století jim domek vedle ní nabízel dokonce i občerstvení.

Nocleh s občerstvením
Turistika se stává oblíbenou zábavou. Mezi její příznivce patří i českokrumlovský kníže Josef II. Jan Nepomuk Schwarzenberk (1769–1833), který na Kleti, 1083 metry vysokém vrcholu Blanského lesa, nechává v letech 1822–1825 vystavět první horskou rozhlednu u nás. Běžní turisté ale zatím mají smůlu, kníže si tam vodí jenom soukromé návštěvy. Teprve ve 2. polovině 19. století sem může vstoupit i široká veřejnost. Od roku 1872 tu v domku hajného u věže lidé dostanou i malé občerstvení třeba pivo nebo kávu a mohou tu i přespat.

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …