Domů     Největší vědecké spory historie: Kdo první objevil derivaci?
Největší vědecké spory historie: Kdo první objevil derivaci?
5.3.2017

Když na sebe narazí dva géniové, připomíná to kolizi dvou obřích asteroidů. V dějinách vědy k podobnému úkazu došlo několikrát. Asi nejznámějším příkladem je konflikt mezi Isaacem Newtonem a Gottfriedem Wilhelmem Leibnitzem.

V historii není výjimkou, že se věda stane záminkou k vyřizování osobních účtů. Zvlášť pokud jsou oba soupeři silné a výrazné osobnosti s odlišným pohledem na svět. Přesně to nastalo v případu Newton versus Leibnitz.

Byli vrstevníci, oba se mimo jiné zabývali matematikou a oba téměř současně objevili diferenciální a integrální počet, tedy tzv.kalkulus.

Angličan Isaac Newton je nejširší veřejnosti znám podle legendy, která praví, jak na vědcovu hlavu spadlo ze stromu jablko a on tak objevil gravitaci. Nic takového se ale nestalo.

Newton se narodil se roku 1642 poblíž Granthamu v Lincolnshire ve východní Anglii. Otec, který se také jmenoval Isaac Newton, byl zámožným vlastníkem půdy, vzdělání však neměl žádné. Zemřel tři měsíce před narozením syna.

V Newtonovi se snoubila cílevědomost a tvrdohlavost s genialitou. Již ve svých třiadvaceti letech představil základní teorii diferenciálního počtu. O rok později jej už použil v praxi.

Přátelé z akademické obce na Newtona tlačili, aby svůj objev publikoval, ale komplikovaná Newtonova povaha a strach z kritiky mu však nedovolily, aby svůj objev širší veřejnosti prezentoval.

Lidé, kteří ostatní populaci intelektuálně převyšují, to nemají nikdy jednoduché. Jejich nejčastějším společníkem proto bývá samota. Newton, a ostatně ani Leibnitz, se nikdy neoženil. Když bylo Newtonovi 51 let, dokonce se psychicky zhroutil.

Vliv na to možná měla přepracovanost a intelektuální vypětí. Možná ale svou roli sehrála i Newtonova záliba v alchymii. Chemikálie totiž testoval vlastním jazykem a častokrát se nadýchal výparů ze rtuti.

Gottfried Wilhelm Leibnitz byl o čtyři roky mladší než jeho věčný sok Newton. Pocházel z Lipska a znaky nadprůměrné inteligence se u něj projevovaly už od mládí.

V patnácti letech vstoupil na univerzitu, v sedmnácti letech se stal bakalářem a ve dvaceti doktorem. Doktorát získal na univerzitě v Altdorfu, protože v Lipsku nebyl pro své mládí k promoci připuštěn.

Jeho vědecký záběr byl ještě širší než Newtonův. Zabýval se nejen matematikou, ale i filozofií, historií, diplomacií a právem.

Svět vnímal jako celek a nenáviděl specializaci.  Určité nesmělé krůčky udělal i v binární matematice, která se později stala základem moderních počítačových systémů. Žádnou velkou kariéru však neudělal.

Téměř celý život až do jeho konce pracoval jako knihovník v domě pánů z Brunswicku. Měl velkolepé vědecké i politické sny, ale jen zlomek z nich se mu podařilo uskutečnit. Chtěl založit učenou společnost, což se mu léta nedařilo.

Až ke sklonku jeho života se stal prezidentem jím založené berlínské Akademie věd.

Když bylo Newtonovi 30 let, konečně se odhodlal ke zveřejnění některých svých vědeckých objevů. V periodiku Královské společnosti v Londýně publikoval své studie, týkající se vlastností světla a barev. Diferenciální počet mu v té době stále ležel v šuplíku.

Newton se dočkal toho, čeho se nejvíce obával, zdrcující kritiky. Na nějakou dobu se proto stáhl do svého soukromí s odhodláním, že se s nevděčným světem o své objevy už dělit nebude.

V té době našel ve své poštovní schránce dva dopisy, jejichž odesílatelem nebyl nikdo jiný než Gottfried Wilhelm Leibnitz. Ten žádal Newtona o radu, jež se však neměla týkat diferenciálního ani integrálního počtu.

Newton mu odpověděl a tak skončil první a jediný kontakt obou mužů, který ještě proběhl v přátelském duchu.

Rok 1684 má pro spor obou vědců zásadní význam. Německý časopis Acta Eruditorum totiž tehdy publikoval Leibnitzovo pojetí diferenciálního počtu.

Leibnitz o Newtonově práci zřejmě věděl nebo alespoň něco tušil, nicméně ve svém článku Newtonovo jméno vůbec nezmínil. Newton zuřil, ale přesto i nadále odmítal svůj objev publikovat.

Zřejmě mu stále stačilo vlastní vědomí, že právě on byl prvním, kdo na matematický objev přišel. Až v roce 1693 se Newtonova studie objevila v jedné z prací profesora geometrie na univerzitě v Oxfordu Johna Wallise.

Ten Newtona neustále povzbuzoval, zvláště proto, že nesnášel Němce a odmítal připustit, že by Němci ve vědě předčili Angličany.

Historické prameny mluví jasně, Newton byl první, kdo diferenciální a integrální počet objevil. Leibnitz však na něj přišel nezávisle na něm a jako první jej publikoval a uvedl do praxe. Historii však tvoří lidé a do tohoto sporu zasáhli i další protagonisté.

V první řadě to byli švýcarští bratři Jacques a Johann Bernoulliovi. Ti velmi rychle zareagovali na Leibnitzův článek z roku 1684 a metodu začali používat. Ve sporu o prvenství se přiklonili na stranu německého vědce.

Johann Bernoulli dokonce Newtona obvinil z plagiátorství a Newtonova blízkého kolegu Johna Keilla nazval opicí, patolízalem a najatým pérem.

Když měl lepší náladu, hovořil o Keillovi jako o „nejmenovaném jedinci skotské rasy.“ Bernoulli však hrál tak trochu i na obě strany, například se pokoušel přátelským způsobem oslovit i samotného Newtona.

Na straně Newtona stáli pochopitelně jeho krajané. Ať to byli zmiňovaný John Wallis, John Keill či Newtonovi následovníci John Collins či David Gregory.

Ti se snažili dokázat, že Leibnitz není nic jiného, než zlodějem myšlenek. Keil přímo napsal, že prvenství Isaaca Newtona je mimo jakoukoliv pochybnost.

Zvláště aktivní byl v tomto ohledu právě matematik Collins. Ten měl totiž během Leibnitzovy návštěvy Londýna v roce 1676 údajně ukázat německému učenci výtažek z Newtonových prací. Newton tedy věděl, že Leibnitz znal jeho práci.

Moderní historie je však přesvědčena, že na Leibnitzovu práci to nemělo žádný vliv.

To, že ho Leibnitz ve své stati nezmínil, bylo pro Newtona neodpustitelné. Nicméně Leibnitz nadále tvrdil, že objevitelem převratné metody je pouze on.

A tak se jindy erudované časopisy, německý Acta Eruditorum a anglický Philosphical Transactions, staly hlásnými troubami vzájemných urážek, které se spíše než na akademickou půdu hodí do hostince nejnižší kategorie.

V roce 1703 se Isaac Newton stal prezidentem Královské společnosti a do její exekutivy prosadil většinou „své“ lidi. Nastala však paradoxní situace, protože i Gottfried Leibnitz byl členem této společnosti.

Když Keill napadl Leibnitze, ten poslal na sekretariát do Londýna dva ostré protestní dopisy. To konečně vytrhlo Newtona z nečinnosti. Byla proto ustanovena komise, která měla oba muže rozsoudit.

Ač Newton prohlašoval, že tato komise bude zcela nestranná a rozumná, drtivou většinu míst v ní obsadili Newtonovi příznivci. Za 50 dní pak komise rozhodla, že prvenství patří Newtonovi. Pokud se na práci komise podíváme blíže, zarazí nás mnoho nejasností.

50 dní byla totiž v té době na tak učenou disputaci velmi krátká doba. Závěrečná zpráva navíc obsahovala fakta, která mohl znát jen samotný Newton. A zejména, náčrt zprávy byl napsán ručně, to by nebylo nic zvláštního, ale tento rukopis patřil Newtonovi…

Ač si byli Newton a Leibnitz v lecčems podobní, nikdy si nemohli porozumět. I jejich pohled na svět a náboženství byl velmi rozdílný. Oba byli silně věřící, ale každý z nich měl odlišnou představu Boha.

Ve sporu o kalkulus nakonec ve své době zvítězil Newton, ale jaké to bylo vítězství?

O lecčems svědčí i pohřby obou mužů. Zatímco Newtonovi vypravili v roce 1727 státní pohřeb, o 11 let dříve se Leibnitzova uložení do země zúčastnil jen jeho sekretář. Plného uznání dosáhl až po své smrti v osvíceném 18. století. Později s Leibnitzových myšlenek čerpal například i Albert Einstein.

Možná se spor o diferenciální a integrální počet může z dnešního pohledu jevit jako směšný, francouzský básník, spisovatel a filozof Voltaire dokonce ironicky prohlásil, že „je to způsob přesného výpočtu a měření věci, jejíž existenci nelze pochopit“, matematici však vědí, že bez tohoto objevu by jejich věda dlouho přešlapovala na místě.

A bez Isaaca Newtona a Gottfrieda Leibnitze by se toto přešlapování týkalo i celé vědy a filozofie.

Foto: The Universe, in Theory, Historical Wallpapers, Pinterest, Gulf Coast State College
Související články
Věda a technika
Není akné jako akné: Zpozorněte zejména v létě
Kromě běžného akné, které se vyskytuje především v době puberty v důsledku prudkých hormonálních změn, existuje však též takzvané kosmetické akné, které vzniká v důsledku používání některých mastných krémů. Často se tak děje ve snaze zamaskovat již vzniklé vřídky. Stejně tak, jako některé kosmetické prostředky mohou situaci s akné zhoršit, existují pak samozřejmě i takové, […]
Věda a technika
6 nejbizarnějších vozidel
Kabina, sedačky, volant a nejčastěji 4 kola. Auta či vozidla však nemusejí vypadat vždy takto! Jaké nejbláznivější nápady vznikly v hlavách designérů a techniků, ale nakonec se neujaly? 1/ Přidat kola! OctoAuto (1911) Na počátku 20. století jsou silnice samá díra. Auto se špatně ovládá a kola dostávají zabrat! „Čtyři jsou málo,“ domnívá se americký […]
Věda a technika
Zázračné helium: Proč nám mění hlas?
Zatmění Slunce roku 1868. Událost, kterou si nemůže žádný hvězdář nechat ujít. Francouzský astronom Pierre Janssen (1824–1907) není výjimkou. Jako první si všimne žluté spektrální linie. Neznámý prvek dostane jméno po bohu Slunce, Héliovi. Potrvá ještě 27 let, než skotský chemik William Ramsay (1852–1916) izoluje plynné helium na Zemi. Dost by se podivil, jak se […]
Věda a technika
Pozor na ně! 3 nejjedovatější rostliny u nás
Skočec obecný (Ricinus communis) je oblíbená okrasná rostlina. Jeho semena obsahují prudký jed ricin a alkaloid ricinin. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je 15 až 20 semen, pro dítě pouhých 3 až 5. Pokud semena sníte, zprvu budete mít příznaky podobné chřipce. Poté dojde k poškození sleziny, ledvin a jater. Zubatá vám zaklepe na dveře […]
reklama
záhady a tajemství
Zločin, rebelie a role zlodějů: Jan Révai mezi žoldnéři a gangstery
Jan Révai si po zkušenostech z vězení zahraje hned několik postav spojených s kriminálním prostředím. V hongkongském akčním filmu Hun shen shin dan hraje parťáka hlavního hrdiny, který se v Praze utká s žoldnéři o vzácný diamant. V muzikálu Rebelové je zase jedním z vojáků utíkajících před vstupem vojsk Varšavské dohody do Československa, kteří nakonec […]
Tajemná mystika koruny českých králů: Navždy patří svatému Václavovi
České korunovační klenoty jsou bezesporu naším národním symbolem. Největší pozornost však právem vzbuzuje koruna svatého Václava. Tu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svoji korunovaci českým králem, jež proběhla roku 1347. Karel IV. (1316-1378), jenž se také zabýval mystikou, zasvětil korunu svatému Václavovi, patronu české země. Koruna tak byla v podstatě určena přímo […]
Strašidelný pařížský hřbitov: Bloudí zde upírka či Bílá paní?
Père Lachaise, největší pařížský hřbitov, je prý doslova protkaný duchy a jinými tajemnými přízraky, které zde údajně často vídají i strážci hřbitova. Nelze kupříkladu přehlédnout gigantický náhrobek, jenž patřil baronce Stroganovové, manželce hraběte Demidoffa. Baronka byla vyhoštěna do Paříže a odloučena od svého manžela. Zemřela ve věku 40 let jako velmi bohatá žena. Říká se, […]
Tragédie nad mraky: Let kapely Lynyrd Skynyrd, který změnil rockovou historii
Když osud vzal cestou, která měla vést k hudbě, životy hudebníků se změnily v okamžiku. Příběh pádu letadla, který zastavil srdce jižanského rocku a zanechal svět v šoku. Máme nějaký problém s palivem            Tihle hoši byli od začátku průšviháři. Když už založí kapelu, tak hned několikrát změní její název. Z One percent se přes Noble Five […]
věda a technika
70 stupňů pod nulou. Jak letěly Lego figurky do vesmíru?
Stavění z Lego kostiček otevírá dětem cestu ke kreativitě a fantazii bez omezení. Většina dětí někdy snila o dobrodružné výpravě do vesmíru a poznání všech pozoruhodných objektů, které se v kosmu nacházejí. Taková cesta do vesmíru nemusí být jen nesplnitelným dětským přáním – v budoucnu se totiž může stát realitou. Společnost LEGO chce dětem ukázat, že […]
Příroda jako architekt: Jak ledňáčci inspirovali Šinkansen
S rychlostí přesahující 270 km/h byl v roce 1989 japonský vlak šinkanzen zázrak techniky. Měl jenom jednu vadu – na hlasitou vlnu aerodynamického třesu, která vznikala s každým průjezdem tunelem, si stěžovali lidé i 400 metrů daleko. Problém dokázal vyřešit japonský inženýr Ejdži Nakacu díky svému hobby – byl totiž vášnivým pozorovatelem ptáků. Ejdži Nakacu […]
Ikony metropolí: Nejpozoruhodnější mosty na světě
Mosty slouží k přepravě vozidel a lidí přes vodní plochy nebo údolí – jako praktické stavby proto mají většinou především dopravní funkci. Mnohé z nich jsou však inženýrskými skvosty a boří naše představy o tom, co všechno je možné postavit. Některé z mostů jsou na první pohled obyčejné, jiné vzbuzují úžas. Některé se staly jedněmi […]
Neobvykle hladová černá díra
Přibližně dvanáct miliard světelných let od nás se nachází neobvykle hladová černá díra. Každý den v ní zmizí vesmírný materiál odpovídající prý přibližně polovině našeho Slunce. Byla objevena teprve poměrně nedávno… Z historie černých děr Černé díře se říká černá, protože její gravitace je natolik silná, že jí neunikne ani světlo. Existence černých děr byla […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Řecký salát „trošku jinak“
tisicereceptu.cz
Řecký salát „trošku jinak“
Tohle jsou všechny chutě léta. Olivy můžete nakombinovat i zelené. Místo sýra můžete udělat i variantu s tuňákem. Ingredience na 4 porce 200 g listového salátu 100 g černých oliv 150 g balkáns
Teď jsem šťastnou babičkou
skutecnepribehy.cz
Teď jsem šťastnou babičkou
Doktoři mi říkali, že nikdy nebudu máma. O to větší radost jsem měla, když mi gynekolog pověděl, že jsem ve třetím měsíci těhotenství. Bylo červencové ráno a já po dlouhé těžké noci svírala vytoužené novorozeňátko. Zdravá holčička s dolíčky na tvářích. Slzy mi radostí stékaly z očí. Pět krásných let jsme si s dcerkou užívali. Měli jsme to, o
Potrestal král významného měšťana neprávem?
historyplus.cz
Potrestal král významného měšťana neprávem?
Protestuje, že se ničím neprovinil, odmítá obvinění ze zrady. Zbytečně, Ferdinand I. se rozhodl, že udělá ze svého věrného služebníka obětního beránka! Krále neobměkčí ani Jakubův věk – 70letého starce vydá katovi…   Vzpoura českých stavů proti králi Ferdinandovi I. (1503–1564) skončila v roce 1547 debaklem. Habsburk si svůj triumf náležitě vychutná. Tvrdě potrestá hlavně
Když vás straší fóbie
panidomu.cz
Když vás straší fóbie
Může se to stát každému a není to žádná ostuda. Vždyť některou z mnoha fóbií prý trpí až deset procent z nás. Poprvé se často objeví v dětství a je následkem nějakého traumatického zážitku, třeba zranění. Často na nás své strachy přenesou rodiče, typicky strach ze zvířat nebo z odběru krve. Tyhle fóbie časem většinou
Místo veselky smutný rozchod mezi Sedláčkovou a Töpferem?
nasehvezdy.cz
Místo veselky smutný rozchod mezi Sedláčkovou a Töpferem?
Hvězda seriálu Zlatá labuť Jitka Sedláčková (63) už několik let tvoří pár se starším restauratérem Pavlem Töpferem (76). Bratra herce Tomáše Töpfera (73) dlouho vykreslovala jako svého pana Božského
Konec světa, který nepřišel
enigmaplus.cz
Konec světa, který nepřišel
Astronomické znalosti starých Mayů ohromují i dnešní vědce, stejně jako mayský kalendář, který přesně předvídá pohyby Slunce, planet, zatmění a další jevy. Tento kalendář ale končí. Znají Mayové konec
Lososová pomazánka
nejsemsama.cz
Lososová pomazánka
Ryby by se v jídelníčku měly objevovat alespoň dvakrát týdně, ať už v podobě pomazánky, zavináčů, nebo pečeného kusu masa. Ingredience: 100 g uzeného lososa 400 g Lučiny nebo jiného krémového sýra 2 šalotky (1 červená cibule) hrst klíčků (ředkvička, řeřicha) hrst nasekané čerstvé petrželky sůl pepř Postup: Zeleninu jemně nastrouháme nebo použijeme robota. Vymačkáme přebytečnou šťávu a smícháme
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje dodnes
epochalnisvet.cz
Monolity Pumapunku: Přesnost, která udivuje dodnes
V departementu La Paz najdete jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit Bolívie. Bývalé andské město Tiwanaku. Necelý kilometr od něj leží nejzáhadnější část – Pumapunku, v překladu Brána pumy.   Západobolivijský chrámový komplex objeví již španělští dobyvatelé. „Na jedné z plošin se tyčí mohutná brána a cosi jako okno,“ popíše nám, zřejmě jako první, jezuitský misionář Bernabé Cobo (1582–1657).
SIN Studio Gallery, nová galerie na Jungmannově náměstí v Praze, přivítala první návštěvníky
iluxus.cz
SIN Studio Gallery, nová galerie na Jungmannově náměstí v Praze, přivítala první návštěvníky
SIN Studio Gallery, známá svou jedinečnou sklářskou technologií Vitrum Vivum, přivítala návštěvníky ve své nově otevřené galerii na Jungmannově náměstí. Tato nová pobočka, která spojuje tradiční sklář
Jedovatí ohniví červi, kteří jedovatí nejsou
21stoleti.cz
Jedovatí ohniví červi, kteří jedovatí nejsou
Ta zpráva mohla vyděsit tisíce lidí, kteří zamíří v létě na Jadran. Kvůli oteplování moře se u pobřeží Černé Hory, zejména v moři u pláží v okolí Budvy, objevili mnohoštětinatci známí jako ohniví červ
Cesta za pivem Karlovarským krajem
epochanacestach.cz
Cesta za pivem Karlovarským krajem
Každý správný výlet by měl být spojený s ochutnávkou místních specialit. Pokud už vás lázeňské oplatky ničím nepřekvapí, je na čase začít objevovat chutě piv z Karlovarského kraje. Existuje zde lokálních pivovarů hned několik a je na nich krásné to, že je každý jiný. Kamkoli zavítáte, vždy vás překvapí něco nového. V Karlovarském kraji se vaří
Kvalita a design pro zdravý spánek
rezidenceonline.cz
Kvalita a design pro zdravý spánek
Noční odpočinek regeneruje tělo i mysl, zlepšuje paměť, podporuje imunitu a přispívá k lepší náladě. Kvalita spánku tedy ovlivňuje nejen zdraví, ale i produktivitu, kreativitu a sociální vztahy každého člověka. Základem každé ložnice je kvalitní a dobře umístěná postel. Její pozice by měla umožňovat pohodlný přístup z obou stran lůžka, což zamezí rušení partnera při