Domů     Klíšťata: Máme se jich opravdu tolik bát?
Klíšťata: Máme se jich opravdu tolik bát?

Nikdo je nemá rád, ani ten největší milovník přírody. Přesto jsou evergreenem každého léta. Máme se jich opravdu tolik bát? A co o klíšťatech ještě nevíme?

Jistě to znáte. Vracíte se z krásného výletu, ale doma na vás čeká nepříjemné zjištění – zakouslo se do vás klíště. Snažíte se vybavit si základní poučky, jak že se ho vlastně zbavit, ale slyšeli jste jich už tolik, že nevíte, který způsob zvolit. Tak tedy – kroužit, namydlit nebo namazat krémem?

1. V žáru slunce a společnosti klíšťat?

Mýtus: Klíšťata se objevují výhradně v létě.

Verdikt: Nesmysl

reklama

Přestože je pro většinu z nás setkání s klíštětem obecným (Ixodes ricinus) symbolem léta, samotné klíště vysoké letní teploty nesnáší. To, že největší klíšťové nebezpečí hrozí v letních měsících, tedy není pravda.

Před horkem se totiž tito drobní cizopasníci ukrývají pod chladivou zem a radši než na člověka se chytají na drobné hlodavce. Nakrmit se z lidské krve tak vylézají spíš v jarním období mezi březnem a červnem a na podzim. Klíštěti dokonce nevadí ani teplota kolem 5 stupňů Celsia!

Na klíště můžete narazit téměř kdykoli a kdekoli.
Na klíště můžete narazit téměř kdykoli a kdekoli.

2. Móda pod taktovkou parazitů

Mýtus: Klíště nejde na světlé oblečení.

Verdikt: Nesmysl

Světlá barva oblečení sice možná lépe odráží teplé sluneční paprsky, a tak vám není v létě tak horko, na parazitující klíšťata ale ten samý fígl neplatí.

Klíště totiž nemá vyvinutý zrak natolik, aby si vybíralo, ke kterému kousku z vašeho šatníku se zrovna uchytí. Světlá barva má ale přece jen jednu nespornou výhodu – tmavé klíště na něm mnohem snáz uvidíte vy.

Pokud navíc zvolíte hladkou látku, klíštěti se po ní bude hůř šplhat vzhůru. Vydáte-li se na procházku a chcete-li se klíšťatům vyhýbat, na módní pravidla musíte zapomenout. Ideálním outfitem jsou totiž dlouhé světlé kalhoty zastrčené do ponožek.

Do přírody raději noste dlouhé kalhoty a možná si je dokonce zastrčte do kalhot.
Do přírody raději noste dlouhé kalhoty a možná si je dokonce zastrčte do kalhot.

3. Do lesa s deštníkem?

Mýtus: Klíšťata žijí jen v lese a skáčou ze stromů.

Verdikt: Nesmysl

Pokud se kvůli klíšťatům vydáváte do lesa zahalení od hlavy až k patě a na rozkvetlé louce ze sebe oblečení strháte, pak vězte, že nebezpečí klíšťat nečíhá pouze v lesním porostu. Klíště obecné si libuje naprosto všude, kde roste tráva vyšší než 20 centimetrů.

Narazit na něj tedy můžete i na zahradě, v parku i podél řek. Daleko méně se mu líbí na otevřených, prosluněných a suchých místech nebo v jehličnatých lesích. Bojíte se, že mýtus o skákání klíšťat ze stromů je pravda?

Pak vás musíme uklidnit – klíště se rádo drží při zemi. Jeho styl útoku je zcela jiný – vztyčí přední pár nohou, aby se lépe přichytilo ke svému hostiteli.

Deštník do lesa vás rozhodně nezachrání.
Deštník do lesa vás rozhodně nezachrání.

EpochaPlus.cz dodává:

V nejnižších částech porostu se vyskytují larvy klíšťat, které se uchytávají zejména na hlodavce. O něco výš žijí předstupně dospělých klíšťat, takzvané nymfy. Ty se většinou přisávají na větší savce a vaše čtyřnohé mazlíčky. Dospělá klíšťata, která si „brousí zuby“ na člověka, žijí nejvýš.

4. Na klíšťata s octem a olejem

Mýtus: Proti klíšťatům stačí rychlý přestřik oblečení repelentem.

Verdikt: Částečná pravda

Vybavit se do přírody repelentem je určitě správná věc. Myslet si však, že nás pouhých pár stříknutí dočista ochrání před útoky klíšťat, až tak správné není. Klíšťata jsou totiž velmi zákeřná a dokážou si najít sebemenší skulinku, kam se repelent nedostal.

Při aplikaci je tedy třeba dbát na důkladnost a neopomenout jediný kus těla. I přesto se nelze na repelent stoprocentně spoléhat, navíc je nutné aplikaci pravidelně opakovat, protože účinná látka postupně vyprchává.

Chcete-li zkusit přírodní verzi repelentu, smíchejte jablečný ocet v poměru 1 ku 2 dílům vody a přidejte trochu vonného oleje. Aplikaci ale opakujte nelépe po 30 minutách.

Přírodní repelenty fungují, ale musíte je na sebe lít každou půlhodinu.
Přírodní repelenty fungují, ale musíte je na sebe lít každou půlhodinu.

5. Je libo sladší krev?

Mýtus: Klíště jde jen na člověka se sladkou krví.

obdélníček verdiktu: Nesmysl

„Máš sladkou krev,“ zní časté vysvětlení toho, že vás žerou komáři i klíšťata víc než vaše přátele. To je však holý nesmysl. Klíštěti je totiž jedno, jakou krev máte, hlavně, že má co sát. Tito cizopasníci se orientují podle čichu.

Není to tedy „příchuť“ vaší krve, co je láká, nýbrž lidský pach, teplo i oxid uhličitý, který vydechujete. Díky tomu se vytvářejí kolem klíšťat další mýty – údajně jim smrdí člověk po konzumaci piva či česneku.

Faktem je, že pivní či česnekový dech není nic příjemného ani pro společnost lidí. Zda však v těchto případech klíšťata raději berou do zaječích, není vědecky dokázáno.

Nejnebezpečnější na klíštěti je jeho sosáček.
Nejnebezpečnější na klíštěti je jeho sosáček.

6. Nebezpečný je sosáček

Mýtus: Nemoc se do těla dostává pomocí kusadel.

Verdikt: Nesmysl

Jakmile se klíště infikované kupříkladu klíšťovou encefalitidou nebo boreliózou zakousne do těla a pochutnává si na teplé krvi, dochází k infikování hostitele. Neprobíhá to však za pomocí kusadel, jak se mnoho lidí domnívá.

Ta totiž slouží pouze k ukotvení v kůži. Nebezpečí nákazy klíště ukrývá ve svém sosáku, jímž saje hostitelovu krev. Zůstanou-li tedy po nesprávném odstranění klíštěte kusadla v ráně, není třeba panikařit. Riziko nákazy se tak nezvyšuje. Samotné tělo si s nimi dokáže poradit kupříkladu stejně jako s třískou.

Uvíznou-li vám v těle kusadla, nic se neděje. Tělo si s nimi poradí.
Uvíznou-li vám v těle kusadla, nic se neděje. Tělo si s nimi poradí.

7. Bez dezinfekce se neobejdete

Mýtus: Klíště nejdřív uduste, pak vyjměte otáčivým pohybem.

Verdikt: Nesmysl

A jak tedy zakousnuté klíště z těla správně odstranit? Rada, že je třeba přisáté klíště nejdřív udusit, je naprosto scestná. Přesto to, že se přitom klíště vyzvrací a ohrozí naše zdraví, není dokázáno.

Ani točit klíště po nebo proti směru hodinových ručiček není vhodné. Hrozí tím oddělení hlavičky s kusadly od zbytku těla, což následné odstranění klíštěte ještě komplikuje. Nesnažte se klíště ani rozdrtit.

Tím se do okolí dostanou všechny choroboplodné zárodky a mohou se do těla dostat sebemenší rankou. Ideální je tedy následující postup:

klíště zakápněte dezinfekčním roztokem, který necháte působit asi 15 minut, jemně klíště uchopte pinzetou (nebo ještě lépe speciálními kleštičkami) a viklavými pohyby je vytáhněte. Ranku pak znovu dezinfikujte.

Desinfekce není nezbytná.
Desinfekce není nezbytná.

EpochaPlus.cz dodáváí:

Na klíště raději vůbec nesahejte rukou, abyste zabránili šíření infekce. Po vyjmutí ho ideálně spláchněte do toalety. Po vyhození do koše by totiž na první pohled mrtvé klíště mohlo „ožít“ a ukrýt se u vás doma.

8. Nákaza i bez fleku

Mýtus: Infekce se projeví jen flekem na kůži.

Verdikt: Nesmysl

Ani tehdy, pokud se vám po odstranění klíštěte nevytvoří na kůži flek, nemáte jistotu, že jste před nákazou v bezpečí. Červená skvrna indikuje lymskou boreliózu, klíšťová encefalitida má ale jiné příznaky.

Projevuje se podobně jako chřipka, ovšem klidně až několik týdnů od kousnutí. Řídit se jen začervenáním postiženého místa tak není stoprocentní.

Flek je sice jedním z příznaků nákazy, ale nemusí vždy nastat.
Flek je sice jedním z příznaků nákazy, ale nemusí vždy nastat.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
zajímavosti
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz