„Ženy a počítačové programování jdou přirozeně k sobě. Je to jako plánování večeře,“ hlásí titulek z amerického magazínu v roce 1967. Z fotky se na čtenáře usmívá inženýrka v hezkých šatech a moderním účesu obsluhující veliký počítací stroj.
Místo hubeného geeka s tlustými brýlemi upravená žena s perlovým náhrdelníkem. Taková vládne pár desetiletí nazpátek představa o typickém programátorovi. Bašta inovátorů v Sillicon Valley i NASA – obojí vyrostlo na matriarchátu.
Relevantní otázky
Na konci roku 2017 se stane hitem nová Lego hračka. Figurky v šatech ze sady „Ženy v NASA“ stojí před raketou, stohem šanonů nebo před počítacím strojem.
„V NASA je sotva mise, na které se ženy nepodílely,“ říká autorka knihy Rocket Girls Nathalia Holtová. Pečlivá práce elitních matematiček dostane lidské stopy až na Měsíc a Mars.
Ze zárodku NASA udělá během druhé světové války uzavřenou dámskou společnost Macie Robertsová.
„Hlavní je vypadat jako žena, chovat se jako dáma, přemýšlet jako muž a pracovat jako pes,“ klade na srdce vedoucí „počítaček“ mladým uchazečkám.
Přesto je v roce 1983 na tiskové konferenci první Američanka ve vesmíru, Sally Rideová (1951–2012), bombardována smrští směšných otázek.
„Všichni chtěli vědět, jaký druh make-upu budu mít na sobě, a jestli jsem plakala, když se objevila porucha v simulátoru,“ kroutí hlavou Rideová.
Uzavřená společnost
Americké dobývání vesmíru stojí na bizarních základech – za jedněmi dveřmi mladé ženy za pomoci papíru a tužky dávají dlouhým řadám čísel smysluplný význam.
Za druhými s cedulkou „Jen pro barevné“ se nad stejným úkolem sklánějí podobné ženy, jen tmavší barvy pleti.
Na mužské kolegy volají „páni inženýři“, ti jim odpovídají „ano, drahoušku“. Mezi sebou se spíše pochválí za hezký účes než za precizní logaritmus.
Přes den propočítávají, kolik raket vynese loď na orbitu, večer napečou sušenky, obléknou sváteční šaty a bojují o korunku firemní Miss Řízená střela.
Holky a mašiny
Měsíc je v 60. letech stále záležitostí science fiction. Je tam mimozemský život? Je inteligentní? A vypálí tam rybník Američané Sovětům, nebo Sověti Američanům? John Glenn (1921–2016) má v roce 1962 šanci přidat zářez pro tým na západ od železné opony.
Dráha, kterou v lodi Friendship 7 jako první člověk vůbec opíše kolem orbity, je pečlivě vypočítána a naplánována skupinou počítaček.
Je zde ale háček – prsty začínají programátorkám do práce strkat první automatické počítače a Glenn těm velikým krabicím ani za mák nevěří. „Nechte tu holku podívat se na ta čísla!“ vydá povel, jinak neodletí.
Babička k mání
Tou holkou myslí Afroameričanku Katherine Johnsonovou (*1918).
I když zpočátku bojuje s rasovou segregací a odmítáním, je to ona, kdo vypočítá let do vesmíru Alana Sheparda (1923-1998) i trajektorii pro přistání na Měsíci mise Apolla 11. Mezi všemi těmito zvučnými jmény to její na dlouho zcela zapadne.
„Každý den jsem chodila do práce šťastná, že mohu být tam,“ řekne Johnsonová, když od prezidenta Baracka Obamy (*1961) přebírá v roce 2015 medaili svobody. „Mimochodem, zrovna hledám práci,“ směje se.
