Průmyslové veletrhy, pořádané ve druhé polovině 18. století v Evropě, měly výrobcům získat odbyt na nových trzích. Podobné akce, organizované tehdy na území Českého království, ale s něčím takovým ještě nepočítaly.
„Pražská, klementinská výstava z konce léta 1791 zdaleka takový cíl neměla a neměla ho ani znovuobjevená, snad vůbec nejstarší obchodně-průmyslová výstava na světě, které se konala v roce 1754 na chotkovském panství…,“ píše současný historik Jaroslav Halada.
Chce ukázat průmyslovou vyspělost
Má pravdu, protože v obou případech šlo o výstavy, které především chtěly ukázat panovníkovi průmyslovou vyspělost českých zemí. Zdejší vystavovatelé neměli ambice dobývat evropský nebo dokonce světový trh.
V případě výstavy z roku 1754 jde dokonce oficiálně „jenom“ o kratochvilný bazar. A právě kvůli tomuto „nešťastnému“ názvu není veletrh ve Veltrusech uváděn jako první na světě.
Kvalita nevyhraje
Další velká průmyslová výstava na našem území proběhne v Praze roku 1836 u příležitosti korunovace Ferdinanda V. (1793–1875) českým králem.
V Ledebourském (dnes Lichtenštejnském) paláci na Malé Straně soutěží 250 vystavovatelů, hlavně textilních průmyslníků. Ukazují zde asi 4000 výrobků. Jenže ocenění za nejlepší zboží nejsou udělována podle kvality.
Spíše o nich rozhoduje to, jestli má majitel šlechtický titul. Zvláštní praktiky hodnotící poroty a podobný sortiment u většiny vystavovatelů nakonec způsobí, že celá akce vzbuzuje spíše rozpaky.
