Měření IQ už je často považováno za přežitek. Skutečné posouzení inteligence je mnohem složitější! Nebo naopak může být docela jednoduché? Než začněte číst následují řádky, nezapomeňte však na jednu odvěkou pravdu: výjimka potvrzuje pravidla!

Obdařila vás příroda blankytnýma očima? Nespíš máte skvělé předpoklady k akademické kariéře! Za trochu kontroverzním názorem stojí profesorka Joanna Roweová z amerického Lousville, která nám připomíná i řadu modrookých géniů historie.

Ať už je to fyzik Stephen Hawking (1942-2018) či vědkyně Marie Curie (1867-1934), světlé duhovky údajně souvisejí se schopností lépe se koncentrovat na úkoly vyžadující promyšlené řešení. Ovšem ani vy hnědoocí neklesejte na mysli!

Nositelé tmavšího pigmentu bývají zas lepší v situacích, kdy je zapotřebí pohotové reakce. Přestože zajímavou souvislost potvrdí řada experimentů, mnozí vrtí hlavou – vědecké vysvětlení tu schází.

Ovšem jsou tu i další nevšední měřítka chytrosti, která se zdají být logičtější…

Čím vyšší, tím bystřejší?

Seřaďte žáky školní třídy od největších po nejmenší a pak jim dejte test inteligence. Jak to dopadne? Podle amerických vědců z Princetonské univerzity bude pořadí výsledků dost podobné.

Výjimky jistě najdete, ovšem tento trend se potvrdí již mnohokrát a pokračuje až do dospělosti. A asi není čemu se divit, tělesná výška s inteligencí má totiž mnoho společného. Obě jsou částečně dědičné a určuje je kombinace mnoha genů.

Výrazně podprůměrný vzrůst může být dán právě genetickou poruchou. A když už tedy v naší DNA již dojde k jistým kotrmelcům, je velká šance, že se otřesou i předpoklady inteligence. Možná také některé geny ovlivňují obojí zároveň.

Nebo je to náhoda, že je v minulém století zaznamenám velký nárůst IQ lidstva a zároveň i tělesné výšky? A že v poslední době zas obojí podezřele stagnuje?

Prsty nelžou

Pokud na vás výškové kritérium nesedí, zkuste se podívat na ruce. Máte delší prsteníček, nebo ukazováček? Pokud prsteníček, možná jste dobří v matematice, ovšem verbální úkoly už jsou pro vás oříškem – sedí to?

Při experimentu britských psychologů, kdy sedmiletým dětem zadají početní úkoly a zároveň testy hodnotící psaní a čtení, odpovídají výsledky délce ukazováčku a prsteníčku naprosto přesně! A potvrdí to i jiní. Náhoda?

Podle vědců nikoliv, spíš za to může vliv testosteronu a estrogenů v prenatálním období. Testosteron ovlivňuje ty oblasti v mozku, které souvisejí s logickým myšlením, estrogeny zase spíš centra řečových schopností.

A stejně tak oba hormony bdí i nad růstem prstů. Dlouhý prsteníček dosvědčuje silný vliv testosteronu, a tedy i převahu matematického nadání.

Být géniem? Utrpení!

Trochu vrže podlaha nebo někdo jen nahlas dýchá a vás už to dohání k šílenství? Asi jste nadprůměrně inteligentní a kreativní bytosti!

Spojitost mezi schopností najít netypická řešení problémů a zároveň neschopností ignorovat okolní zvuky potvrzují třeba finští vědci z univerzity v Helsinkách.

Přecitlivělost na běžný hluk se jmenuje misofonie a jsou při ní dokázané skutečné změny v mozku – obranná centra zkrátka dají pokyn vyrábět stresové hormony. A inteligenti s kreativními sklony to mají podobně.

Přecitlivělé brány pro smyslové vnímání podporují takový typ myšlení, které se uplatní v rešerších, složitých úlohách, ale i při umělecké tvorbě.

A co prozradí řeč?

Čím více sprostých slov vměstnáte do jedné věty, tím jste chytřejší. Zní to divně? Trochu to upřesníme – inteligentnější lidé lépe ovládají slovník a používají expresivnější výrazy k vyjádření svých emocí.

Alespoň tedy k tomuto závěru docházejí výzkumníci z New Yorku, když vyzvou dobrovolníky k popisu různých situací. Více hrubých slov a nadávek použijí navzdory očekávání ti s vyšším vzděláním! Takže i v posuzování inteligence bychom rozhodně měli zahodit předsudky.