Domů     Obrazem: 4 nacistické stavby, ze kterých zbyly trosky
Obrazem: 4 nacistické stavby, ze kterých zbyly trosky

Německé vrchní velení rozhodne 14. prosince 1941 o výstavbě stálého opevnění podél pobřeží Norska, Dánska, Nizozemska, Belgie a Francie.

V průběhu roku 1942 se rodí takzvaný Atlantický val, jehož úkolem je ochránit třetí říši proti invazi spojeneckých jednotek z Británie.

1. Stavbu zmaří válečný vývoj

Projekt: dálniční spojení mezi Vídní a Vratislaví

Výstavba: 1939–1941

reklama

Co z něj zbylo dnes: Nedodělané úseky začínají v katastru obce Medlov na jihu Moravy a končí v Městečku Trnávka na severozápadě Moravy.

Už v roce 1935 vznikají v Československu projekty na vybudování dálnice, jenže všechny plány na spojení východu země se západem zmaří 29. září 1938 podpis Mnichovské dohody. Od této chvíle se československé záměry musí přizpůsobit těm německým.

Sám Adolf Hitler (1889–1945) si v okamžiku podpisu dohody vynutí postavení Exteritoriální dálnice A88, která má vést přes území Protektorátu Čechy a Morava a spojovat rakouskou Vídeň s polskou Vratislaví.

Dohoda o postavení jasně říká, že Protektorát Čechy a Morava je povinen dát všechny pozemky třetí říši úplně zdarma. Německo ovšem slibuje veškeré finanční zajištění celého projektu.

Poprvé se na stavbě kopne do země 11. dubna 1939. Úsek přetínající naše území má být dlouhý 320 kilometrů. Němečtí stavitelé si s dopravní tepnou chtějí poradit rychle, výstavba dálnice má trvat pouhý rok a půl. Jenže válečná situace změní jejich plány.

Velká část dálničních konstrukcí se betonuje a dodávky cementu začínají váznout už během října 1940. Všechno se zpožďuje. Práce skončí v dubnu 1942, protože Hitler nařizuje, že se „zakazuje používat cement pro civilní stavby“.

Na území Moravy zůstává 83 rozestavěných kilometrů dopravní tepny. Německá armáda ovšem neponechá nic náhodě a až do konce války staveniště hlídá.

Tudy měla vést Hitlerova dálnice, aneb nedostavěný pilíř pod Brněnskou přehradou.
Tudy měla vést Hitlerova dálnice, aneb nedostavěný pilíř pod Brněnskou přehradou.

2. Opevnění ztrácí význam

Projekt: Atlantický val

Výstavba: 1942–1944

Co z něj zbylo dnes: pozůstatky pevností a bunkrů na severu Francie

K ochrna mají posloužit rozlehlá minová pole, zátarasy, opěrné body a v neposlední řadě také dělostřelecká hnízda skrytá v mohutných betonových bunkrech.

Jenže výstavbu provází chaos daný tím, že v každé zemi řídí práce někdo jiný a navíc panuje nedostatek kvalifikovaných lidí i materiálu.

Koordinace proto vázne, situace se mění k lepšímu teprve na základě Hitlerova rozkazu z 23. března 1942. Zejména ve Francii se buduje silná obranná linie. „Do tohoto nového úkolu vložím vše. Dohlédnu na to, aby jeho splnění bylo úspěšné.

Naší jedinou nadějí jsou pláže, tam je nepřítel nejzranitelnější,“ píše své ženě německý vojevůdce Erwin Rommel (1891–1944), jenž se 5. listopadu 1943 stává velitelem opevňovacích prací.

Od této chvíle se obranný val staví mnohem rychleji a efektivněji, ovšem zdaleka ještě není hotovo. Rommel se také domnívá, že je třeba Spojence zastavit už ve chvíli vylodění, která je nejcitlivějším okamžikem celé operace.

Když 6. června 1944 skutečně dojde k invazi spojeneckých vojsk v Normandii, jsou hotovy jenom dílčí části opevňovacího systému. Spojencům hraje do karet moment překvapení a nedokončený val ztrácí svůj význam.

Jako chyba Němců se ukázalo přednostní opevňování velkých přístavů, protože Spojenci se jim vyhnuli.

Budování Atlanitckého valu proti Spojencům doprovází chaos.
Budování Atlanitckého valu proti Spojencům doprovází chaos.

3. Zásobování lanovkou nestačí

Projekt: stavba mostu přes Kerčský průliv, spojuje ruskou pevninu a poloostrov Krym

Výstavba: březen – říjen 1943

Co z něj zbylo dnes: Nic, most byl při ústupu německé armády vyhozen do vzduchu.

Plán spojit ruskou pevninu s poloostrovem Krym vzniká už na počátku 20. století. Konkrétní obrysy mu dá však teprve Hitler, když Němci po útoku na Sovětský svaz v červnu 1941 obsadí část Ukrajiny, Kavkazu a Krym. Lanovka pro zásobování jednotek nestačí.

Speer proto předkládá vůdci svůj návrh výstavby mostu pro železniční a silniční dopravu. Ten s ním souhlasí. Stavět se začíná v březnu 1943. Hitler doufá, že díky mostu se podaří Němcům brzy znovu proniknout na Kavkaz.

„Musí stát do šesti měsíců!“ přikazuje Hitler a nechává na Krym poslat moderní stavební stroje z říše. Vytvořit tak náročnou stavbu během šibeničního termínu ovšem není jednoduché.

„Už tehdy bylo jasné, že most nikdy nebude dokončený,“ zapisuje si do poznámek Speer, ale přesto se do stavby pouští. Brzy se ale ukazuje, že mu chybí pracovní síly. O půl roku později stojí jenom třetina mostu, zhruba 4,5 kilometru.

Sovětská armáda vytrvale útočí a Němcům nezbude než ustoupit. Most přitom vyhodí do vzduchu.

Němci plánují Krymský most. Nakonec ale hotovou stavbu vyhodí do povětří.
Němci plánují Krymský most. Nakonec ale hotovou stavbu vyhodí do povětří.

4. Sportoviště pro 400 000 diváků

Projekt: Sjezdové a kongresové centrum NSDAP v Norimberku

Výstavba: 1933–1943

Co z něj zbylo dnes: Zeppelinovo pole s tribunou, nedokončená kongresová hala

Hitler chce, aby na planině ležící na jihovýchodě Norimberka ve čtvrti Luitpoldhain vznikl obří komplex určený pro pravidelné sjezdy NSDAP a manifestaci stranické moci.

Celý areál má zabírat plochu o rozloze zhruba 1100 hektarů (Václavské náměstí v Praze se rozkládá na ploše něco málo přes čtyři hektary). Už v roce 1933 začínají před Luitpoldovou arénou první stavební práce. Budování ovšem pokračuje velmi pomalu.

Jedinou dokončenou stavbou nakonec zůstává shromaždiště Zeppelinovo pole s 390 metrů dlouhou a 24 metrů vysokou tribunou, vystavěné v letech 1934–1937. Všechny ostatní budovy se stávají pouhým torzem.

Například z plánované obří sjezdové haly vybudují jenom hrubou stavbu tří ze čtyř podlaží podkovovité budovy. Po začátku války jsou peníze potřeba jinde než na ohromujících stavbách, a proto rychle docházejí. Ke stavbě areálu proto nakonec nedojde. Práce se definitivně zastavují v roce 1943.

Centrum v Luitpoldhainu má demonstrovat nacistickou moc.
Centrum v Luitpoldhainu má demonstrovat nacistickou moc.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz