V kyselých a minerálně chudých půdách je možné najít plíživý polokeř, rostoucí do výšky přibližně 25 cm, s jasně červenými kuličkami, jež mají v průměru 5–8 mm.

Rostlina nese název brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) a její plody působí blahodárně na lidský organismus.

Plody brusnice se využívají převážně v potravinářství, a to jak v čerstvé formě, tak i sušené či jako součást různých marmelád, džemů a limonád. Hojně se používá např. v lidovém léčitelství a její extrakty využívá také farmaceutický průmysl.

Díky přítomnosti arbutinu v listech, který pomáhá v odstraňování pigmentových skvrn na kůži, převážně v obličeji, má své zastoupení i v kosmetických produktech.

Zázračný lék

Výčet blahodárných účinků brusinky je poměrně dlouhý. Působí při léčbě močový cest a močového měchýře. Používá se při léčbě diabetu, kde přispívá ke snížení hladiny cukru v krvi a podporuje tvorbu inzulinu.

Zabraňuje hromadění krevních destiček v krevním řečišti, a tím snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Potlačuje únavu, posiluje imunitní systém, snižuje tlak, je to přírodní desinfekce, je antibakteriální a antioxidační.

Podporuje zdravý stav dutiny ústní, a tak přispívá ke snížení výskytu zubního kazu. Její užívání je doporučeno také jako prevence.

Je třeba však dávat pozor u sušených plodů na podíl přidaného cukru, v mnoha případech je ho více než 50 %, a to pak může mít na zdraví spíše negativní účinek.

Brusinka v historii

Brusnice brusinka pochází z čeledi vřesovcovitých a zmiňuje ji už Gaius Plinius Secundus (23-79 n. l.) ve své Naturalis historia, nejvýznamnější přírodovědné encyklopedii starého Říma.

Její léčivé účinky jsou známé již od pradávna, příslušníci starých severoamerických indiánských kmenů ji používali při léčení ran, způsobených jedovatými šípy, a později jako součást všech obkladů i na běžná poranění.

Využívali jak listy, tak plodiny této rostliny. V Evropě se brusince a jejím léčivým schopnostem dostalo větší pozornosti až později.

Nejdříve o tyto červené bobulky začali, kolem roku 1620, jevit zájem evropští přistěhovalci v Severní Americe a po zjištění, co vše dokáže, ji začali dovážet do Evropy.

Kde má brusnice domov?

Typické místo výskytu jsou prosvětlené lesy, rašeliniště, horské louky, vřesoviště, skály, písčiny a další místa, kde je půda kyselejší.

V České republice se vyskytuje spíše vzácně, nalezneme ji v chladnějších částech Evropy, Asii, Severní Americe a Kanadě, najít se ale dá např. i v Grónsku a Japonsku.