Skip to content

Odvrácená strana ráje: Sloni v Thajsku jsou mučeni!

Nevidí před sebe, a přitom kreslí portréty na plátno. Vozí turisty na hřbetě, i když z toho má zdravotní problémy. Předvádí cirkusové triky, do cirkusu ale nepatří. Diváci nadšeně tleskají, pak se rozejdou. A slon stráví další noc v řetězech.

Až do roku 1917 mají bílého slona na státní vlajce. Nejoblíbenější značkou piva je Chang, neboli Slon. A i samotný tvar země dokonce sloní hlavu s chobotem připomíná. Thajsko a sloni zkrátka od pradávna patří k sobě. Je po staletí využíván jako obrněný válečný stroj i dělník k tahání klád. To se změní v roce 1989, kdy thajská vláda zakáže používat slony pro dřevařský průmysl.

Projížďka na slonovi se pro turistu zdá být povinností.

Z bláta do louže

Ovšem jednou zdomestikovaný slon už nemá šanci zapojit se zpátky mezi divoké jedince. Tak se po roce 1989 ocitne 3 000 slonů bez práce a bez vyhlídek. V té době ale zaznamenává Thajsko masový příliv turistů ze západu, pro které je exotický slon jednou z největších atrakcí země. Namísto džunglí se teď procházejí ulicemi Bangkoku s mahouty, svými tradičními pány a cvičiteli, a za úplatu předvádějí triky. Sloní žebrota v ulicích je v červnu 2010 thajskou vládou oficiálně zakázána. Místo toho jsou sdruženi do sloních kempů, kde pro pobavení turistů hrají fotbal, provádějí masáž, hrají na hudební nástroj, kreslí obrazy nebo vozí turisty.

Kola turistického průmyslu se musejí otáčet.

Jak vycvičit slona

I přes svůj dobrosrdečný vzhled je slon smrtelně nebezpečné, divoké zvíře. A jako takové je ho potřeba nejdříve zkrotit. V tisícileté asijské tradici se tento proces nazývá phajaan, což se překládá jako „lámání ducha.“ Pokud je slůně odchycené v divočině, je třeba pozabíjet členy jeho stáda, aby ho nehledali. Pak je uzavřeno do malé klece a znehybněno lany. Tam je bito, bodáno háky a týráno ohněm, hladem i žízní. Pokud ještě žije a zdá se dostatečně zlomené na duchu, je po několika dnech propuštěno. Málokdy klade odpor. A se svou sloní pamětí si mučení pamatuje až do konce života.

Cirkusovému číslu předchází hodiny churchillovské dřiny – pot, slzy a krev.

Příště raději po svých

Naděje pro slony ale stále existuje. Nově vznikají záchranné stanice „bez ježdění, bez háků, bez krutosti,” které lákají na volně žijící slony neuvázané na řetězech. Zde se pohybují svobodně a bez příkazů. Výcvik je pak prováděn nikoli na principu trestů, ale odměn. Jako například v Nature Elephant Park v Chiang Mai – v nejznámějším projektu tohoto druhu v severním Thajsku. Park sdružuje slony, které se podařilo zachránit od těžké práce, předvádění cirkusových kousků ve sloních kempech, nebo které vysvlékli z postroje k vození turistů.

Spolu s šířící se osvětou chce stále méně turistů podporovat sloní kempy.
Foto: http://www.telegraph.co.uk https://seattle99.files.wordpress.com http://i.dailymail.co.uk https://cdn1.i-scmp.com https://newinceptions.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti Zobrazit více …