Na anglický trůn usedá 17. listopadu 1558 protestantská Alžběta I. (1533–1603). Španělský král Filip II. (1527–1598) to nemůže snést.

Ještě před chvílí byl přeci anglickým spoluvládcem své ženy Marie I. Tudorovny (1516–1558) a země musela být nekompromisně katolická!

Filip má ze zámořských kolonií až desetkrát vyšší příjmy, než Alžběta, a tak se rozhodne vrátit ostrovní království zpět na tu „správnou víru“ násilím.

K dispozici má slavnou Armadu, loďstvo, jehož vydržování ho ročně stojí zhruba 4 000 000 dukátů, což je asi polovina jeho ročních důchodů. Čítá na 130 lodí vyzbrojených 1500 mosaznými a 1000 železnými děly. Mužstvo má 8000 až 11 000 námořníků a 18 000 vojáků.

A dalších 30 000 vojáků by se mělo připojit ve španělském Nizozemí. Ale…

Zkažené zásoby

Těžké španělské galeony jsou nestabilní, pomalé a nevhodné do bouří, vojáci jsou vycvičeni spíše pro pozemní boj a Filip sám neumí tak velkou sílu zorganizovat. Děla jsou navíc zastaralá, a jak se brzy ukáže, nedomyšlené bude i zásobování.

Potraviny se budou při dlouhé plavbě kazit, stejně jako pitná voda. Dne 8. srpna 1588 vypuká poblíž městečka Gravelines, které najdeme v dnešním regionu Hauts-de-France, slavná bitva Armady s anglickým loďstvem. Filip II. nepřítele podcení. Armada bude zdecimována!

Někteří již nevystoupí…

To, co z chlouby Španělska zbude, pronásledují Angličané ještě několik dní na sever, kde je nechají napospas osudu. A ten bude nemilosrdný. Torzo Armady se snaží obeplout Anglii kolem severních Orknejí a Hebrid.

Zásoby jsou na dně, plachty potrhané, stěžně v posledním tažení. Série nevídaně ledových bouří vyvolaných zřejmě takzvanou malou dobou ledovou a špatně odhadnutý vliv Golfského proudu nenechají nic náhodě. Domů se nakonec vrátí jen 64 lodí a kolem 10 000 mužů.

Část z nich ale zemře po doplutí dřív, než stihnou opustit lodě a velké procento svůj boj prohraje v nemocnicích.

Pátráme, co bylo dál:

To Angličané nepřijdou o jedinou bojovou loď a lidské ztráty jsou minimální. I tak jim ale zemře až 8000 námořníků. Proč? V anglickém loďstvu panují otřesné podmínky, vzápětí kvůli nim vypukne epidemie tyfu a dalších ve své době smrtelných nemocí.

A zatímco Španělé se o své navrátivší snaží postarat, jak to jen jde, vítězové ještě několik měsíců čekají na vyplacení žoldu. Bitva u Gravelines je posledním velkým vodním střetem, kde se lodě hákují a bojuje se poté muž proti muži. A Anglie se po vítězství stává nejvýznamnějším státem Evropy.