Lodní neštěstí nejsou žádnou výjimkou. Někdy jsou však okolnosti, za nichž se loď potopila, víc než zvláštní. Ta plavidla, která převážela pohřební výbavu egyptských panovníků, totiž jako kdyby šla ke dnu častěji než ostatní lodě.

Když v dubnu roku 1912 ztroskotá v Severním ledovém moři na své první plavbě zaoceánský parník Titanic, ihned se vyrojí nejrůznější spekulace o tom, co havárii způsobilo. Proč zkušený kapitán Edward John Smith (†1912) nechal loď plout plnou rychlostí v oblasti plné ledovců? Nemá to snad na svědomí prokletá mumie, která údajně byla na palubě?

Příliš mnoho mumií

Archeologové při vykopávkách v oáze el Amarna prý naleznou balzamované tělo významné věštkyně. Pod její hlavou objeví amulet s postavou Usira a podivným nápisem: „Prober se z mdlob, do nichž si upadla, a pohled tvých očí zvítězí nad vším, co se ti stalo.“ Jde jen o obrazné vyjádření vztahující se k posmrtnému životu?  Ostatky jsou prý naloženy na Titanic, a protože se jedná o velice vzácnou mumii, jsou umístěny přímo za kapitánův můstek.  Mohl duch mrtvé ženy přimět kapitána lodi k riskantnímu rozhodnutí? Podle jiné verze na legendárním parníku nebyla žádná mumie, ale sarkofág významné egyptské panovnice Hatšepsut (†1457 př. n. l.). Byl to snad hněv zesnulé královny, který poslal loď ke dnu? Mohla by skutečně za potopením Titaniku stát starověká kletba? Vzhledem k množství rozdílných verzí příběhu o prokleté mumii to nevypadá příliš pravděpodobně. V jiných případech je ovšem možná podezření z řádění nadpřirozených sil na místě…

Podivná lodní neštěstí

Roku 1818 zkoumají Italové Enrico Menu di Minutoli a Gerolamo Segato  († 1836) Džoserův pohřební komplex.  K jejich zklamání zeje rakev proslulého egyptského faraona prázdnotou.  Opodál však naleznou alespoň dva sandály a pohřební masku pokrytou zlatem. Jelikož oba pracují pro pruskou vládu, rozhodnou se nalezené předměty poslat lodí do Evropy. Jenže plavidlo do svého cíle nikdy nedorazí! Z nevysvětlitelných příčin se potopí v Severním moři. Podobný osud stihne i zbytky dřevěné rakve faraona Menkaurea (†2461 př. n. l.), které nechá do rodné Anglie poslat plukovník Richard Vyse († 1853). Když loď s cenným nákladem míjí Španělsko, zastihne ji bouře a vše skončí na dně moře. Mohla snad za potopením výše zmíněných plavidel stát skutečná kletba faraonů? Proč se lodě s pohřební výbavou egyptských panovníků potápějí podezřele častěji než ostatní plavidla?