Alea iacta est, nebo po našem: kostky jsou vrženy. Tohle spojení se u nás běžně používá v situaci, kdy někdo učiní rozhodnutí, které už nejde vzít zpět. Původ tohoto původně latinského spojení sahá přitom až do doby před naším letopočtem, k jednomu z nejikoničtějších mužů tehdejší doby, i když jeho samého paradoxně proslavila spíš slavná komiksová série o Asterixovi.

Gaius Julius Caesar, nejprve uznávaný vojevůdce, posléze diktátor. A nakonec muž, který byl lstivě zavražděn necelý rok po získání moci.

PODMANIL SI CELOU GALII

Gaius Julius Caesar se k moci v Římském státě dostal poprvé kolem roku 65 před naším letopočtem, kdy se ze schopného vojevůdce stal postupně správcem provincie a v roce 59 nakonec i konzulem – de facto nejmocnějším mužem říše.

Řím měl ale v té době dost problémů, protože o tento post se dost nevybíravě prali tři muži – Caesar, Lucius Lucceius a Marcus Calpurnius Bibulus. Právě Bibulus a Caesar byli nakonec za konzuly zvoleni, ale tyto volby provázely četné manipulace.

Caesar později obdržel úřad prokonzula v Galii (dnešní Francii), kde svedl bitvy s Galy a Helvéty a celou Galii obsadil. V Asterixovi mu sice jedna osada v Armorice vytrvale vzdoruje, ale to je samozřejmě jen fikce.

Války s Galy zvěčnil ve svém slavném spisu Zápisky o válce galské.

V Galii se však Caesar doslechl, že římský Senát mezitím svěřil moc členům nového triumvirátu konzulů Pompeiovi a Crassovi, se kterými se Caesar postupně rozkmotřil. Caesar dostal rozkaz, aby se vrátil do Říma a rozpustil svoje vojsko.

On ale věděl, že jakmile to učiní, bude Pompeiem, který sám toužil po moci, obžalován ze zrady. A právě tady přichází na scénu ona ikonická chvíle u hraniční řeky Rubikon.

PROTIVIL SE SENÁTU

Podle zákonů Římské říše totiž nikdo tuto hraniční řeku nesměl překročit s vojskem – i kdyby mu toto vojsko předtím sám Senát svěřil. Caesar tedy věděl, že jeho rozhodnutí bude znamenat občanskou válku.

Nakonec se ale rozhodl řeku překročit, přičemž měl údajně pronést ono slavné „Alea iacta est“. V souvislosti s touto frází se tedy občas také používá spojení „překročit Rubikon“.

Caesar nakonec občanskou válku vyhrál a mnozí ho pokládají za prvního římského císaře, což je ale nepřesné – on sám tohoto titulu nikdy neužíval. Linii římských císařů zahájil až jeho prasynovec Augustus.

Sám Caesar se ale z moci dlouho netěšil – už o rok později, v roce 44 před naším letopočtem, byl zabit při vzpouře senátorů proti jeho vládě. Mezi vrahy, kteří Caesara ubodali v jeho vlastním paláci, byl i dlouholetý Caesarův důvěrník Marcus Iunius Brutus.

Toho komiksový Asterix zobrazuje jako Caesarova adoptivního syna, byl však jen jeho vzdáleným příbuzným. Brutus sám spáchal o tři roky později po prohrané bitvě u Fillip proti Marcu Antoniovi a Octavianovi sebevraždu.