Potomků se nedočkal ani Petr Vok, ani jeho starší bratr Vilém z Rožmberka. Dokonce ani dvě z celkem čtyř jejich sester také děli neměly, přestože se vdaly. Jaká byl Vilémův život a co mohlo být příčinou neplodnosti?

V červenci 1572 umírá polský král Zikmund II. August (* 1520) a s ním vymírá i vládnoucí jagellonská dynastie.

Polský trůn chtějí získat Habsburkové a římský císař Maxmilián II. (1527–1576) vysílá na diplomatická jednání v této věci svého nejvyššího purkrabího Viléma z Rožmberka (1535‒1592).

Chce, aby na polský trůn prosadil jeho syna Arnošta (1553–1595), jenže to se nepodaří.

Umírněné katolictví

Vilém ale mezi Poláky získává silnou podporu, i proto že chce požadavky katolíků prosazovat umírněné. Mezi kandidáty na trůn padne i Vilémovo jméno.

„Vedle zmíněné již náboženské snášenlivosti… bylo to i jeho manželské spříznění s dynastií, která vymřela právě králem Zikmundem Augustem,“ uvádí historik Zdeněk Kalista (1900–1982).

Vilémova zemřelá manželka Žofie byla vnučkou polského krále Zikmunda I. Starého (1467–1548). Kvůli volbě ale musí uplácet a o jeho ambicích se doslechne i císař. Nakonec se rozhodne ze všeho vycouvat. Žení celkem čtyřikrát, a i když si bere mladé ženy, potomků se nedočká.

Odpověď by dal jedině výzkum

V osobě jeho bratra Petra Voka (1539–1611) Rožmberkové po meči vymírají. Jestli šlo nějakou nemoc či genetickou vadu, se dodnes neví. Genetici by museli prozkoumat jejich ostatky a ani poté by výsledek nemusel být jednoznačný.

Historikové se domnívají, že možnou příčinou neplodnosti mohou být sňatky mezi blízkými příbuznými v rodě, kvůli kterým mohlo dojít k degeneraci. V případě milovníka žen Petra Voka se nepotvrdily ani spekulace o možných levobočcích.

Ostatně, v období, kdy Rožmberkové vymřeli po meči, začaly vymírat i další významné rody, což je zajímavá shoda okolností. Z jakých důvodů se nedařilo plodnosti, na to může odpovědět jedině rozsáhlý výzkum.