Scéna z každodenního života, v noci se nám zdá krásný sen, ihned po probuzení ho ale zapomínáme a nedokážeme si ho vybavit. Do budoucna bude takovým situacím konec, vědci jsou už jen krůček od toho, abychom si mohli sny přehrávat jako videa na internetu.

Výzkumy univerzit v Mnichově a Berkeley naznačují, že sci-fi bude brzo běžnou realitou. Vedle snících lidí můžeme nahlédnout do hlav pacientů, kteří jsou v kómatu či trpí mozkovou obrnou, což by znamenalo jedinečný průlom ve zdravotnictví.

Ovládání snů

Institut Maxe Plancka v Mnichově zkouší analyzovat sny. První pokusy probíhají na lidech, kteří umí tzv. lucidní snění. Specifický styl spánku spočívá v ovládání svých snů, stav jde navodit za pomoci speciálních praktik a triků.

Psychiatři rozhodli, že budou spáčům skenovat mozek. Výzkum nakonec dopadl nad očekávání, skeny pořízené během bdělého a snícího stavu se téměř neliší.

Před začátkem náročného pokusu se spáči domluvili s vědci, že ve chvíli, kdy začnou kontrolovat sny, pokusí se hýbat rukama a očima ze strany na stranu. Úkolem je snít o zatnutí pravé a levé ruky v pěst.

Výsledky odhalí zajímavou věc, mozek se sice tváří jako by činnost provedl. Ruce spáčů však zůstávají v klidu, reaguje především senzomotorická kůra.

Pasivní kino v našich hlavách?

Shoda mozkové aktivity vyvolala mezi vědci nadšení, protože se ukazuje, že lze obsahy snů analyzovat a následně zobrazovat. Na druhou stranu šéf výzkumu Martin Dresler upozorňuje, že bádání je velice obtížné.

Účastníci pokusu totiž musí usnout, dostat se do REM fáze a následně vyvolat stejný sen. „Zbývá už jen krůček k tomu, aby se daly číst lidské sny,“ komentuje optimisticky vědec.

Metoda infračervené spektroskopie dokazuje, že sny nejsou jen jakýmsi kinem, v němž pasivně sledujeme události. Mozek totiž vykazuje známky pohybu jako při některých aktivitách.

Berkeley

Američtí vědci z Berkeley zkoumají mozkovou aktivitu na základě měření průtoku krve vizuálním kortexem. Celý projekt má několik fází, předem vybraným dobrovolníkům jsou za pomoci magnetické rezonance zobrazovány upoutávky hollywoodských filmů.

Mezitím tým neurologa Jacka Gallanta zkoumá, jak mozek reaguje. Na základě jednotlivých rozborů dekódují informace podle mozkové aktivity. Experiment je velice náročný, protože dobrovolníci musí několik hodin klidně ležet v tunelu.

Rekonstrukce, které poté vznikají, sice nejsou identické, zčásti se však podobají originálům. Důležité je, že „záběry“ z mozku lze později přehrát, tím se otvírá možnost k projekci snů.

Technologie se sice nachází ještě v plenkách, Gallant v ní vidí významný krok k rekonstrukci vnitřních obrazů. Ty mohou mít využití nejen v případě snících lidí.

Velmi platné můžou být například v lékařství, doktoři díky novému vynálezu můžou zjistit, co se děje v mozku lidí, kteří jsou v kómatu či trpí mozkovou obrnou.

Kritizovaný lapač snů

Dalším střípkem do rozklíčování snů je bádání neurologa Morana Cerfa (*1977), jeho výzkum ale vyvolal značný ohlas. Svérázný vědec konstruuje přístroj, který bude fungovat jako lapač snů. Díky novému vynálezu budeme ve snech listovat jako v adresáři.

Princip spočívá v zaznamenávání a uchovávání jednotlivých snů. Projekt vyvolává především spekulace a debatu o tom, zda je celá myšlenka humánní. Cerfův stroj totiž pracuje se elektrodami, které se obepnou kolem hlavy a napojí přímo na mozek.

Určitou alternativu nabízí senzory. Z akademické obce rovněž zaznívají hlasy, zda bude nástroj fungovat. Většina odborníků si myslí, že „lapač“ sice může sledovat činnost mozku, těžko ale vyloží sny srozumitelným jazykem.