Většina lidí ji považuje za obtížný plevel, který je potřeba co nejrychleji vytrhat. Přitom právě kopřiva patří mezi nejcennější rostliny české přírody. Léčí, hnojí, pomáhá motýlům a v minulosti dokonce sloužila k výrobě textilu.

To, co na první pohled vypadá jako nepříjemný vetřelec, je ve skutečnosti jeden z největších pokladů našich zahrad.

Když se řekne kopřiva, většina z nás si vybaví štiplavé pálení a zarostlé kouty zahrad. Jenže kopřiva dvoudomá je doslova nabitá užitečnými látkami. Obsahuje vitaminy A, C a K, železo, vápník, hořčík i chlorofyl.

Právě proto se už po staletí využívá v lidovém léčitelství. Připravují se z ní čaje, tinktury i kosmetické přípravky. Podle bylinářů podporuje činnost ledvin, přispívá k normálnímu metabolismu a je ceněna také pro svůj obsah minerálů.

Patří k velmi ceněným léčivkám. Její žahavé chlupy na listech jsou tvořeny oxidem křemičitým. Při dotyku se ulomí jako miniaturní injekční jehla a vstříknou do kůže směs látek (včetně kyseliny mravenčí).

Ač se brání tímto způsobem, k jejím přirozeným nepřátelům patří přibližně 40 druhů hmyzu. Její listy jsou například hlavní potravou housenek babočky kopřivové a dalších motýlů.

Skvělé hnojivo

Ještě zajímavější je její význam pro zahradu. Zkušení pěstitelé z kopřiv vyrábějí takzvanou kopřivovou jíchu, přírodní hnojivo bohaté na dusík a další živiny. Rostlinám dodává sílu k růstu a pomáhá zlepšovat kvalitu půdy.

Kopřiva se využívá také při kompostování, protože urychluje rozklad organického materiálu. Méně známé je její historické využití. Z pevných vláken se v minulosti vyráběly provazy, pytle a dokonce i látky na oblečení.

Za druhé světové války sloužila v některých zemích jako náhrada bavlny. Rostlina, kterou dnes mnozí bez milosti sekají, tak kdysi představovala důležitou surovinu pro každodenní život.

Motýli ji milují

Největší službu ale kopřiva prokazuje přírodě. Je nenahraditelnou živnou rostlinou pro housenky mnoha druhů motýlů, například babočky paví oko, babočky kopřivové nebo admirály. Pokud ze zahrad kopřivy zmizí, zmizí často i část hmyzího života.

Ochranáři proto doporučují ponechat alespoň malý kout, kde mohou kopřivy růst bez zásahu člověka. Takové místo se rychle stane útočištěm pro motýly, včely i další užitečné druhy.

Z rostliny, kterou mnozí považují za velkého nepřítele, se tak stává důležitý spojenec biodiverzity. Možná právě proto si kopřiva zaslouží více respektu než boj s vytrháváním. Někdy totiž největší poklady rostou přímo pod našima nohama. Občas jich tedy někde můžete pár nechat.