Při vykopávkách v Hisarliku-Tróji postupně archeologové objevili devět vrstev, pocházejících z různých období vývoje města. První a nejstarší vrstva je z doby zhruba kolem roku 3000 př. n. l. To ale není to, co hledají.
I druhá vrstva pochází z příliš dávného období (asi 2600–2250 př. n. l.), aby byla sídlem, které Řekové obléhali. Archeologové se postupně shodnou, že nejpravděpodobnějším kandidátem na „Homérovo město“ je sedmá vrstva přibližně z let 1300–1190 př. n. l.
Město podlehlo útoku pravděpodobně v letech 1250–1200 př. n. l. Nejspíš tu ale proběhlo válek více. Výzkumy v Tróji probíhají dodnes. V roce 2008 archeologové například zjistili, že město má větší rozlohu, než se dosud předpokládalo.
![Trójské hradby. FOTO: CherryX per Wikimedia Commons/Creative Commons/CC BY-SA 3.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/2-49-768x576.jpg)
Důležitý obchodní artikl
Hisarlik byl ve 13. století př. n. l. zřejmě významným obchodním centrem.
„Důležitým obchodním artiklem pro Tróju mohli být rovněž koně – v každém případě je toto město v některých antických textech synonymem pro obchod s koňmi,“ říká přesvědčivě německý archeolog Eberhard Zangger (* 1958).
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Zprávy o chovu koní v Tróji máme i přímo ze starověku. Řecký básník Quintus ze Smyrny uvádí, že na trojské pláni se nacházela dostihová dráha. Mytickému trojskému králi Láomedontovi zase vyčítali podvod při obchodu s koňmi.
Z tabulek psaných mykénským lineárním písmem B pak vyplývá, že koně jsou také majetkem trojského královského paláce. Koně jsou zkrátka v tomto městě všude, kam se člověk podívá. Nebyl tedy příběh o lsti jenom jakýmsi symbolem…?
![Mapa naleziště v Hissarliku. FOTO: Bibi Saint-Pol (French original); Sachse (Danish translation)/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/3-3-768x693.png)
Stroj jménem Kůň
Naopak. Trojský kůň mohl skutečně existovat! I když v trochu jiném významu, než jaký mu přiřkl Homér. Lidé tehdy byli schopni vyrobit důmyslné obléhací stroje. Nejspíš i takové, které se podobaly koni.
Už vojska panovníka staroasyrské říše Šamši Adada I., vládnoucího v 19. století př. n. l., totiž při obléhání měst používala dřevěná beranidla (v nejjednodušší podobě kmen stromu, kterým proráželi městské brány).
Existovala však i mnohem složitější zařízení spojená s obléhacími věžemi. Použití této techniky se brzy rozšířilo do Mykén a ve 13. století př. n. l. už nešlo o nic neobvyklého. A co je zajímavé, starověcí Asyřané dávali svým válečným strojům jména zvířat!
![Průřez vykopávkami. FOTO: User:Bibi Saint-Pol/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/4-2.png)
Rozhodla příroda
Odpověď na otázku, zda byl slavný podvod s Trojským koněm realitou nebo jen výplodem básnické fantazie, dodnes stoprocentně neznáme.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Vzhledem k tomu, že Trója byla symbolem obchodu s koňmi, není podle Eberharda Zanggera vyloučeno, že mohlo jít i o tajné znamení nebo znak na městské bráně. Koně byli v Tróji zkrátka jako doma!
Existuje ale i jiné vysvětlení pro dobytí dávného města, které nemá s koňmi vůbec nic společného. Městské hradby totiž mohlo zničit zemětřesení, po němž dobyvatelé snáze pronikli do Tróje. Vždyť už ve 13. století př. n. l. byla tato oblast tektonicky činná…
![S trojským koněm to ve skutečnosti asi bylo trochu jinak. FOTO: Jorge Láscar from Australia/Creative Commons/CC BY 2.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2023/05/5-3.jpg)
Egypťané byli první
Homér si ve svém vyprávění o Trojském koni mohl vzít příklad ze starší legendy z doby egyptského faraona Thutmose III., který vládl přibližně v letech 1479–1425 př. n. l. Papyrové svitky z období kolem roku 1470 př. n. l.
totiž líčí, jak Egypťané obléhali město Joppa (dnešní Jaffa v Izraeli). Vojevůdce Džehuti tehdy vymýšlí léčku: „Stáhneme se a budeme předstírat porážku,“ přikáže vojákům.
Před branami města ale zanechávají spoustu zbytečností, které by jim při cestě překážely. Jsou tu i velké koše. Když je objeví obyvatelé Joppy, považují je za válečnou kořist. „Odneseme si je do města,“ jásají. Radovánkám nad vítězstvím už nic nebrání.
Jenže v noci z košů vylezou egyptští vojáci a město má své dny spočítané. Odtud není k Trojskému koni daleko…