Cestování vlakem vyhledává značné množství lidí. Pokud tedy dojde k vlakové tragédii, následky bývají většinou fatální. K jakým nejhorším vlakovým katastrofám došlo během století?
1. Královna moře se utopila
Kde: Peraliya, Srí Lanka
Kdy: 26. prosince 2004
Počet obětí: 1700
Příčina: vlna tsunami
Královna moře, jak se expres č. 50 nazýval, spojoval po pobřežní železnici Colombo a Mataru. Osudného dne však došlo k velkému zemětřesení, které vyvolalo vlnu tsunami.
V té době se na ostrově Srí Lanka navíc slavily křesťanské svátky společně se svátky buddhistickými, což bylo pro konečný výsledek tragédie zásadní. Souprava byla totiž přeplněná a převážela kolem 1500 platících cestujících.
Jenže počet lidí byl mnohem vyšší, mnoho pasažérů cestovalo načerno. Když se vlak dostal ke stanici Peraliya, přišla první vlna tsunami.
Vlak musel zastavit na náspu a nemalý počet místních obyvatel vylezl na střechu vozů, další se schovali za vlak. Asi o deset minut později přišla druhá a mnohem ničivější vlna, která vlak doslova smetla z kolejí.
Lidé vně vlaku byli soupravou rozdrceni, zatímco ti uvnitř neměli šanci se z vagonu dostat a utopili se. Přežilo asi jen 150 cestujících.
2. Příčina zůstává neznámá…
Kde: Bihár, Indie
Kdy: 6. června 1981
Počet obětí: 800
Příčina: špatné počasí, technická závada
V té době to byla největší vlaková katastrofa na světě, dodnes se však nepodařilo zjistit přesnou příčinu tragédie. K nehodě došlo nedaleko severoindického města Biháru, kde projížděl osobní vlak, jedoucí na trase mezi městy Mansi a Saharsa. K osudnému neštěstí došlo při přejezdu mostu přes řeku Bágmati.
Na tomto místě vlak vykolejil a sedm z devíti vozů skončilo v rozbouřené vodě. Bohužel nehoda nebyla dostatečně zdokumentována. Kromě nepříznivého počasí mohlo nehodu způsobit i selhání brzd.
Při záchranných pracích se během pěti dnů podařilo najít pouze dvě stovky těl, ostatní byla zřejmě odnesena silným proudem řeky.
Válku přežili, jízdu vlakem ne!
Kde: Saint Michel de Maurienne, Francie
Kdy: 12. prosince 1917
Počet obětí: 700
Příčina: selhání brzd kvůli přetížení
Francouzská nehoda patří k těm největším na území Evropy. Stalo se tak během první světové války, kdy vlakem cestovalo několik stovek francouzských vojáků, kteří odjížděli z italské fronty na vánoční dovolenou za svými rodinami.
Toho dne jelo v 17 vagonech celkem 1200 vojáků, a souprava tak byla přeplněná. Za stanicí Modane se navíc nacházelo prudké klesání, o kterém strojvedoucí věděl a právem se ho obával.
Nemohl však nic dělat, neboť generál Marie Émile Fayolle, velitel francouzských vojsk, nakázal vypravit vlak a pod hrozbou zastřelení přinutil strojvůdce vlak převzít a odjet s ním. Když se pak vlak řítil v klesání do zatáčky, prolétl jí rychlostí 100 km/hod.
I když měly všechny vagony brzdy, fungovaly pouze ty za lokomotivou a první dva vagony. V důsledku přílišné rychlosti se vozy utrhly a vylétly z kolejí, a po dopadu začaly navíc hořet.
Ani vyprošťování z trosek nebylo lehkou prácí, ztěžoval ji horský terén i žár z planoucího ohně.
Tunel jako plynová komora
Kde: Balvano, Itálie
Kdy: 3. března 1944
Počet obětí: 626
Příčina: únik oxidu uhelnatého v tunelu
U obce Bavlano v Apeninách na jihu Itálie došlo k tragickému neštěstí vlaku se 47 vagony, který vyjížděl večer ze Salerma do Potenzy. V tu dobu v něm cestovalo asi 800 lidí, především černých pasažérů.
V průběhu cesty musel vlak zastavit, aby se před soupravu připojila kvůli stoupající trati další lokomotiva. Protože však předchozí vlak měl na trati nehodu, musela souprava zastavit v tunelu Delle Armi. Když pak brzdař volal o pomoc, bylo již pozdě. Všichni uvnitř vlaku byli mrtví, udusili se oxidem uhelnatým.
Po nehodě došlo k vyšetřování tragédie a zjistilo se, že za ní stála souhra mnoha nešťastných příčin, které se setkaly v jednu dobu.
Hlavní podíl patřil nekvalitnímu uhlí s velkým podílem síry, husté mlze a naprostému bezvětří, které nezachovalo přirozené větrání tunelu.
Atmosférický opar způsobil zvlhnutí kolejí, po nichž zastavený vlak sklouzl do tunelu, a než mohla jeho posádka cokoli podniknout, byla „uspána“ plynem.
Ten se v těchto podmínkách šířil tak rychle, že k tragédii došlo dříve, než mohla být poskytnuta jakákoli účinná pomoc zvenčí.
Když nefungují brzdy
Kde: Ciurea, Rumunsko
Kdy: 14. ledna 1917
Počet obětí: okolo 600
Příčina: porucha brzd
K této nehodě došlo v průběhu první světové války v rumunské stanici Ciurea. Vlak s názvem Kurýr se skládal z 26 vagonů. Už na začátku cesty došlo k mnoha problémům.
Ještě než vlak vyjel, musel čelit leteckému bombardování Němců, při kterém byla poškozena lokomotiva. I se zpožděním se souprava vypravila na cestu, a když se blížila ke stanici Ciurea, členové posádky zjistili, že nefungují brzdy.
Respektive šly pouze u prvních dvou vagonů, od třetího dále se brzdový ventil omylem uzavřel. Vlak kvůli tomu vykolejil a v rychlosti asi 95 km/hod. narazil do lokomotivy, stojící na vedlejší trati.
Náraz do některých palivových nádrží způsobil výbuch a obrovský požár. Celý dřevěný vlak shořel za méně než dvě hodiny.
Co může způsobit jiskra?
Kde: Ufa, Rusko
Kdy: 4. června 1989
Počet obětí: 575
Příčina: výbuch unikajícího plynu v blízkosti vlaků
K nehodě došlo na traťovém úseku Aša-Ulu-Těljak v Čeljabinské oblasti Ruska. Je to nejtragičtější nehoda v dějinách nejen Ruska, ale i Sovětského svazu. K události došlo asi 11 kilometrů od města Aša v okamžiku, kdy se míjely dva dálkové rychlíky.
Příčinou nehody bylo poškození nedalekého plynovodu, kde vybuchla směs lehkých uhlovodíků.
V plynovodu se již několik let před touto tragédií vytvořila sice úzká, ale asi 1,7 metru dlouhá netěsnost. K neštěstí navíc přispěly i meteorologické podmínky, kdy se v údolí zkoncentrovala smrtící výbušná směs.
Tři hodiny před nehodou klesl v potrubí tlak, ovšem obsluha namísto hledání příčiny zvýšila objem plynu. Když se pak rychlíky míjely, došlo k iniciaci a pohromě se již nedalo zabránit.
Detonaci zřejmě způsobil buď z vlaku vyhozený nedopalek od cigarety, nebo jiskra z brzd.
Tragédie ve třech
Kde: Torre del Bierzo, Španělsko
Kdy: 3. ledna 1944
Počet obětí: 250–500
Příčina: srážka tří vlaků
K železniční katastrofě došlo ve španělské provincii León, když se v tunelu srazily celkem tři vlaky. Vše začalo v Madridu, ze kterého vyjel poštovní expres Galicia, jenž táhly dvě parní lokomotivy.
Když souprava dorazila do Astrogy, přijížděla s dvouhodinovým zpožděním a její posádky hlásila problémy s brzdami. Personál je pak zkontroloval a vyměnil jednu z lokomotiv z důvodu přehřátí nápravové skříně.
Následně vyjel a navzdory potížím s brzdami během prudkého klesání pokračoval v jízdě.
Problémy nastaly ve stanici Albares, kde se nepodařilo zastavit, i když personál použil všechny ruční brzdy. K neštěstí pak došlo následně v nedalekém tunelu, kde se v tu chvíli nacházela další vlaková souprava se třemi vagóny.
Náraz způsobil požár dřevěných vagonů. Ke vší smůle se z opačného směru blížil nákladní vlak s uhlím. I když se strojvedoucí pokusil vlak zastavit, srážce zabránit neodkázal a uhlí živené požárem pak dokonalo dílo zkázy.
Nejhorší nehoda u nás
Kde: Stéblová, Československo
Kdy: 14. listopadu 1960
Počet obětí: 118
Příčina: lidská chyba
Na našem území se stala nejhorší nehoda v roce 1960 na trati Pardubice–Hradec Králové, poblíž stanice Stéblová, kde do sebe narazily dva osobní vlaky. Měly se křižovat na jednokolejné trati ve stanici Stéblová, kde byly tři koleje.
Dodnes se však nepodařilo zcela přesně zrekonstruovat, co se vlastně odehrálo. Ten den panovala hustá mlha a nebylo téměř vidět.
Strojvedoucí dal příkaz k odjezdu vlaku, i když neviděl zelené světlo, a nikdo z personálu si nevšiml ani odjezdového návěstidla „Stůj“.
Když výpravčí v kanceláři uviděl, že se vlak rozjíždí, nemohl už nic dělat, i přesto, že svítil baterkou a pískal na dvě píšťalky. Nevšiml si ho ani starší průvodčí, který kontroloval jízdenky.
Vlak se ještě snažil na kole dohnat jeden z výhybkářů, ale ani jemu se to nepodařilo. Vlaky se pak srazily, když oba jely již rychlostí kolem 60 km/hod. Zatímco strojní četa parního vlaku vyvázla bez zranění, motorový vlak byl zcela zdemolovaný.
Následky srážky zhoršil ještě požár, který vypukl potom, co žhavé uhlí zapálilo naftu unikající z motorového vozu.
Velice neštědrý den…
Kde: Šakvice, Československo
Kdy: 24. prosince 1953
Počet obětí: 103
Příčina: opilý strojvůdce
Druhá nejtragičtější nehoda na našem území se odehrála u Šakvic, na trati Brno–Břeclav v noci na Štědrý den roku 1953. Srazil se zde osobní vlak s rychlíkem, a to vinou hrubé nedbalosti vlakové čety rychlíku, která byla opilá.
Rychlík narazil v plné rychlosti do osobního vlaku, který čekal v Šakvicích na nádraží.
Devět zadních vagonů osobního vlaku se převrátilo, u rychlíku se poškodily tři vozy. Jeden z vykolejených vagonů ještě následně poškodil přijíždějící rychlík z opačného směru.
Štěstí v neštěstí měli lidé, kteří vystoupili asi 200 metrů před stanicí, když vlak zastavil kvůli uvolnění koleje. Počet úmrtí by tak vystoupal na mnohem vyšší číslo.
Kus vlaku zkrátka chyběl
Kde: Eschede, Německo
Kdy: 3. červen 1998
Počet obětí: 101
Příčina: technická závada na jednom z kol vlaku
Tato nehoda byla nejhorší havárií vysokorychlostního vlaku na světě. Došlo k ní 3. června 1998 v obci Eschede v okrese Celle v Dolním Sasku. Vysokorychlostní vlak InterCityExpress 884 Wilhelm Conrad Roentgen jel z Mnichova do Hamburku.
V průběhu cesty, asi šest kilometrů od Eschede praskla kvůli opotřebení obruč kola a prorazila podlahu vozu, kde zůstala zaklíněná. Obruče si sice všiml jeden z cestujících, ale udělal ohromnou chybu.
Místo toho, aby vlak zastavil pomocí záchranné brzdy, šel nejprve informovat průvodčího. Ten už nestihl místo zkontrolovat, neboť došlo k nehodě. Zaklíněná obruč narazila do výhybky a nadzdvihla vůz, který následně vykolejil.
Z kolejí s sebou strhl i další vozy, některé navíc narazily do dvousettunového silničního mostu a zdemolovaly ho. Přežili pouze pasažéři v přední části vlaku, lidé v zadních vagonech neměli v rychlosti 200 km/hod. sebemenší šanci.
