Domů     Přežijí ti nejchuravější?
Přežijí ti nejchuravější?
4.11.2022

Vnímání patogenů a chorob pouze jako našich „nepřátel“ je limitující. Podle lékaře Sharona Moalema se většina známých nemocí, od cukrovky po cystickou fibrózu, objevila u lidí z velmi dobrých důvodů.

V jistém bodě vývoje člověka pomohly našim předkům přežít nástrahy života. Jak může být diabetes vedlejším produktem mechanismu, který pomohl lidem přežít dobu ledovou? Proč Asiaté nedokážou vypít tolik alkoholu jako Evropané?

Železo je pro lidské tělo zcela nepostradatelné. Zaštiťuje správný chod všech metabolických procesů a je hlavním transportérem kyslíku po těle prostřednictvím krevního oběhu. Foto: Pixabay
Železo je pro lidské tělo zcela nepostradatelné. Zaštiťuje správný chod všech metabolických procesů a je hlavním transportérem kyslíku po těle prostřednictvím krevního oběhu. Foto: Pixabay

Alespoň jednou za život si každý z nás položil otázku: Proč vlastně existují nejrůznější nemoci? Chtěla to tak evoluce? Má to svůj opodstatněný důvod? Je možnost, že díky některým chorobám a infekcím člověk dokonce žije déle a zdravěji?

Podle Dr. Sharona Moalema, Ph.D., má evoluce v oblibě genetické znaky, které přispívají k našemu přežití a rozmnožování, a naopak nerada atributy, které nás oslabují či ohrožují na zdraví. To lze shrnout do dvou slov – přirozený výběr.

Ten funguje na zcela jednoduchém principu: gen, jenž svým působením snižuje pravděpodobnost organismu na přežití či reprodukci, se nepřenáší dál z generace na generaci, přičemž osobám s tímto genem se snižuje šance na přežití.

V případě že daný gen začne vykazovat vlastnost, díky které se jedinec snáze přizpůsobí například měnícímu se prostředí a reprodukčním nárokům, pak se gen může přenést i na další potomky.

Jak to vše souvisí s dědičností a je možné, že mají některé dědičné genetické poruchy své opodstatnění?

Železo se vyskytuje i v enzymech, jež náš organismus detoxikují a přeměňují cukry na energii. Foto: Pixabay
Železo se vyskytuje i v enzymech, jež náš organismus detoxikují a přeměňují cukry na energii. Foto: Pixabay

Všeho moc škodí

V roce 1865 byla poprvé popsána nemoc označovaná jako hemochromatóza, což je dědičná choroba narušující metabolizaci železa v těle – tělo je skálopevně přesvědčeno, že železa není nikdy dost, a tak jej v sobě neustále hromadí.

Z dlouhodobého hlediska může tato diagnóza znamenat i smrt. Postupem času mohou v důsledku nemoci selhat játra, objevit se příznaky cukrovky, artritidy, neplodnosti či psychických poruch, v té horší variantě i rakoviny.

V roce 1996 byl poprvé izolován gen hemochromatózy, díky čemuž bylo zjištěno, že se vůbec nejedná o vzácné onemocnění, jak se odborníci domnívali, nýbrž patří mezi nejběžnější genetické varianty u jedinců západoevropského původu.

U Západoevropanů je pravděpodobnost jedna ku třem až jedna ku čtyřem, že jsou nositeli minimálně jedné kopie genu hemochromatózy. Jak je možné, že je z evolučního hlediska po tomto genu taková „poptávka“?

Při absenci železa může propuknout anémie neboli chudokrevnost. Podle lékaře Sharona Moalema může anémií vyvolanou nedostatkem železa v krvi trpět až 20 % menstruujících žen a zřejmě až polovina všech těhotných žen. Foto: Pixabay
Při absenci železa může propuknout anémie neboli chudokrevnost. Podle lékaře Sharona Moalema může anémií vyvolanou nedostatkem železa v krvi trpět až 20 % menstruujících žen a zřejmě až polovina všech těhotných žen. Foto: Pixabay

Makrofágy – policejní vozy imunitního systému

Profesor Eugene D. Weinberg v roce 1952 prokázal, že dostatečný přísun železa umožňuje téměř všem bakteriím prakticky neomezený růst.

„Dalo by se tedy předpokládat, že lidé trpící hemochromatózou musí být se vším tím železem v těle učiněnými magnety na infekce, zvláště pak na mor,“ píše ve své knize Zdraví zabíjí Sharon Moalem.

Je sice pravda, že u pacientů s hemochromatózou dochází k distribuci přebytečného železa po těle, avšak nikoli po celém těle – o přísun železa je ochuzen jeden druh bílých krvinek, tzv. makrofágy. Makrofágy lidí netrpících hemochromatózou mají železa dostatek.

„Takže když normální makrofág pozře původce infekční choroby, aby ochránil tělo, mimoděk mu poslouží jako trojský kůň a poskytne mu železo, které tento původce potřebuje k růstu,“ popisuje Moelem.

Lékař vysvětluje, že schopnost využít železo v makrofázích je v zásadě důvod, proč jsou některé vnitrobuněčné infekce smrtící a jiné neškodné.

„Čím déle dokáže náš imunitní systém infekci tlumit a bránit ji v rozšíření, tím lepší zbraně, například protilátky, proti ní může vyvinout,“ podotknul.

Bez železa nefunguje správně ani imunitní systém. Železo zkrátka a dobře potřebují všechny formy života na Zemi. Foto: Pixabay
Bez železa nefunguje správně ani imunitní systém. Železo zkrátka a dobře potřebují všechny formy života na Zemi. Foto: Pixabay

Když jsou makrofágy chudé na železo, jako je tomu například u jedinců s hemochromatózou, vykazují jednu výhodu – původce nemoci nejen izolují od zbytku těla, ale navíc je i vyhladoví k smrti.

Z historického hlediska tak hemochromatóza zřejmě chránila své nositele proti moru, neboť morové bakterie neměly její vinou dostatek železa potřebné k zhoubnému bujení.

Hemochromatóza není jedinou dědičnou genetickou chorobou, jež nabízí ochranu před jinými hrozbami, druhou nejběžnější genetickou nemocí u Evropanů je cystická fibróza.

Foto: Úvodní foto: Pixabay
reklama
Související články
Věda a technika
Krabi: Vrcholný majstrštyk evoluce?
Krabi, živoucí fosilie, které byly svědky vlády dinosaurů, jsou součástí skupiny vyšších korýšů zvané desetinožci, existujících od éry pozdního devonu. Nejstarší doložený krab, Eoprosopon klugi, žil na Zemi už před 185 miliony lety. A jak se zdá, evoluce je jimi přímo posedlá. Falešná identita Krabi poustevníčci se na první pohled od ostatních krabů příliš neliší. Za […]
Věda a technika
K rezistenci antibiotik přispívá i znečištěné ovzduší
Průmysl, výroba energie z fosilních paliv, automobilová či letecká doprava. To vše stojí za znečištěním ovzduší, které má na lidské zdraví neblahý vliv. A za špinavým ovzduším stojí i jiný fenomén, který může být pro leckoho překvapivý. Zplodiny v atmosféře přispívají i k odolnosti baktérií vůči antibiotikům.   Analýza britských a čínských badatelů, která využila […]
Věda a technika
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát. Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie […]
Věda a technika
Opioidová krize v USA
Spojené státy americké se od 90. let minulého století potýkají s rozsáhlou opioidovou krizí, aktuálně probíhá už její čtvrtá vlna. Podle odborníků souvisí tato krize se strukturou amerického zdravotnického systému, ve kterém je předepisování léků upřednostňováno před dražšími terapiemi.   Profesorka Judith Feinbergová z West Virginia University k tomu podotýká: „Většina pojištění, zvláště pro chudé lidi, nezaplatí v USA […]
reklama
záhady a tajemství
Posvátný oltář na hoře Ebal: Je dobývání Kanaánu Izraelity jenom mýtus?
„Až tedy přejdete Jordán, postavíte na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem. Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem,“ přikazuje Mojžíš (1394/1393–1274/1273 př. n. l.) vojevůdci Jozuovi (†1245 př. n. l.). Ten poslechne a skutečně oltář vybuduje a provádí na něm oběti Hospodinu. […]
Tajemný Ötzi: Z Itala kočovným zemědělcem?
Byl urostlý, svalnatý, měl dlouhé vlasy a tmavou pleť… I přestože se kvůli „zubu času“  poněkud scvrkl a i jeho kštice vzala za své, patří k nejatraktivnějším vědeckým artefaktům. Řeč je o nejslavnější evropské mumii, jejíž tělo odkryl ledovec v Ötztalských Alpách 19. září 1991. Ötzi, jak se ledovému muži dnes přezdívá, přitom nebyl žádným […]
Louis Le Prince: Vynálezce filmu zmizel beze stopy
Vynalezne film dlouho před Edisonem i bratry Lumiérovými. Dva dny předtím, než ho může představit světu, záhadně zmizí. Jak a proč dodnes zůstává záhadou. Francouzský vynálezce Louis Aimé Augustin Prince (1841-??) je sice označován za „skutečného otce kinematografie“, přesto je pro mnohé zcela neznámý. Jak je to možné? Fotí královnu K zachyceným obrázkům má blízko […]
Záhady Velikonočního ostrova: Umíme hýbat sochami, víme, jak dostaly čepice, ale co písmo?
Velikonoční ostrov je stále plný záhad, a proto se téměř nepřetržitě ocitá v ohnisku zájmu vědců. Ti se snaží odpovědět na spoustu otázek. Některé už se jim povedlo odhalit, jiné na svoje rozluštění dosud trpělivě čekají. Kdo byli dávní stavitelé majestátních soch? Tento oříšek rozlouskl současný švédský genetik Pontus Skoglund, když zkoumal DNA potomků původních ostrovanů […]
zajímavosti
Mravenci: Skrytí vládci světa
Na světě žije odhadem 14 000 druhů mravenců, přičemž jejichž celkový počet se počítá na triliony. Tento všudypřítomný hmyz se rozšířil po všech kontinentech s výjimkou zamrzlé Antarktidy, což představuje neuvěřitelný evoluční úspěch. Čím to, že zrovna mravenci jsou natolik úspěšní?   Německý výzkumný tým z univerzity ve Würzburgu odhadl, že celkový počet mravenců překračuje […]
Rozšíření kávy: Vojáci vyráběli mlýnky z munice
Město Mokha (v dnešním Jemenu) na břehu Rudého moře se v 16. století stává centrem obchodu s kávou. Zdejší vládci ale touží mít v pěstování kávovníku světový monopol, a proto zakazují vývoz sazenic. Teprve roku 1618 se jednomu holandskému obchodníkovi podaří propašovat několik keřů kávovníku ze země. Benátčané se o omamném nápoji údajně doslechli poprvé […]
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
Na první pohled jsou to jen dva muži, sedící nad 64 černobílými čtvercovými poli. Jenže v sázce je mnohem víc. Nejde jen o to, kdo bude nejlepší šachista světa. Je to souboj mezi demokracií a komunismem. Mezi Spojenými státy americkými a Sovětským svazem. S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se […]
Boříme mýty o antikoncepci: Zabrání citron či kojení početí?
Je kolébkou medicíny civilizace Řecka a Říma ve 4. století před naším letopočtem? Zčásti. Teprve v druhé polovině 19. století se ukáže, jak vyspělá je medicína ve Starém Egyptě.   Německý egyptolog Georg Ebers (1837–1898) kupuje roku 1873 papyrus, který ponese jeho jméno. A hlavně – až jej přeloží, zboří zažité představy o egyptské kultuře. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Neštovice s námi ještě neskončily
21stoleti.cz
Neštovice s námi ještě neskončily
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch
Záhadné zmizení Karlie Gusé
enigmaplus.cz
Záhadné zmizení Karlie Gusé
Šestnáctiletá Američanka Karlie Gusé se ztratila již před více než třemi lety. Pátrání nepřineslo téměř žádné výsledky a okolnosti jejího zmizení tak dodnes zůstávají záhadou. Co se stalo na party, kt
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Brit Dental Stick: zdraví i mlsání pro domácí mazlíčky v jednom
iluxus.cz
Brit Dental Stick: zdraví i mlsání pro domácí mazlíčky v jednom
Každodenní užití tyčinek Brit Dental Stick podporuje zdraví psích zubů, a to díky mechanickému čištění a působení známých bylin. Pomáhá také odstraňovat zubní plak, čímž působí preventivně proti tvorb
Pyramidy v Gíze: Záhadné větrací šachty jsou „výtahy ke hvězdám“
enigmaplus.cz
Pyramidy v Gíze: Záhadné větrací šachty jsou „výtahy ke hvězdám“
V egyptské archeologické lokalitě Gíza se nacházejí tři hlavní pyramidy – Cheopsova, Rachefova a Menkaureova. Jedná se o skutečné divy lidské civilizace. Ačkoli se o ně vědci a badatelé zajímají již c
Byl v Polsku odkryt masový hrob upírů?
epochalnisvet.cz
Byl v Polsku odkryt masový hrob upírů?
Ostatky 450 osob nesoucí znaky protiupírských zásahů byly před nedávnem odkryty v obci Luzino na severu Polska. Mrtví jsou pohřbeni s useknutou hlavou položenou mezi nohama a zatěžkaní kameny, aby nem
Mají pro sebe slabost
nasehvezdy.cz
Mají pro sebe slabost
Pohledný herec ze seriálu Eliška a Damián Robert Urban (37) je evidentně zamilovaný do své krásné kolegyně Emmy Smetany (35). Začalo to tím, že o ní řekl, že je „jedna z jeho nej“, a díval se na ni
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
epochanacestach.cz
JOSEFÍNSKÉ SLAVNOSTI 2023
S podtitulem pocta Marii Terezii a pevnosti samotné připomíná akce založení pevnosti Terezín 10. října 1780. Již tradičně jsou situovány především do období 18. století. Jejich cílem je připomenout jedinečnou terezínskou pevnost a události, která předcházeli její výstavbě. Jde o jedny z největších slavností zaměřených na toto období v Evropě. Každoročně je navštěvují z Čech,
Artemis II: Přepíše „bohyně“ historii lidstva?
21stoleti.cz
Artemis II: Přepíše „bohyně“ historii lidstva?
Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin. Od chvíle kdy noha Nei
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Víte, jak jste staří?
panidomu.cz
Víte, jak jste staří?
Možná nevěřícně kroutíte hlavou. Každý přece ví, jak starý je. Omyl. Biologický věk se – podle odborníků – může značně lišit od data v rodném listě. Proč někdo stárne, jak se zdá, rychleji a někoho máte touhu zeptat se, kde koupil elixír mládí? To je právě otázka biologického věku. Věku, který dokáže určit skutečné stáří
Co předpověděla drsná věštba?
skutecnepribehy.cz
Co předpověděla drsná věštba?
Na magii jsem nikdy moc nevěřila, jednou mě za jistým šamanem vzala kamarádka. Kdyby tenkrát tušila, co karty prozradí o nás dvou! S Danielou jsme se poznaly, když mně bylo 23 let, jí o dva roky méně. Byly jsme nejmladší kolegyně, což nás spojilo dohromady. Kdybych měla vypsat nějaké rozdíly, tak bych řekla, že já jsem