Vládcem souše je co do velikosti slon, ovšem pod hladinou světových moří a oceánů se skrývají tvorové, kteří svými úctyhodnými rozměry strčí slona hravě do kapsy. Na jaké kolosy lze ve slaných vodách narazit?

Plejtvák obrovský

Hmotnost: 190 tun

Délka: 30,5 až 33,6 m

Rychlost pohybu: až 37 km/hod.

Dožití: 80 až 90 let

Kde žije: ve všech světových oceánech kromě Severního ledového, častěji na jižní polokouli

Plejtvák obrovský, také známý jako modrá velryba, je největším současně žijícím živočichem na naší planetě a z hlediska tělesné hmotnosti zřejmě i v historii.

Na délku ho předčili jen někteří druhohorní býložraví dinosauři a poté několik dnešních bezobratlých živočichů.

Překvapivé pak je, že tento mořský obr dokáže, díky proudnicovému tvaru těla a kůži snižující tření, plout rychlostí až 37 km/hod., takže patří k nejrychlejším tvorům mořských hlubin.

Gigant s obřím apetitem

Plejtvák se živí výlučně krilem, tvořeným drobnými korýši, kterých denně pozře na 40 milionů. Jeho denní porce tak váží 3 až 5 tun. Kvůli velké spotřebě musí podstupovat dlouhé cesty, nikdy však nepřekračuje rovník.

Mláďata těchto savců se živí mateřským mlékem, které obsahuje 50 % tuku. Vypijí ho až 230 litrů denně, takže v době odstavení ve věku osmi měsíců váží asi 23 tun.

Plejtváci mají vynikající sluch a stlačitelný hrudník, který jim umožňuje ponory do velkých hloubek. Nadechovaný vzduch využívají až třikrát účinněji než suchozemští savci.

Talířovka obrovská

Hmotnost: 90 kg

Délka: zvon 2,3 metru v průměru, chapadla až 37 m

Rychlost pohybu: až několik km za hodinu

Dožití: 1 rok

Kde žije: v subarktických vodách Severního ledového oceánu a severních částech Atlantiku a Pacifiku

Kvůli svému vzhledu nese tato medúza v angličtině jméno lví hříva, kterou skutečně připomíná. Menší jedinci mají světle oranžovou až žlutohnědou barvu, větší sytě purpurovou až temně fialovou. Jejich tělo tvoří z 94 až 97 % voda.

Ze zvonu o průměru přes 2 metry vyrůstá 8 chomáčů, z nichž každý obsahuje 150 chapadel, která jsou extrémně lepkavá.

Střetnutí člověka se žahadly talířovky působí bolest a zčervenání kůže, za normálních okolností není smrtící, ale může vést k srdeční zástavě u ohrožených jedinců. K deaktivaci žahavých látek poslouží ocet.

Jediná talířovka požahá až 150 lidí

V červenci roku 2010 došlo u amerického města Rye v New Hampshire k požahání 150 lidí, k čemuž stačily, vzhledem k její velikosti, ostatky jediné talířovky. Tyto medúzy se živí zooplanktonem, malými rybami či žebernatkami.

Ale pro krevety představují plovoucí oázy, poskytují jim totiž úkryt i potravu. Nepřáteli talířovek jsou naopak mořští ptáci či mořské želvy. Medúzy mohou díky mořským proudům cestovat i na velké vzdálenosti.

Vorvaň obrovský

Hmotnost: samci až 50 tun, samice 25 tun

Délka: rekord 25,6 m, průměrně 12–14 m samice a 16–18 m samci

Rychlost pohybu: průměrně 7,4 km/hod., maximálně až 37 km/hod.

Dožití: 80 let

Kde žije: hojní od arktických vod až k rovníku

Je to právě tato velryba, která je ztotožňována s biblickou mořskou příšerou Leviathanem a jež sehrála ústřední roli v románu Hermana Melvilla Bílá velryba.

Její anglický název sperm whale souvisí s mléčně bílou substancí v její hlavě zvanou, spermacet, která bývala dříve mylně zaměňována se spermatem. Funkce této látky není zcela objasněná.

Vědci se domnívají, že umožňuje zvířeti regulovat vztlak či napomáhá echolokaci, případně funguje jako beranidlo při soubojích samců.

Až kilové zuby si poradí i s krakaticí

Vorvani jsou nejhlouběji se potápějícími savci, klesají do hloubky přes 3200 metrů. Mají obrovskou hlavu, která tvoří až třetinu těla. Živí se především krakaticemi, kalamáry a jinými chobotnicemi, ale troufnou si i na některé druhy žraloků.

V dolní čelisti mají 20–26 párů kuželovitých zubů, z nichž každý váží téměř kilogram. Aby odolali přísavkám krakatic, jejích kůže dosahuje tloušťky 36 cm. Každý den pozřou 3 % své tělesné váhy.

Krakatice obrovská

Hmotnost: 275 kg u samice a 150 kg u samce

Délka: samice asi 13 m, samec průměrně 10 m, rekord údajně až 18,5 m

Rychlost pohybu: při úhybném manévru až 40 km/hod.

Dožití: zřejmě jen 5 let

Kde žije: ve všech světových oceánech v blízkosti kontinentálních a ostrovních svahů

Už od 18. století kolovaly mezi námořníky zvěsti o obří mořské příšeře s dlouhými chapadly a velkýma očima. Až roku 1857 spojil dánský přírodovědec Japetus Steenstrup tyto zkazky se skutečným živočichem, krakaticí obrovskou.

Tělo tohoto hlavonožce se skládá z trupu (pláště), osmi ramen a dvou dlouhých chapadel, nejdelších svého druhu. Právě díky nim dosahují krakatice délky až 13 metrů.

Sex jen jednou za život

Jejich ramena jsou pokrytá přísavkami, jež mají až 15 cm v průměru. Krakatice se pohybují v hloubkách od 200 do 1200 m a jsou to aktivní predátoři, loví hlubokomořské ryby a olihně.

Pohlavně dozrávají ve věku 2 až 3 let, ale žijí jen asi 5 let, takže se za život rozmnoží pouze jednou. Délka trupu tohoto živočicha nepřesahuje 2,25 m. Proto je dnes za největšího hlavonožce považován kalmar Hamiltonův s délkou pláště až 4 m. Největší ulovený jedinec měřil pak 10 m a vážil 450 kg.

Kosatka dravá

Hmotnost: 10 tun samci, 5 tun samice

Délka: 9 metrů samci, 8,5 metru samice

Rychlost pohybu: až 55 km/hod., průměrně 10–13 km/hod.

Dožití: samice obvykle 50, někdy až 90 let, samci průměrně 30, výjimečně 50 let

Kde žije: polární regiony – u pobřeží Aljašky, Islandu, Norska i Antarktidy

Impozantní kosatku dravou si nelze splést s jiným mořským tvorem. Má charakteristickou černou hřbetní ploutev, vysokou až 1,8 metru, a bílou hruď a boky, stejně jako bílou skvrnu nad a mezi očima.

Kosatky žijí ve skupinách, kde základem je mateřská linie sestávající z matky rodu a jejích potomků. Stejně jako delfíni jsou i kosatky velmi zpěvná zvířata. Jejich hvízdání a cvakání slouží ke komunikaci i echolokaci.

„Velryba zabiják“ není velryba

Anglické označení killer whale neboli „velryba zabiják“ je nesprávné. Správně by mělo znít zabiják velryb.

Kosatky totiž nejsou velryby, a navíc stojí na vrcholu potravního řetězce, takže požírají ryby, ptáky, želvy, tuleně, žraloky (bojí se jich i lidožraví žraloci bílí) a jiné kytovce, zejména běluhy a plejtváky. Lidi však napadá zřídka, většinou jen když si je splete s oblíbenou kořistí.

Žralok obrovský

Hmotnost: 20–30 tun

Délka: 8–10 metrů, někteří jedinci až 14 m

Rychlost pohybu: 5 km/hod.

Dožití: 80 až 130 let

Kde žije: moře a oceány tropického a subtropického pásma

Žralok obrovský je největším soudobým žralokem a zároveň největším žijícím obratlovcem, který nepatří mezi savce. Tato největší paryba světa má charakteristické zabarvení, světlé skvrny a pruhy na tmavém pozadí. Její kůže je přitom až 15 cm silná.

Žralok obrovský je vejcoživorodý, v jednom vrhu rodí samice i 300 mláďat o délce okolo půl metru. Reprodukce je tento žralok schopný až ve věku 25 let.

Za potravou i do chladných hloubek

Člověku není tento žralok nijak nebezpečný, živí se výhradně planktonem a malými rybami. Pokud nenajde dostatek potravy při hladině, potápí se do hloubky 250 až 500 metrů, kde může být teplota vody až o 20 °C nižší. Přesto v ní tento teplomilný žralok vydrží.

Při klesání ke dnu využije svého negativního vztlaku, díky čemuž se potápí rychleji a ušetří až 30 % energie. Tu přemění na teplo, což mu umožňuje zůstat v chladnějších vodách déle a přefiltrováním vody získat více potravy.

Manta obrovská

Hmotnost: kolem 1 350 kg

Délka: 3–5 metrů, rozpětí ploutví 7 až 9 metrů

Rychlost pohybu: 24 km/hod.

Dožití: 20–25 let

Kde žije: teplejší vody Atlantského, Indického i Tichého oceánu

Manta obrovská neboli rejnok manta je paryba, blízký příbuzný žraloků. Má chrupavčitou kostru a pohybuje se pomocí dvou silných ploutví, které jsou ohebné na obě strany. Díky tomu může maximalizovat sílu záběru a její pohyb v oceánu tak připomíná ptačí let. Dříve byla vyhledávaným cílem rybářů, dnes spíše amatérských potápěčů.

Námořníky přezdívaná „ďábelská ryba“

Mezi rybáři a námořníky kolovaly kdysi zvěsti, že manta umí vyskočit nad vodní hladinu, svými ploutvemi obejmout člověka a stáhnout ho pod ni, kde ho usmrtí. Manta se však živí výhradně planktonem, není tedy dravá.

Jediné nebezpečí, které od ní člověku hrozí, je silný úder ploutví při blízkém kontaktu. Vyskočit nad vodní hladinu však tato paryba skutečně dokáže, a to až do výšky dvou metrů. Zřejmě se tím zbavuje staré kůže a parazitů na těle.

Hlístoun červenohřívý

Hmotnost: 270 kg

Délka: 8 m, rekord 11 m

Rychlost pohybu: umí plavat i svisle

Dožití: není známo

Kde žije: ve všech oceánech, od tropických oblastí po mírné

Král sleďů, tuto přezdívku si vysloužil hlístoun červenohřívý od námořníků, kteří věřili, že vede sledě a lososy během jejich migrace. Jeho označení v mnoha jazycích znamená doslova mořský had.

Je to díky dlouhému zploštělému tělu, které může dosahovat délky až 11 metrů. Má vzhled monstra, velké vypoulené oči a jasně červenou hřbetní ploutví, ale ve skutečnosti je neškodný. Živí se krilem, malými rybami a olihněmi.

Umí předpovídat zemětřesení?

Jeho vnitřní orgány jsou soustředěny blízko hlavy, díky tomu přežije i ztrátu velké části ocasu. Na rozdíl od ostatních ryb postrádají hlístouni šupiny. Jejich kůže je sice přizpůsobená životu v hloubkách až 1000 metrů, snadno se však poškodí. Občas uvíznou v sítích rybářů, případně je vyplaví moře na břeh.