Skip to content
reklama

Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní město Velké Moravy?

Plameny stravují dřevěné trámoví. Obyvatelé vyděšeně zírají, jak v oblaku dýmu mizí jejich domov. Dnes přespí pod širým nebem, ale hradiště ve Valech u Mikulčic nezanikne. Vrhnou se do práce a brzy tu bude stát nové.

Karavana kupců dorazí k dřevěnému mostu přes řeku Moravu. Po krátkém uvítání následuje hostina, poté pozvání do baziliky, pýchy zdejšího hradiště ve Valech u Mikulčic. V dalších dnech je obchodní zájmy zavedou do dnešního Starého Města u Uherského Hradiště, kde peníze doslova cinkají.

Budou se chtít také pomodlit, protože vlídné přijetí i úspěšné uzavření obchodů si žádá vděk. Klid k duchovnímu rozjímání najdou v dnešním Uherském Hradišti-Sadech. HISTORY revue vás provede nejvýznamnějšími městy Velkomoravské říše, kde vládla dynastie Mojmírovců (vládne od roku 833‒906/907).

Základy třetího mikulčického kostela – trojlodní baziliky. FOTO: Mercy z Wikimedia Commons/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Rodí se hrad

Stará pevnost chráněná slepými rameny řeky Moravy, vybudovaná asi v poslední třetině 7. století se o století později postupně mění na město s bohatým společenským i obchodním životem. „Již hluboko v 8. století se výrazně vydělila centra na řece Moravě, hradiště v Mikulčicích, ve Starém Městě u Uherského Hradiště a také v Olomouci, která ovládala široké území Moravy,“ píše historik Dušan Třeštík (1933‒2007). Ve Valech se rodí knížecí hrad, kolem kterého se rozkládají obytné budovy i řemeslnické dílny hrnčířů, kovářů i šperkařů.

blank
Archeologické nálezy z mikulčického hradiště – gombíky. FOTO: Tyssil/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Bohatí mají vlastní kostel

Duchovní stránka života ale není popelkou. Archeologické vykopávky odhalují základy 12 kostelů. Podle dnešních odhadů tu v 8. století žije asi 2000 lidí, tři stovky z nich obývají samotný hrad chráněný čelní kamennou zdí s dřevěnou hradbou.

Kolem knížecího sídla stojí několik zděných kostelů, obdiv ale budí hlavně trojlodní bazilika. Na délku měří 35 metrů, široká je zhruba 9 metrů. Pět hrobek v ní tvoří místa posledního odpočinku zdejší šlechty.

Zbytky barevných omítek i zlomky vitráží z oken svědčí o bohatství místních mecenášů. Menší kostely ale často mají svého vlastníka – ti nejbohatší si mohli dovolit mít vlastní svatostánek. Obchodní význam Valů podtrhuje hrob č.

480 u jižní zdi baziliky, ve kterém archeologové objevili zlatý solid, minci, kterou nechával razit byzantský císař Michal III. (840‒867). Určitě ji tady zanechal někdo během mise soluňských bratří Konstantina (827‒869) a Metoděje (813‒885).

blank
Velkomoravský kníže Rostislav pravděpodobně sídlil ve Valech u Mikulčic. FOTO: Neznámý autor/Creative Commons/Public domain

Války přinesou zkázu

Fuldské letopisy tvrdí, že jde o „staré město Rostislavovo,“ tedy sídlo knížete Rostislava (820‒870) a mnoho badatelů ho proto povyšuje na hlavní město Velké Moravy, bájný Veligrad. „Je přece jen zřejmé, že vedoucí postavení centrálního hradu měly v 8.

století Mikulčice,“ píše Třeštík. Zdejší hradiště se stává cílem vojenských nájezdů. Požár, který hradiště zasáhne, neznamená jeho konec. „Bylo to spojováno s Karlovými válkami proti Avarům,“ píše o mohutném ohni archeolog Zdeněk Klanica (1938‒2014). Má na mysli zkázu, kterou přinesou v roce 869 hradišti vojska východofranského krále Karla III. Tlustého (839‒888), která dorazí až na Moravu. Neodváží se pevnost dobývat, jenom plení okolí. I to svědčí o jejím významu.

Pravděpodobně právě zde se také odehrála rozhodující bitva knížete Svatopluka I. (†894) po jeho návratu z franského zajetí v letech 870/871. Čelil zde nově zvolenému knížeti Slavomírovi. Jednoznačný důkaz, že Valy opravdu jsou ústředím velkomoravské politické moci, ale historikům dosud chybí.

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Jan Sapák/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …