Postavení českého krále si žádalo nákladný životní styl. Ten vyznávali i Lucemburkové, když usedli na náš trůn. Krásné ženy si vybírali, milovali je a věnovali jim pozornost. Nespokojili se jenom s manželkou. Do jejich lože uléhaly i milenky.
Rozkoš mu rozhodně není cizí. Český král Jan Lucemburský (1296-1346) je aktivní i mimo manželské lože. Z aférky s neznámou ženou se mu narodí syn Mikuláš Lucemburský (asi 1321–1358).
Jako levobočkovi mu už v raném dětství předurčí církevní kariéru. Nevlastní bratr Karla IV. to dotáhne až na aquilejského patriarchu, který se chová velmi nekompromisně. Například dokáže pomstít vrahy svého předchůdce v úřadu.
Císařský levoboček získal legitimitu
Milenecké zálety jsou překvapivě vlastní i českému králi a římskému císaři Karlovi IV. (1316–1378). I on rád spočine v náručí krásných žen a rozhodně se nechová jako asketa, který by si odepíral světské požitky.
Podle italského diplomata Aenea Silvia Piccolominiho (1405–1464, budoucího papeže Pia II. „poskvrnil nemálo cizích lůžek.“
Císařův nemanželský potomek
Jedna německá kronika dokonce uvádí, že musel jednou od milenky utéct oknem. Nevíme ovšem, zda je to pravda, nebo jenom přehnané tvrzení. Co ale prokázáno je, že roku 1365, když pobývá ve francouzském Avignonu, sblíží se tam s jednou Francouzkou.
Výsledkem jejich vášně se stává syn Guillaume. Karel se k otázce jeho legitimity postaví jako chlap a při své poslední návštěvě Francie krátce před smrtí v roce 1378 ho uzná za vlastního.
