Jeden se stal symbolem mučednické smrti za svobodu, z druhého měli všichni příšerný strach. Oba se neváhali postavit mnohem silnějšímu nepříteli. V souboji trpaslíků s obry se jim nejdříve docela dařilo.

Vrtkavé štěstí se k nim obrátilo zády teprve krůček od vysněného cíle…

Leonidas (asi 540 př. n. l. – 480 př. n. l.) je tvrdým Sparťanem. Starověká Sparta proslula tvrdými, až krutými podmínkami. Zdravé tělo je podmínkou, statečnost, střídmost a vlastenectví za všech okolností jsou samozřejmostí.

Vojsko musí bojovat za svou vlast do posledního muže! Ten, kdo odhodí svůj bojový štít a vzdá se, je zneuctěný a vylučuje se z řad občanů. Poddaní obdivují královu udatnost a disciplínu. Se svou družinou vždy odchází do boje jako první, pro ostatní spojence je to jasná výzva, aby ho okamžitě následovali.

Dodává mužstvu

Umírněný a uvážlivý muž, který si nelibuje v luxusu ani neholduje alkoholu, to je Hannibal (247 př. n. l.– 183 př. n. l.). Mezi vojáky je oblíbený, protože nikdy neváhá sdílet s nimi stejné podmínky. Vždy před bojem k nim promlouvá v několika jazycích a dodává jim tolik potřebnou odvahu.

I římští historikové hodnotili jeho vedení boje jako příkladné, protože „nikdy nevyžadoval od druhých, co by sám nechtěl nebo nemohl učinit“. Nepochybovali, že byl přirozeným vůdcem vojáků a schopným politikem.

Příběh sebeobětování

Anglický romanopisec Wiliam Golding (1911–1993) navštívil Thermopylskou soutěsku počátkem 60. let 20. století. Byl dojat: „Není to jen proto, že lidský duch přímo a mimo všechny argumenty reaguje na příběh o sebeobětování a odvaze.

Je to i proto, že ona dávná společnost, od nás značně vzdálená, se držela správného směru dějin. Ve skutečnosti, že mohu jet, kam chci, psát, co chci, je přítomno také trošku z Leonida. Také on nás pomohl osvobodit.“

Podobná technika války

„Otcem“ promyšlené válečné strategie se stal Hannibal. Jeho přechod Alp se slony roku 218 př. n. l. se dodnes považuje za neuvěřitelný. Dokonce i Římané, kteří ho nenáviděli, přijali jeho bojové taktické prvky.

O 2000 let později prohlašuje americký generál Norman Schwarzkopf (*1934), velitel koaličních sil v Perském zálivu roku 1991: „Technika války i podoba výzbroje se změnila, ale i dnes aplikujeme stejné válečné principy, jakých se užívalo ve dnech Hannibalových.“