Teroristické útoky 11. září 2001 změní svět, stejně jako panorama Manhattanu. Ze Světového obchodního centra, komplexu sedmi budov, kterým dominuje dvojice mrakodrapů, tzv. Dvojčata, zbudou jen trosky.
Ty ale postupem času zmizí a místo nich tu začnou do výšky růst další architektonické skvosty v čele s One World Trade Center.
Je jednou z nejsložitějších budov, jaká kdy je na americké půdě postavena. Ačkoliv na ní ulpívá cejch tragédie, pohled na její lesknoucí se fasádu je dechberoucí.
Do uší přitom zní zvuk vody, padající do dvou obřích, jen pár metrů odtud vzdálených, obezděných kráterů, které zbyly ze dvou původních věží.
Dlouho se vybírá
Když se utiší prvotní šok z tragédie, dojde k logické debatě o tom, co bude s areálem Světového obchodního centra dál.
První návrhy se objeví už v roce 2002. Od počátku se počítá s památníkem útoků z 11. září, co dalšího z hory trosek vyroste, je ale dlouho ve hvězdách.
Je vypsáno několik architektonických soutěží, než konečně v únoru 2003 zvítězí návrh amerického architekta s polskými kořeny Daniela Libeskinda (*1946).
Nejvíc pozornosti v něm vzbuzuje budova, mající stát na místě Six World Trade Center, osmipatrové budovy, paradoxně nejmenší z celého původního komplexu.
Z nejmenší nejvyšší
Místo ní má vyrůst nejen nejvyšší budova plánovaného nového komplexu, ale také nejvyšší ve Spojených státech, stejně jako na celé západní polokouli.
A ještě jedno nej má vzhledem k minulosti mít – jedním ze základních požadavků je postavit ji jako jednu z nejbezpečnějších budov na světě.
Právě námitky ohledně bezpečnosti jsou jedním z důvodů, proč je Libeskind nakonec nahrazen architektem Davidem Childsem (*1941), který dá One World Trade Center, tehdy ještě nazývané Freedom Tower (Věž svobody), finální podobu.
„Tvar budovy je vlastně velmi prostý. Představte si křišťálový sloup čtvercového půdorysu s mírně seříznutými rohy. To je vše,“ popisuje Childs.
Symboly, kam se podíváš
Právě kvůli nejrůznějším sporům o bezpečnost, design a také financování se začne pořádně stavět až v závěru roku 2006, ačkoliv základní kámen je položen už 4. července 2004, symbolicky na Den nezávislosti.
Další symbol představuje stavbyvedoucí Steven Plate, muž, který 11. září 2001 jako zázrakem unikne jisté smrti. Má totiž tehdy být ve své kanceláři v 82. patře Severní věže, jenže se opozdí kvůli nečekanému odvozu syna do školy.
Jedním z prvních stavebních úkonů je pak vztyčení 9,1 metru vysokého ocelového nosníku, pokrytého tisíci ručně psaných vzkazů na památku nevinných obětí teroristických útoků.
Pevná jako skála
Pozice věže, jen pár metrů od míst, kde stála Dvojčata, stavbařům od prvního dne připomíná, na čem záleží při konstrukci především – je to už zmiňovaná bezpečnost.
A tak pod rukama cca 3,5 tisíce dělníků, kteří se tu denně pohybují, vyroste nejprve 56 metrů vysoká betonová základna bez oken, která je navržena tak, aby chránila před bombami z nákladních aut a jinými pozemními útoky.
To je ale jen malý vzorek toho, co všechno má mrakodrap přežít. Kromě nárazu letadla a výbuchů má odolat bouřím i zemětřesení. A to nikoliv kvůli tomu, že mu v dubnu 2008 osobně požehná sám papež Benedikt XVI. (1927–2022).
Při stavbě je použit takzvaný zelený beton, který, kromě toho, že je šetrnější k životnímu prostředí, obsahuje příměsi zvyšující jeho odolnost.
„Ta betonová výztuž je tak pevná, že deseticentimetrový vzorek betonu z mrakodrapu je schopný pojmout až tisíc průměrně vážících osob,“ říká stavební inženýr Cas Bognacki. Že nemluví do větru se ukáže v říjnu 2012, kdy mrakodrap zasáhne hurikán Sandy. Ačkoliv budova ještě není dostavěná, přírodnímu živlu bez problémů odolá.
Bezpečnost především
Plášť tvoří skleněné panely osazené tvrzeným bezpečnostním sklem, jaké se obvykle instaluje do vojenských objektů. Přísným podmínkám samozřejmě podléhá i interiér.
Třeba ventilační systém je vybaven filtry poskytující ochranu proti biologickému či chemickému útoku.
Úniková schodiště jsou zase opatřena systémem přetlakování, který zabraňuje vniknutí dýmu na ně, a rovněž vybavena fotoluminiscenčními značkami, výstupní schodiště navíc sekundárním zdrojem energie pro osvětlení.
Při návrzích bezpečnostních prvků budovy je rovněž bráno v potaz její okolí.
V bezprostřední blízkosti mrakodrapu se nachází propracovaný systém kontroly, který eviduje veškerá projíždějící vozidla (která navíc musí mít speciální povolení pro pohyb u mrakodrapu), detekuje opuštěné předměty v okolí věžáku, skenuje obličeje všech osob, které se zde nacházejí a porovnává je s databází trestně stíhaných osob.
Pěkně drahá nádhera
V dubnu 2012 se One World Trade Center stává nejvyšší budovou v New Yorku, když překoná mrakodrap Empire State Building (443,2 metru včetně antény). A to navíc dál roste. Stejně jako náklady.
V onom dubnu 2012 se odhadovaná cena vyšplhá na 3,9 miliardy dolarů, což z ní udělá v té době nejdražší budovu na světě.
Poslední část, instalace antény, je dokončena 10. května 2013, čímž budova dosáhne celkové výšky 1 776 stop (541,3 metru), což je odkaz na rok, kdy je podepsána Deklarace nezávislosti Spojených států amerických.
Stane se tak v té době čtvrtou nejvyšší budovou na světě. Oficiálně je pak věž, honosící se 104 patry a 325,279 m² podlahové plochy, otevřena 3. listopadu 2014. „To, že jsme tu znovu stavěli, je strašně důležité. Měli jsme šanci to udělat lépe.
My Američané jsme bojovníci. Je to v naší DNA,“ říká David Childs.
