Skip to content

Přehledně: Nejslavnější popravy historie!

Někteří byli odsouzeni neprávem, jiní si nejvyšší trest svým chováním skutečně zasloužili. Jedno mají společné: jejich smrt vešla navždy do dějin. Jaké nejslavnější popravy se v historii udály?

Jan Hus (1370 – 1415)

Kdo byl: Římskokatolický kněz, středověký český náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409-1410 byl jejím rektorem. Kvůli kritice mravního úpadku, v němž se ocitla katolická církev, byl označen za kacíře a exkomunikován. Na koncilu v Kostnici, když odmítl odvolat své učení, byl odsouzen coby kacíř a vydán světské moci k vykonání trestu smrti.

Jak zemřel: 6. července 1415 byl na popravišti za městskou branou Kostnice přivázán k hranici ze smolných polen a slámy, ta byla pak zapálena. Hus musel nepředstavitelně trpět, než ho zasáhlo milosrdné bezvědomí – oheň mu s největší pravděpodobností rychle spálil hltan a možná i hrtan s jícnem, takže se udusil. Po upálení byla hranice i s Husovými ostatky vhozena do Rýna, aby si jeho přívrženci nemohli z hrobu udělat poutní místo.

Oheň Jana Husa nespálil, ale udusil.

Anna Boleynová (1501 – 1536)

Kdo byla: Anglická královna, druhá manželka Jindřicha VIII. a matka královny Alžběty I., jedna z hlavních postav anglické reformace. Když porodila dceru, byl král velmi zklamaný, protože s jistotou očekával prince. Anna ještě několikrát otěhotněla, ale pokaždé potratila. Její manžel se v březnu 1536 zamiloval do dvorní dámy Jane Seymourové a zasnoubil se s ní. Věděl, že s rozvodem by byly potíže, takže zařídil, aby byla Anna vyšetřována kvůli velezradě. Důkazy proti ní byly získány od mnoha mužů ze dvora za pomoci mučení.

Jak zemřela: Byla sťata 19. května téhož roku a spolu s ní řada jejích údajných milenců a její bratr. Poslední důkaz úcty ke své ženě prokázal Jindřich jen tím, že popravu pozdržel o dva dny, aby stihl z Calais dorazit francouzský kat s mečem. V té době totiž byli šlechtici v Anglii popravováni sekerami, jež byly někdy tak tupé, že bylo k setnutí hlavy zapotřebí i několik ran.

Jindřich VIII. prokázala své ženě respekt a nechal jí popravit stětím meče místo sekery.

Marie Antoinetta (1755 – 1793)

Kdo byla: Dcera Marie Terezie, Marie Antonie Josefa Johana Habsbursko – Lotrinská, byla rozená císařská a královská princezna, jíž náležel titul rakouské arcivévodkyně. V letech 1774 až 1793 byla manželkou krále Ludvíka XVI. Vedla velmi rozmařilý život a když v roce 1789 došla hladovému lidu trpělivost, královnu i krále svrhl. Po nezdařeném útěku byla Marie Antoinetta uvězněna a devět měsíců po svém manželovi popravena.

Jak zemřela: Její život po dvoudenním procesu 16. října 1793 ve 12.15 ukončila na dnešním Náměstí Svornosti v Paříži gilotina. Když Marie Antoinetta s rukama svázanýma za zády vylézala na lešení, ztratila jednu ze svých bot – ta je dnes součástí sbírky muzea v Caen. Pak byla odsouzená vleže na břiše připoutána k desce označované „bascule“ tak, aby její hlava přečnívala přes okraj a mohla být umístěna mezi sloupy, kde se v kolejnici pohybovala sešikmená sekera. Když kat uvolnil zarážku, čepel sekery celou svou vahou dopadla na krk a oddělila hlavu od těla. Kat hlavu sebral a ukázal jásajícímu davu, který skandoval: „Ať žije svoboda! Ať žije Republika!“

Marie Antoinetta doplatila na svůj rozmařilý život.

William Kemmler (1860 – 1890)

Kdo byl: Oba jeho rodiče, němečtí imigranti, byli alkoholici. Poté, co Williama v 10 letech vyhodili ze školy, aniž by se naučil číst nebo psát, vypomáhal v otcově řeznictví. Po smrti obou rodičů i on definitivně propadl alkoholu a 29. března 1889 sekerou zavraždil svou družku Tillie Zieglerovou. Záhy se stal prvním člověkem na světě odsouzeným k popravě na elektrickém křesle.

Jak zemřel: Stalo se tak 6. srpna 1890 v 6 hodin ráno. Kemmler byl přivázán k židli a na hlavě měl kovovou přilbu. První pokus o popravu selhal – do Kemmlera byl pouštěn proud po dobu 17 sekund, ale odsouzený zůstal naživu. Než se generátor znovu nabyl, začal ošklivě popálený Kemmler sténat. Druhý pokus trval zhruba minutu a přítomní svědci popravu popisovali jako otřesnou scénu, kdy bylo cítit spálené maso a Kemmlerovi z hlavy stoupal kouř. Mnozí se po děsivé podívané vyjádřili, že by bývalo bylo lepší, kdyby vraha oběsili nebo použili sekeru.

První poprava na elektrickém křesle nevyšla úplně podle plánu.

Mata Hari (1876 – 1917)

Kdo byla: Nizozemská orientální tanečnice, vlastním jménem Margaretha Geertruida Zelleová. V průběhu 1. světové války se stala agentkou Německa i Francie. V lednu 1917 se Francouzům ale dostala do rukou šifra, která Matu Hari prozradila. Dne 13. února byla v jednom z pařížských hotelů zatčena. Armáda měla v rukou pouze nepřímé důkazy, ale potřebovala ukázat, že se zrádci se nemazlí. Soud, který se konal za zavřenými dveřmi, špionku obvinil ze smrti 50 000 vojáků na frontě.

Jak zemřela:  Byla popravena zastřelením, a to 15. října 1917 v 6.15 ráno u zámku Vincennes. Pouze 3 z 12 výstřelů zasáhly její tělo, takže nezemřela hned, ale její zranění byla smrtelná. Kulky vpálené do hlavy způsobí poměrně rychlou smrt v důsledku velkého poškození mozkových tkání, ale poškození méně důležitých orgánů může způsobit dlouhou agónii.

Mata Hari nezemřela hned, zasáhly jí pouze 3 kulky z 12.

Milada Horáková (1901 – 1950)

Kdo byla: Česká právnička, politička, bojovnice za práva žen a oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Nejvyšší soud v červenci 1968 nezákonný rozsudek zrušil, plná rehabilitace však mohla proběhnout až v roce 1990. Díky své neústupnosti během soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

Jak zemřela: Byla popravena oběšením 27. června 1950 ráno na popravním dvorku pankrácké věznice na jedné ze dvou šibenic typu „prkno“. Na silném prkně byl hák, na který se pověsilo škrtidlo a katův pomocník tahal lanem za spoutané nohy, až odsouzeného udusil. Z nejnovějších zjištění historiků vyplývá, že Horáková na šibenici nezemřela rychlým zlomením vazu, ale pomalu se dusila. Umírala téměř čtvrt hodiny.

Milada Horáková byla jakýmsi symbolem proti totalitě.

Charles Brooks (1942 – 1982)

Kdo byl: Afroameričan, který vyrostl v Texasu. Během studií se aktivně věnoval fotbalu, ale místo sportovní dráhy se vydal na zcestí. Nějaký čas strávil ve vězení za nelegální držení střelných zbraní, užíval tvrdé drogy a hojně využíval služeb prostitutek. Osudným se mu stal 14. prosinec 1976, kdy při krádeži ojetého vozu s komplicem unesli mechanika Davida Gregoryho, v motelovém pokoji ho spoutali lepicí páskou a chladnokrevně zastřelili.

Jak zemřel: Brooks se dlouho odvolával, dokonce ve vězení konvertoval k islámu, ale nakonec byl odsouzen ke smrtící injekci, jež byla roku 1977 navržena jakožto lidštější alternativa do té doby používaného elektrického křesla. Brooks byl těsně po půlnoci přivázán šesti popruhy k pojízdnému stolu a ještě stihl vyznat lásku sedmadvacetileté ošetřovatelce Vanesse Sapp, s níž se o týden dříve zasnoubil. Od jeho katů ho odděloval závěs – zpoza něj vedla hadička zavedená do Brooksovy žíly. Poté, co mu do těla začala proudit smrtící látka, zavřel oči a po několika málo sekundách zemřel.

Charles Brooks byl prvním odsouzeným k smrti, kterému byla podána smrtící injekce.
Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie Zobrazit více …