Domů     Pavouci: Osminozí vládci zvířecí říše
Pavouci: Osminozí vládci zvířecí říše
13.10.2021

Tak blízko a přece tak daleko je jejich svět od toho našeho, lidského. Ve své velké malé říši vládnou tvrdou ruku, respektive nohou. Těch mají rovnou osm. Své „poddané“ chytají do pastí, pronásledují a otravují jedem.

Občas stačí jen vyslovit jejich jméno a řadě lidí přejede mráz po zádech. Ne, pavouci se skutečně netěší velké popularitě. Stačí ale překonat počáteční odpor a otevře se před vámi fascinující svět tvorů, obdařených občas až lidskou vychytralostí.

Pavouci jako vychytralí lovci

Nepočítáme-li Bagheera kiplingi, jediný druh, který si vystačí s rostlinnou stravou, jsou všichni pavouci predátoři a přírodou „zkonstruováni“ za jediným účelem – zabíjet. Nikoliv ovšem bezhlavě. Nejsou to totiž žádní hlupáci.

„Někteří mají inteligenci malých savců,“ upozorňuje Simon Pollard, zabývající se studiem těch nejnebezpečnějších pavouků na světě. Nejchytřejšími lovci jsou ti z čeledi skákavkovitých.

V arzenálu zbraní mají nejen dokonalý zrak, ale i mysl, schopnou pochopit, co vidí. Příroda je postupem času naučila pronásledovat, stopovat i přepadat oběti se lví mazaností.

Taková Skákavka pavoukožravá (Portia fimbriata) je dokonce mnohými považována za vůbec nejinteligentnějšího pavouka na světě. Svou oběť prostě přechytračí. Třeba tím, že se před ní začne vydávat za hmyz, snažící se vyprostit ze sítě.

Svou loveckou taktiku a strategii dokáže na míru přizpůsobit prostředí i kořisti. Když je například znevýhodněna velikostí, naplánuje útok ze zálohy. Když udělá chybu, je schopná se z ní poučit. „Je to nevídané. Má uvažující mysl v mozku velikosti zrnka soli,“ žasne Simon Pollard.

Občas stačí jen vyslovit jejich jméno a řadě lidí přejede mráz po zádech. Ne, pavouci se skutečně netěší velké popularitě. Foto: unsplash
Občas stačí jen vyslovit jejich jméno a řadě lidí přejede mráz po zádech. Ne, pavouci se skutečně netěší velké popularitě. Foto: unsplash

Pavouci jako zruční tkalci pavučin

Jestli je něco ukázkou dokonalé přírodní pasti, pak je to pavoučí síť. Do té, kterou tkají pavouci z rodu Nephila, se kupříkladu mohou chytit i žáby a malí ptáci.

A vlákno, pod kterým je podepsaný madagaskarský křižák Caerostris darwini, patří rovnou k nejpevnějším výtvorům živé přírody. Je více než desetkrát pevnější než stejně velký kus kevlaru, používaný k výrobě neprůstřelných vest.

S materiály, vznikajícími ve snovacích žlázách uvnitř pavoučího zadečku, dokáží tito tvorové velmi efektivně pracovat. Staví z nich úkryty, kokony, ve kterých se vyvíjejí vajíčka, vlečná lana, velmi vhod jim pak samozřejmě přijdou při lovu.

Nejde ovšem jen o klasické pasti ve formě vertikálně zavěšených pavučin. Pavouci z čeledi vrhačovitých si například upletou jen malou, roztažitelnou síť, kterou drží ve svých předních nohách, aby ji mohli ve správný okamžik přehodit přes nic netušící oběť.

Pavouci jako zástupci obří populace

Ať se ocitnete na jakémkoliv kontinentu, vždycky vám budou dělat společnost. Klid od pavouků budeme mít pouze na Antarktidě. Do dnešních dnů je vědci zaznamenáno skoro 50 000 druhů.

Špatná zpráva pro arachnofoby – toto číslo rozhodně není konečné a bude ještě poměrně dost stoupat. Vždyť každoročně je popsáno dalších 200 druhů!

Podle nedávno zesnulého arachnologa Normana Platnicka (1951–2020) je dokonce neobjevených druhů stejný počet jako těch objevených. „Většina kolegů se mnou souhlasí, že jsme asi v polovině práce.

Jiní jsou skeptičtější a věří, že nám chybí popsat už jen 20 procent pavoučích druhů.“ V České republice žije na 850 druhů pavouků.

Pavouci jako jeduplní jedinci

Jed umějí ve speciálních žlázách, uložených při kořenech mohutných kusadel, vytvořit téměř všichni pavouci. Jen velmi málo druhů ale s jeho pomocí dokáže být člověku opravdu nebezpečných.

Patří mezi ně někteří sklípkani, černá vdova či pavouci rodů Loxosceles, Atrax či Phoneutria, schopní prokousnout lidskou kůži. Právě ten poslední má ve své stáji několik zajímavých exemplářů.

Palovčík brazilský (Phoneutria fera) má jeden z nejúčinnějších neurotoxických jedů na světě. Jeho pouhých 0,006 mg dokáže zabít myš.

Jeho kolega palovčík jedovatý (Phoneutria nigriventer) je zase svým kousnutím schopný člověku způsobit ztrátu svalové kontroly nebo paralýzu. Vedlejším účinkem u mužů je několikahodinová, velmi bolestivá erekce, která může vést až k impotenci.

Na druhou stranu se složení jedu díky tomu dostalo pod drobnohled vědců ve službách farmakologického průmyslu.

Jestli je něco ukázkou dokonalé přírodní pasti, pak je to pavoučí síť. Foto: unsplash
Jestli je něco ukázkou dokonalé přírodní pasti, pak je to pavoučí síť. Foto: unsplash

Pavouci jako šikovní budovatelé

Pavoučí úkryt může mít nejrůznější podoby. Pavouci z čeledi sklípákovitých si například své nory nejenže pečlivě vystelou vláknem, ale ještě ho úmyslně nechají rozhozené kolem vstupu. Slouží jim k detekci přítomnosti kořisti.

Úplně jinak na to jde vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica). Jelikož nemá pevnou půdu pod nohama, protože jako jediný pavoukovec žije výhradně pod vodou, staví si mezi rybami svoje soukromé vzdušné zámky ve vodním rostlinstvu.

A to tak, že do plachetkovité sítě nažene bublinu vzduchu, která tlakem vytvoří zvon. V něm se ukrývá, kopuluje, klade vajíčka i konzumuje potravu.

A když vzduch dojde, vyplave k hladině pro další bublinu, která mu při kontaktu zadečku se vzduchem ulpí na chloupcích. Okolo zvonu jsou pak signální vlákna, která informují vodoucha o pohybu kořisti v okolí.

Pavouci jak ústřední postavy mýtů

Kolem pavouků koleje řada nesmyslů či polopravd. Jeden z nejčastějších mýtů je řadí mezi hmyz. Ten sice pavouci rádi loví, na rozdíl od něj ale spadají do podkmene klepítkatců a oproti šesti hmyzím nohám jsou ještě o dvě bohatší.

Na pravdě se nezakládá ani informace, že člověk při spánku nevědomky spolkne zhruba osm pavouků ročně. Pavouka jako obecně velmi plachého tvora od podobných výletů odradí už jen dýchání, chrápání či tlukot našeho srdce.

Šance, že by se nám dostal v noci do úst, je tak téměř nulová. A nepřesná je i tradovaná poučka, že člověk není od pavouka nikdy vzdálen více než 3 metry.

Platit může při pikniku v parku, pokud jste ale v letadle, uprostřed parkoviště či na vrcholu mrakodrapu, může se nejbližší pavoukovec nacházet na desítky i stovky metrů/kilometrů daleko.

Pavoučí svět není nikdy radno podceňovat. Najdeme v něm spoustu velkých výkonů, podivuhodných a obdivuhodných tvorů. Foto: pxfuel
Pavoučí svět není nikdy radno podceňovat. Najdeme v něm spoustu velkých výkonů, podivuhodných a obdivuhodných tvorů. Foto: pxfuel

Pavouci jako podivuhodní tvorové

Pavoučí svět není nikdy radno podceňovat. Najdeme v něm spoustu velkých výkonů, podivuhodných a obdivuhodných tvorů.

Věděli jste například, že nejmenší pavouk na světě, Patu marplesi (délka 0,46 mm), je tak malý, že by se jich 10 vešlo na špičku tužky? Nebo, že někteří pavoučí samečkové dávají samičkám jako dárky mrtvé mouchy?

A určitě netušíte, že už starověcí lékaři používali pavučiny k zastavování krvácení, což se dařilo díky v něm obsaženému vitamínu K. Co nabídnout mají pavouci, i když přijde řeč na jídlo. Že se živí převážně hmyzem? To je pravda.

Dokonce ho sní více než ptáci a netopýři dohromady. Některé druhy ale dávají přednost masitějším pochoutkám.

Takový sklípkan největší (Theraphosa blondi), považovaný za největšího pavouka na světě (v rozpětí nohou měří až 28 cm), má na jídelníčku žáby, ještěrky, myši a dokonce i malé hady a ptáky.

Foto: pxfuel, unsplash Tit Foto: pxfuel
Související články
Věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Věda a technika
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Věda a technika
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Věda a technika
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
reklama
věda a technika
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
Chudák malý Albert: Experiment mu způsobí strach i ze Santa Clause!
Chvíli nesrozumitelně žvatlá, pak se převalí a jeho pozornost zaměstná sněhobílá laboratorní myš. Instinktivně po ní natáhne ruce, když místnost naplní hlasitý zvuk kladiva a kovové tyče. Dítě se leká a okamžitě propuká v pláč, jenže to je jen začátek! Vědci potvrzují své hypotézy všemožnými pokusy. Zatímco ruský psycholog Ivan Petrovič Pavlov (1849-1936) moří psy, jeho […]
Proč máme škytavku?
„Škyt! Zase na mě někdo myslí!“ známou průpovídkou si lidé odůvodňují škytavku už v 17. století a říkáme to dodnes. I když dávno tušíme, že pravá příčina nejspíš bude jiná… Nádech, výdech. Dva základní a k životu nezbytné pohyby provádíme bez ustání celý cen, aniž bychom to vnímali. Přesněji nevnímáme je, dokud hladký průběh nekončeného […]
Kdo dosedne na Měsíc? Je tu velký souboj dvou miliardářů
Po dekádách útlumu, kdy se kosmické bádání zaměřovalo na vysílání sond a na zkoumání orbity nebo nejbližších planet, jsme se dostali do éry nových vesmírných závodů. Tentokrát však mezi sebou kromě velmocí soupeří také soukromé firmy. Která bude mít navrch? Zatímco ještě pár let nazpátek se nejčastěji skloňovalo jméno amerického podnikatele Elona Muska (⃰1971) a […]
reklama
historie
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Dostane ji Gránský do postele?
nasehvezdy.cz
Dostane ji Gránský do postele?
Pohledný herec ze seriálu ZOO David Gránský (32) je sice už několik let ženatý, ale dlouhodobě se o něm říká, že je to svůdník. Krásné ženy mu nedopřejí klidného spaní a momentálně je prý úplně vedl
Za prudkým poklesem narozených dětí je drahé bydlení, válka nebo klima
21stoleti.cz
Za prudkým poklesem narozených dětí je drahé bydlení, válka nebo klima
Válka, drahé hypotéky i úzkost z dopadů klimatických změn. To vše jsou podle odborníků důvody prudkého poklesu nově narozených dětí, ke kterému došlo v loňském roce. Obavy z budoucnosti trápí stále ví
Expozice kultovní Kachny, která dojela Dakar
iluxus.cz
Expozice kultovní Kachny, která dojela Dakar
Dakarskou kachnu, se kterou zvládla česká děvčata, Barbora Holická a Lucie Engová, dojet jako první Citroën 2CV do cíle Dakar rallye, můžete vidět v rámci nově otevřené pop artové galerie Josefa Rataj
Sekaná s houbami
nejsemsama.cz
Sekaná s houbami
Není nad domácí sekanou, a když ji ještě vylepšíte houbami… Ingredience na 6 porcí: ● 800 g mixu vepřového a hovězího masa ● 100 g strouhaného uzeného sýra ● 200 g hub ● 2 lžíce másla ● 100 ml mléka ● 4 vejce ● 2 jarní cibulky ● 1 střední cibule ● 1 červená paprika ● sůl ● čerstvě mletý pepř Postup: V míse smíchejte mleté maso s mlékem a polovinou najemno
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
epochanacestach.cz
Zámek Bečov nad Teplou a Relikviář svatého Maura: Dlouhá cesta k původní kráse
Hned po korunovačních klenotech je relikviář svatého Maura považován za nejcennější movitou památku v České republice. A to se přitom zdálo, že tenhle románský skvost už je pro další generace nenávratně ztracen. Všechno začalo na počátku 13. století ve Francii. Biskup Gérard de Rumigny, působící v severofrancouzském městě Cambrai, byl neúnavný v hledání svatých relikvií. Nashromáždil jich hned
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
epochalnisvet.cz
Zápas století: Šachy, které rozhodují o politice
S trochou nadsázky jde o nejslavnější bitvu studené války. Proti sobě se postaví dva naprosto odlišní lidé, které spojují jen láska k šachům – ruský kliďas Boris Spasskij (*1937), muž, který si místo emocí zapálí cigaretu a jeho pravý opak, americká neřízená střela a bez přehánění tak trochu exot Bobby Fischer (1943–2008).   Šachová partie
Domov s vůní přírody
panidomu.cz
Domov s vůní přírody
Každý byt a dům má svůj typický pach, který může cizí lidi odrazovat. Proto je dobré si místnosti provětrat vůněmi, které jsou příjemné všem. Nejlepší volbou je přírodní cesta bez chemie ve vzduchu. Skvělým pomocníkem bývají čerstvé květiny, jenže kupovat je pravidelně není zrovna levné. Čím dalším lze provonět byt? Sušené květiny Dlouho vydrží a
Italský novinář na stopě děsivého spiknutí: Tají před námi Vatikán informace o UFO?
enigmaplus.cz
Italský novinář na stopě děsivého spiknutí: Tají před námi Vatikán informace o UFO?
Už dlouhou dobu se spekuluje, že se přímo ve Vatikánu nachází jedno z hlavních center výzkumu mimozemského života. Přísně tajná skupina zvaná Secretum Omega údajně sbírá informace u UFO a předává je p
Hlas ze stromu mě zhypnotizoval
skutecnepribehy.cz
Hlas ze stromu mě zhypnotizoval
Objevila jsem strom s puklinou, do které jsem se podívala. Neměla jsem to dělat. Následovalo něco, co mě málem připravilo o život. Když je hezky, vyrážíme s dětmi na výlety. Snažím se v nich už od narození probudit lásku k přírodě, protože město je možná pohodlné a všechno máte na dosah, ale člověk potřebuje přijít i na jiné myšlenky. Jeden z našich výletů
Pražské metro: Jezdí pod městem už 50 let?
historyplus.cz
Pražské metro: Jezdí pod městem už 50 let?
Zatímco na povrchu řidiči v kolonách netrpělivě troubí a tramvaje se vlečou, pod zemí to sviští stále stejně rychle a spolehlivě. Praha právě nyní slaví 50 let od chvíle, kdy se první cestující svezli podzemní dráhou. Nápad od Rotta První pokus o výstavbu pražského metra učiní už v roce 1898 známý pražský obchodník a majitel železářství Ladislav
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
tisicereceptu.cz
Kuřecí paličky v ohnivé marinádě
Správně dochucená marináda dokáže obyčejné jídlo vyšvihnout do nebeských výšin. Přesvědčte se sami. Suroviny 8–10 kuřecích paliček sůl, pepř 1 lžíce hořčice 1 lžíce kečupu 1 lžička pálivé ml