O ovládnutí počasí se lidstvo snaží již od 17. století. Zkušení vědci přitom neváhají střílet do vzduchu z kanonu, rozechvět kostelní zvony, použít suchý led nebo jodid stříbrný. Podíváme se na přehled vědeckých pokusů, které měly za cíl jediné – zkrotit matku přírodu.
Fráze „poručíme větru dešti“ se lidem zaryla do paměti z dob komunismu z textu Písničky mladých budovatelů, za jejímž textem by měl stát jinak spíše na pohádky zaměřený Václav Čtvrtek. Představitelé vlády v tehdejší Sovětské svazu neváhali používat letadla, aby rozháněla mraky, když potřebovali, aby bylo slunečno např.
na vojenskou přehlídku. Poručit větru či dešti se však přes veškeré poznatky nepodařilo, tedy alespoň ne trvale a globálně. Nutno podotknout, že nápad o ovládnutí přírodních sil nevznikl v hlavách současníků ani jejich přímých předchůdců.
Snaha o ovládání počasí sahá hluboko do minulosti.
Ovládat počasí znamená moc
V historii mnozí panovníci a vojevůdci toužili o ovládnutí moci počasí. Představa o zahalení postupujícího vojska do neprostupné mlhy, zastavení deště, který zhoršuje cesty postupujícím koním, to a mnohem více by byla obrovská výhoda.
Ve středověku byly ženy podezřelé z ovlivňování počasí, upalovány coby čarodějnice. Koncem 19. století začali především vinaři používat speciální kanony proti krupobití, které údajně dokázaly změnit kroupy v běžný déšť.
Bohužel nic nikdy nevychází podle představ. Není tomu příliš dlouho, co nepřízeň počasí v Rusku zastavila slavnou Grande Armée císaře Napoleona I. Bonaparta (1769-1821), nebyli to vojáci, nýbrž ukrutná zima.
Kdyby tehdy slavný vojevůdce dokázal měnit počasí, celý svět by dnes vypadal jinak.
Přízeň či nepřízeň regionálního klimatu – mlha, déšť, sucho i bezvětří – mnohokrát přepsaly dějiny válek a bitev, nevypočitatelnost počasí byla zásadním prvkem nejistoty. Jedním z prvních skutečně zdokumentovaných pokusů o změnu počasí je Operace Pompeje z roku 1967.
Američané se pokoušeli ovlivnit frekvenci a vydatnost dešťů nad státy na západ od Vietnamu, s tím, že by své nepřátele odřízli od přísunu potravin a zásob. Výsledek však nebyl příliš úspěšný. Vědci se však nevzdali a v průběhu války ve Vietnamu se o podobné pokusy snažili vícekrát.
Podobné snahy byly zaznamenány také v Anglii, kde se výzkumníci mnoho let pokoušeli zemi zbavit pověstných mlh, jak je patrné i v současné době, ani zde se „neurodilo“.
Opravu to jde?
Je opravdu možné manipulovat s počasím, nebo jak mnoho odborníků říká manipulovat s klimatem? Lidstvo vždy chtělo dobýt všechno: Zemi, moře, oblohu i Měsíc. Člověk se snažil napodobovat přírodu tím, že mimo jiné vytvořil pláže, ostrovy a dokonce i hory umělého sněhu.
Sen o ovládání počasí sahá do dob primitivních tanců k vyvolávání deště. Řízení klimatu je i dnes výzvou pro společnost, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se však domnívá, že rizika nepochopení klimatických zásahů jsou příliš vysoká.
„Řízení počasí má příliš mnoho překážek,“ řekl Bruce Boe, viceprezident meteorologie ve společnosti Weather Modification, Inc.
„Pouze některé mraky umožňují úspěšné „naočkování“ a počasí lze i nadále obtížně předvídat, a to i za pomoci našich nejlepších předpovědních nástrojů. Rozsah zemské atmosféry je příliš velký na to, aby se s ním dalo manipulovat – alespoň prozatím.
Přemýšlejte o tom jako o aplikované cloudové fyzice. Ve skutečnosti nejde o změnu počasí, ale o úpravu srážkových procesů v oblacích,“ dodává vědec. Podle výzkumníka nakonec i vědci, kteří přišli se setím mraků, nakonec museli uznat, že celková změna počasí je příliš náročná.
Chemické vyvolávání deště chemickým postřikem, se kterým se započalo nedlouho po druhé světové válce, je tak v současné době běžnou realitou, zároveň však v posledních letech vzniká také stále vyšší počet meteorologických anomálií a obrovských bouří.
Může zde být spojitost?