Turisté se k němu pracně škrábají po strmých svazích. Neváhají přitom riskovat tučné pokuty i vlastní zdraví. Vždyť navštívit Los Angeles a nespatřit zblízka nápis Hollywood je jako vyhnout se v Paříži Eiffelovce nebo v New Yorku Soše Svobody.
Letos je to kulatých 100 let, co je na jižním svahu kopce Mount Lee vztyčen nápis, bez kterého by milionářská čtvrt Hollywood Hills, nad kterou se majestátně prsí, nebyla úplná.
Jeho existence je přitom původně jen dočasnou záležitostí a i když je mu následně životnost prodloužena, nebýt zakladatele Playboye Hugha Hefnera (1926–2017), zbyla by po něm jen prázdná pláň.
Začne jako HOLLYWOODLAND
Zatímco dnes je Hollywood luxusním hnízdečkem pro vyvolené a čtvereční metry tu ve velkém požírají honosné vily, na začátku 20. století oblast obývá zhruba 500 lidí a volných prostranství je tu habaděj.
To má ovšem změnit projekt Hollywoodland, za kterým stojí developeři Tracy E. Shoults (1871–1923) a S. H. Woodruff (1876–1961), podporovaní vydavatelem The Los Angeles Times Harry Chandlerem (1864–1944).
„Skvělé prostředí bez nadměrných nákladů na hollywoodské straně kopců,“ hlásají reklamy v novinách i billboardy v upoutávce na koupi stavebních parcel. Hlavní vábničkou má ale být obří nápis „HOLLYWOODLAND“ na jižním úbočí kopce Mount Lee.
Nic se odstraňovat nebude!
Původně z velké části dřevěné dílo je dokončeno v červenci roku 1923 a opravdu nejde přehlédnout.
Třináct písmen, každé o šířce 9,1 metru a výšce 15,2 metru, září do dálky s pomocí 4 000 žárovek, které do noci problikávají v pravidelném rytmu „HOLLY“, „WOOD“ a „LAND“, aby nakonec rozzářily celý nápis v celku. Chandler a spol.
za to všechno zaplatí 21 000 dolarů. Původní plán je nechat tu nápis rok a půl a pak se ho zbavit. Jenže člověk míní a život mění.
Vzestup americké kinematografie, pro kterou se Los Angeles stane jedním z poznávacích znaků, nápis pasuje do jakéhosi symbolu města a jeho odstranění tak nepřipadá v úvahu.
Skočí z písmene H
Ne všechno je ale zalité sluncem. Stejně jako dokáže Hollywood plnit sny, je schopný je během okamžiku zadupat do země.
Možná právě to se honí v hlavě Peg Entwistleové (1908–1932), když 16. září roku 1932 stoupá po údržbářském žebříku na vrchol písmene H. Za sebou má řadu divadelních rolí, ta pořádná filmová ji ale neustále míjí obloukem.
Zatím má jen štěk ve snímku Třináct žen (1932), který v tu chvíli ještě ani není v kinech. Depresemi sužovaná Peg nakonec svůj život vyhodnotí natolik neúspěšný, že nemá cenu v něm pokračovat. „Bojím se, jsem zbabělec. Za všechno se omlouvám.
Kdybych to udělala už dávno, ušetřilo by to spoustu bolesti,“ vzkáže v dopise na rozloučenou, zanechaném u místa svého zoufalého skoku.
Záchrana na poslední chvíli
Písmeno H má vůbec nešťastnou historii. Další kaňku v ní má na svědomí německý imigrant Albert Kothe (1893–1974), který se v Hollywoodu propracuje až k pozici oficiálního správce nápisu.
Jeho zaměstnavatelům ale kdosi zapomněl říct o Kotheově zálibě v alkoholu. Na počátku 40. let do sebe vyklopí lahev, sedne do auta a bláznivou jízdu zakončí nárazem přímo do písmene H. Jako zázrakem vyvázne bez větších šrámů, „Háčko“ je ovšem na odpis.
A postupně se k němu vinou vandalů, povětrnostních podmínek a mizerné údržby přidávají další písmena. V roce 1949 už má nápis skutečně namále. Místní obyvatelé dokonce podají k příslušným úřadům oficiální žádost na jeho demolici.
V tu chvíli ovšem zatáhne za záchranou brzdu hollywoodská obchodní komora, která na poslední chvíli nabídne jeho generální opravu.
Anděl Hugh
Ta zahrnuje i zkrácení nápisu o čtyři poslední písmena. Už ne HOLLYWOODLAND“, nýbrž jen HOLLYWOOD“. Poprvé se tak představí v září 1949. Nápis je tedy zachráněn, péče o něj ale zůstává i nadále poměrně mizerná.
A tak v 70. letech visí jeho existence opět na vlásku. Silná větrná bouře v únoru 1978 pošle dvě písmena O (první a třetí) prakticky do věčných lovišť a další litery je následují. L je dokonce zapáleno žháři.
Opět se velmi silně přetřásá myšlenka na odstranění celého nápisu. A právě v ten moment dorazí anděl strážný. Jmenuje se Hugh Hefner a celý svět ho zná jako zakladatele časopisu Playboy.
Právě on spustí veřejnou kampaň za obnovu nápisu, ve které si devět osobností (respektive osm včetně Hefnera + nahrávací společnost Warner Bros. Records) adoptuje jednotlivá písmena.
Spolek slavných dobrodinců
Mezi dobrodinci jsou třeba zpěváci Alice Cooper (*1948) a Andy Williams (1927–2012) nebo herec Gene Autry (1907–1998).
Každý věnuje 27 778 dolarů, což dá ve výsledku dohromady 250 002 dolarů, za které se zaplatí nikoliv oprava nápisu, ale rovnou jeho výměnu za totožný, akorát vyrobený z poněkud odolnějších materiálů, konkrétně z oceli a betonu.
Nová písmena jsou 13,4 metru vysoká a 9,4 až 11,9 metru široká. Jejich slavnostní odhalení je 11. listopadu 1978 vysíláno v živém televizním přenosu.
Přímo k němu se nesmí
Nápis projde od té doby ještě několika opravami, dostane nový nátěr a přežije i úvahy o zvětšení výšky písmen na 32 metrů. Už nikdy ale nebojuje o holý život.
Ten naopak, spolu s obsahem své peněženky, občas dávají všanc spíše zvědaví turisté, nerespektující fakt, že přímo k němu se není možné dostat. Nápis je totiž oplocený, napojený na detektory pohybu a jakýkoliv vnik do zakázané zóny znamená tučnou pokutu.
K místu navíc nevede žádná oficiální cesta, a tak šplhání po nerovném, strmém terénu může skončit nepříjemným pádem. Návrhů na lanovou dráhu, vedoucí až na vrchol Mount Lee, sice existuje hned několik, všechny ale dosud zůstávají ve stádiu úvah.
