Lidský mozek je fascinující orgán, jehož plné fungování stále neznáme. Jedním z největších tajemství je fenomén hyperthymesie, neboli dokonale autobiografické paměti. Co se děje v mozku lidí, kteří si pamatují každý okamžik svého života?

A jak se liší jejich mozek od našeho? Ponořte se s námi do neurovědeckého výzkumu, který se snaží odhalit příčiny této neobyčejné schopnosti.

Příčiny dokonalé paměti jsou zatím neznámé

Jaké jsou příčiny hyperthymesie? To ještě není zcela jasné. Mohou být jak genetické, tak psychologické. Lidé si většinou dokážou zapamatovat emotivní nebo traumatické události, protože během nich tělo vylučuje stresové hormony, které posilují paměť.

To ale hyperthymesii nevysvětluje, protože lidé, kteří tuto schopnost mají, si pamatují i takové události, které nemají emocionální zabarvení.

Hyperthymesie se od dokonalé paměti liší ještě jednou věcí – lidé, kteří ji mají, si totiž dokážou vybavit z větší části hlavně informace, které nějak souvisejí s jejich životem. Proto se hypertimesii v angličtině říká syndrom vynikající autobiografické paměti. Tato dokonalá paměť se ale nevztahuje na čísla a fakta.

Posedlost dokonalou pamětí?

Lidé s hyperthymesií mají oproti průměrné populaci zvětšených devět oblastí mozku, není ale jasné, zda je to příčina tohoto syndromu, nebo důsledek.

Mozek lidí s hyperthymesií má podobné strukturální odlišnosti oproti běžnému mozku, jako mozek lidí s obsedantně kompulzivní poruchou. U lidí s hyperthymesií se mohou také vyskytovat některé podobné obsese.

Přesto ale neexistuje žádná jasná spojitost mezi těmito dvěma diagnózami. Někteří lékaři si ale myslí, že hyperthymesie je forma obsese, která nutí lidi, aby si neustále dokola přehrávali své předchozí zážitky.

To by podle nich posilovalo paměťovou stopu v mozku a přesunulo přehrávané události do dlouhodobé paměti, odkud je možné je snadno a rychle vyvolat.

Tuto hypotézu by podporovalo to, že lidé s hyperthymesií tráví hodně času tím, že se zaobírají vlastní minulostí.

Zaznamenaných případů hyperthymesie není mnoho

Poté, co McGaugh publikoval svůj výzkum ohledně Jill Price, ozvaly se mu stovky lidí, kteří tvrdili, že mají podobné schopnosti. Vědci byli nadšení, ukázalo se ale, že tito lidé kritéria hyperthymesie nenaplňují.

Když už se odborníci vzdávali naděje, že by mohli najít další takové jedince, objevil se druhý „lidský kalendář“: Brad Williams. A poté další, Rick Baron. A další, Bob Petrella.

Našla se dokonce i slavná osobnost s hyperthymesií, herečka Marilu Hennerová (⃰1952). V současnosti je na světě méně než 100 lidí, u kterých je hyperthymesie zaznamenaná. Z nějakého důvodu jejich dokonalé vzpomínky začínají kolem 10 až 12 let. Od té doby si dokážou vybavit každý den svého života.

Lidé s hyperthymesií se dokážou špatně soustředit na svou přítomnost a budoucnost. Neustále přehrávané vzpomínky narušují jejich koncentraci. Zkušenostmi lidí s hyperthymesií byl inspirován seriál Vzpomínky (v originále Unforgettable).

Výzkum hyperthymesie je klíčový pro hlubší pochopení lidské paměti a mozku obecně.

Ačkoliv příčiny tohoto syndromu zůstávají nejasné, studie mozkových struktur hyperthymetiků a jejich chování naznačují možné souvislosti s obsesivními tendencemi a specifickým fungováním paměťových center.

Díky poznatkům o této vzácné schopnosti se otevírá cesta k lepším strategiím pro zlepšení paměti u běžné populace i k pochopení toho, jak paměť ovlivňuje naši psychiku a život.