Peruánské naleziště Machu Picchu dosud nevydalo všechna svá tajemství. Nedávno to potvrdil tým peruánských a polských archeologů, který v zarostlé džungli narazil na zbytky dalších objektů.
K jejich odhalení pomohla laserová technologie LiDAR (měření vzdálenosti pomocí výpočtu doby, po kterou se šíří paprsek odražený od snímaného objektu) a drony.
Studie publikovaná v časopise Journal of Archaeological Science uvádí, že u obřadního místa Chachabamba se nalézá asi 12 staveb vzdálených cca 5 km od samotné incké metropole. Kdo se chystal do Machu Picchu, musel podstoupit v Chachabambě očistnou lázeň. Zda ale stavení opravdu sloužila podobnému účelu, to zatím badatelé netuší.
Objevování města
V okolí města skoupil v roce 1867 pozemky německý inženýr Augusto Berns (1842‒1888). Dvacet let poté založil společnost, která se tvářila, že těží zlato. Ve skutečnosti ale plenila Machu Picchu a peruánská vláda dostávala 10% podíl ze zisků.
Na kamenné ruiny náležející Machu Picchu narazil 24. července 1911 americký archeolog Hiram Bingham (1875‒1956) z Yaleovy univerzity. Domníval se ale tehdy, že našel bájnou pevnost Inků zvanou Vicamba.
Zpochybní prvenství
Peruánec Agustín Lizárraga (†1912) se do komplexu dnešního Machu Picchu dostal ještě před Binghamem a pokoušel se zbavit město spousty vegetace.
Svůj úkol ale nedokončil, protože se v roce 1912 utopil v řece Vilcanotě. Americký historik Paolo Greer zpochybnil Binghamovo prvenství, když v roce 2008 objevil dokumenty o Bernsově působení.
Už předtím totéž udělala peruánská historička Marian Mouldová, která psala o Lizárragově působení.
