Význam práce ruského chemika Dmitrije Ivanoviče Mendělejeva (1834–1907), objevitele periodické tabulky prvků, nikdo nezpochybňuje. Přesto právě on se Nobelovy ceny za své vědecké dílo bohužel nedočkal. Stojí za tím obyčejná závist!
Komise sice Mendělejeva v roce 1906 doporučí jako hlavního kandidáta na ocenění, jenže Královská akademie nakonec dá na názor švédského chemika Svanteho Arrheniuse (1859–1927).
Kritika se nevyplácí
Právě zmiňovaný vědec se postaví proti tomu, aby Mendělejev Nobelovu cenu získal. Štve ho, že ruský kolega kritizuje jeho vlastní teorii elektrolytického štěpení molekul, a proto se mu pomstí.
Nejde vždy ale jenom o nepřejícnost… Někdy akademici ocení i objevy, které jsou přinejmenším sporné.
Špatná metoda na deprese
Roku 1949 se Nobelovy ceny za lékařství dočká portugalský neurolog António Egas Moniz (1874–1955) za lobotomii, kterou provedl jako první. Od 30. až do 50. let 20. století se touto metodou léčí deprese.
Jenže velká část pacientů po zákroku trpí epilepsií a někteří dokonce po komplikacích umírají…
