Domů     Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
17.11.2026

Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny.

Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!

Panuje tu teplota kolem 4 °C a jen v horních vrstvách najdete matné příšeří, jinak vše pohlcuje tma přerušovaná jen občasným proplutím některého z bizarních tvorů obdařeného luminiscencí.

Fotosyntéza je tu zakázané slovo a na rozdíl od drtivé většiny míst, které mají lidé jakžtakž prozkoumané, tu panují stejné podmínky již po dlouhých 8000 let. Vítejte pod hladinou, v hloubce zhruba 1000 až 4000 metrů.

Tato zóna se nazývá batypelagická, podle řeckého slůvka bathýs, tedy hluboký. Obecně se jí však říká půlnoční zóna a v posledních letech láká řadu vědců, kteří přinášejí jeden šokující objev za druhým.

reklama

Rekordmani v potápění

Ještě v 19. století by vám většina biologů jasně řekla, v půlnoční zóně takřka nic nežije. Dnes je ale jasné, že je opak pravdou. A co víc, potápějí se sem i nám notoricky známí tvorové!

Jen z toho mála, co se zatím podařilo zjistit díky vysílačkám umístěným pokradmu na těla ryb, paryb i kytovců víme, že se bílý žralok potopí až do hloubky 1130 metrů a žralok velrybí dokonce atakuje dvoukilometrové hlubiny.

Oba dva pak strčí do pomyslné kapsy mečoun, který klesá i pod 2000 metrů! S vavříny ale ještě chvíli posečkejme.

Do soutěže v potápění totiž připlouvá nenápadný sedmimetrový vorvaňovec zobatý, mimochodem jediný zástupce vorvaňovcovitých, na kterého běžně narazíte i ve Středozemním moři.

Víme, že pod hladinou vydrží i 3 hodiny a 42 minut – a za tu dobu klesne klidně až do prozatím rekordně naměřených 2992 metrů! Zbývá jen poslední otázka: Proč se do těch nehostinných krajů vůbec pouští?

I oceán má svoje vrstvy...
I oceán má svoje vrstvy…

… A za skálou doleva

Hrozba dekompresní nemoci, ohromný tlak, minimum kyslíku, studená voda a tma. Jen těžko se dá najít důvod, proč by se sem oceánští tvorové, kteří jsou běžně k vidění u hladiny, měli potápět. Tento oříšek se samozřejmě snaží rozlousknout i řada vědců. Výsledek?

Inu, s jistotou stále nevíme nic. Ovšem důvodem číslo jedna může být paradoxně snazší lov potravy v místech, kde není taková konkurence. Nízká patra oceánu nabízejí také azyl v případě ohrožení.

Na stole také leží teorie o ochlazení organismu nebo lepší, ničím nerušené podvodní druhové komunikaci. A pak je tu navigace. Řada ryb k ní zrak při dlouhých migracích nepotřebuje.

Například žraloci vnímají na různých úrovních magnetické pole Země a rozeznávají bez potřeby použití očí i velké rozdíly v terénu na dně moří a oceánu.

Riftie hlubinná, tvor jak z jiné planety
Riftie hlubinná, tvor jak z jiné planety

Seznamte se, dlouuuhá riftie

V místech, kde se rozdělují tektonické desky Země, vyvěrá do temnoty geotermálně ohřátá voda. I tady, na dnech oceánů, je živo. Narazit tu můžeme třeba na největší kroužkovce (tedy kmen, pod který spadají třeba i žížaly) světa.

Riftie hlubinná si nejraději hoví u průduchů zvaných černí kuřáci. Nevadí jim ani vysoká teplota, ani síra. Tlusté jsou kolem pěti centimetrů a dorůstají až tří metrů! Podivuhodný tvor se obejde bez trávicí soustavy.

Namísto ní má takzvaný trofozom, orgán plný symbiotických bakterií, které představují až polovinu její váhy! Platí o ní tak stejná poučka, jako o fotosyntéze, kterou bychom zde ovšem marně hledali: Díky svým „návštěvníkům“ mění plyny z vody na organické látky!

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Gran Canaria 1936: Tajný let odstartoval občanskou válku
Počátek krvavé španělské občanské války zahájila událost jako vystřižená ze špionážních filmů. Na letišti na Kanárských ostrovech se připravoval ke startu britský dvouplošník De Havilland Dragon Rapide. Na jeho palubě je na první pohled bezstarostná skupina turistů. Nebýt tohoto letu, možná by se dějiny Španělska ubíraly jiným směrem. Proč? V roce 1936 působil budoucí španělský diktátor […]
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz