Největší indická řeka prý sice pomáhá uzdravit tělo, ale pro vyznavače hinduismu je důležitější to, že očišťuje a léčí duši.

Také pomáhá zesnulým k tomu, aby se už nemuseli vracet na svět v novém těle a dosáhli stavu zvaného mókša neboli věčné blaženosti.

Legenda tvrdí, že Ganga je kdysi řekou, tekoucí v nebi. Pak dostane úkol, aby sestoupila na Zem, kde má pomoci králi jménem Bhagiratha, jehož předkové byli z trestu spáleni na popel.

Pouze očišťující voda Gangy je mohla vysvobodit a zajistit, aby jejich duše našly pokoj. Aby se při jejím dopadu Země neroztříštila na kusy, zachytí bůh Šiva Gangu do svých vlasů, když se vrhne z oblohy do pohoří Himálaj, kde pak pramení.

Ganga poté následuje krále Bhagirathu z hor přes pláně až k Indickému oceánu, kde spasí jeho mrtvé předky.

Matka Ganga

Od té doby hinduisté věří, že když Ganga mohla toto udělat pro ně, mohou všichni, jejichž popel bude vhozen do této řeky, hladce přejít do dalšího života anebo být osvobozeni od cyklu smrti a znovuzrození v jiném těle.

V hinduismu také existuje víra, že božské vody řeky Gangy očišťují ty, kteří se do ní ponoří a slouží k uzdravení těla i duše a zbavení se hříchů.

Tvrdí se dokonce, že pokud jediná kapka vody z Gangy, přenesená třeba i na velkou vzdálenost, dopadne na člověka, zbaví ho všech jeho provinění a poklesků. Tento veletok je po celé své délce 2500 km uctíván jako bohyně „matka Ganga“.

Smrt na břehu řeky

Mnoho měst na jejích březích je považováno za posvátná a slouží jako poutní místa. Tím nejvýznamnějším je Váranasí, ležící na západním břehu Gangy v indickém státě Uttarpradéš. Pro hinduisty je totéž, co pro muslimy Mekka a podle bájí ho stvořil sám bůh Šiva.

Hinduisté také věří, že kdo v tomto městě zemře a jeho popel bude vhozen do řeky, vymaní se z koloběhu převtělování a dosáhne blaženého stavu. Proto sem přichází mnoho starých lidí zemřít a v improvizovaném hospici v blízkosti krematoria pak čekají na smrt.

Své poslední dny tráví tím, že se snaží od kolemjdoucích vyžebrat peníze na jídlo a často také na posvátné dřevo pro pohřební hranici, které se dováží z hor. Na spálení jednoho těla je ho třeba koupit až 400 kilogramů.

Dnes je však zde už v provozu i klasické krematorium, kde je zpopelnění těla levnější, ale většina lidí chce kremaci tradiční.

Pro zdraví, štěstí i očištění

Ganga je však určena nejenom pro mrtvé. Davy lidí na jejích březích se den co den připravují ke koupeli, meditují, perou prádlo nebo třeba nabírají vodu. Tu si odnášejí i v plastových lahvích a používají při náboženských obřadech.

Živé má očistit od hříchů a podpořit zdraví i štěstí. A pokud někdo pustí po řece speciální svíčku, budou on i jeho blízcí dlouho živí a šťastní. Problém posvátné řeky je však už dlouho její obrovské znečištění.

Věřící se v ní koupou, pere se v ní prádlo, pastevci v ní myjí dobytek. Aby toho nebylo málo, továrny na jejích březích do ní vypouštějí odpadní vodu s obsahem těžkých kovů. Indy to ale neděsí. Řeka je posvátná a tím to pro ně zkrátka končí!

Tajemství vody

Tajemná síla vody v řece Ganga není jen pověstí. Vědci potvrdili, že má skutečně speciální vlastnosti. Nacházejí se v ní bakteriofágy, což je typ viru, který napadá bakterie a ničí je.

Jsou účinné i proti infekcím, rezistentním vůči více léčivům a je možné je využít k léčbě tuberkulózy, tyfu, pneumonie, cholery, úplavice a dalších vážných nemocí. V roce 2016 konstatovali indičtí experti, že s řadou z nich se setkávají vůbec poprvé!

Tím se vysvětluje to, že okolo znečištěné řeky nedochází k závažným epidemiím a voda se obvykle nekazí ani při delším skladování. Řeka Ganga není však jenom posvátnou řekou, ale má i velký ekonomický význam.

Slouží jako zdroj pitné i užitkové vody pro neustále rostoucí populaci, průmysl a zemědělství i jako plavební kanál.