Domů     Josef Václav Radecký: Vojevůdce, ze kterého měl strach i Napoleon
Josef Václav Radecký: Vojevůdce, ze kterého měl strach i Napoleon
17.7.2025

V půlce října roku 1813 se dají na pochod tisíce vojáků. Modré uniformy, bílé bandalíry. Muškety a kordy, vysoké škorně. Řadí se do zástupů, jeden za druhým. Praporce vlají ve vzduchu a zní ryk trubek.

reklama

Zpovzdálí se dívá smrtka a ví, že si dneska odvede tisíce chlapců, kteří stále ještě věří, že se vrátí domů.

Bitva u Lipska je největším střetnutím devatenáctého století. 600 tisíc vojáků tu stojí proti sobě. Proti obrovské armádě pod velením Napoleona Bonaparte (1769–1821) se řadí muži pod vlajkami Ruska, Rakouska, Pruska, Švédska a dalších německých knížat.

Nepřátelé Francie jsou v mírné přesile, ale co je mírná přesila proti všemocnému vojevůdci z Korsiky? To ukáží následující minuty. Vojska se dávají do pohybu – přesně podle plánů.

A po strašlivé krvavé řeži, která trvá tři dny, a ve které vypustí duši snad až 90 tisíc mužů, spojenci nad Napoleonem vítězí. Plány fungují. Plány, které připraví největší český vojevůdce v našich dějinách.

reklama
Radeckého pomník, který až do roku 1918 stojí na Malostranském náměstí.
Radeckého pomník, který až do roku 1918 stojí na Malostranském náměstí.

Neduživý chlapec

Přesto se zprvu nezdá, že by strůjce vítězství v Bitvě národů měl nastoupit vojenskou kariéru. Josef Václav Radecký z Radče (1766–1858) je jako chlapec nemocný a neduživý.

Studuje spolu s dalšími šlechtickými synky školu určenou pro úředníky, ale zoufale ho to nebaví. Chce být vojákem. „Mladý hrabě by nám jako voják k ničemu nebyl,“ dostane ale stopku z vojenské školy.

„Je příliš malý, příliš slabý a nesnesl by námahy vojenského služby.“ Ale Radecký se nevzdá. O rok později to zkusí znovu, a když to nevyjde, jde do toho po hlavě ještě jednou. A prorazí. Co mu chybí na zdraví, to dohání pílí a houževnatostí.

Bitva národů u Lipska, k jejímuž vítězství Václav Radecký značnou měrou přispěje.
Bitva národů u Lipska, k jejímuž vítězství Václav Radecký značnou měrou přispěje.

Výš, jen výš

Už za dva roky je povýšen na poručíka. V boji proti Turkům se vyznamená odvahou a všimne si ho nejslavnější vojevůdce té doby, maršál Ernst Gideon von Laudon (1717–1790). „Budete mým pobočníkem,“ rozkáže a Radecký se tak učí od skutečného mistra.

V divokých dobách, kdy císařství bojuje proti revoluční Francii, a celou Evropou otřásají válečné nálady, sbírá jeden vavřín za druhým. Kam přijde, tam vítězí. Brzy je z něj generál ověnčený nejvyššími rakouskými vyznamenáními a jeho jméno má punc a lesk.

Škoda jen, že rakouská armáda nemá Radeckých víc. V roce 1813 jej generalissimus rakouských vojsk Karel Filip ze Schwarzenbergu (1771–1820) jej jmenuje náčelníkem svého štábu:

„A vymyslete, zatraceně, už něco, abychom toho malého Korsičana srazili na kolena!“ dostane hned první úkol. Radecký zasalutuje a úkol splní. V Bitvě u Lipska Rakušané triumfují!

Vídeňský řízek, který podle oblíbené tradice maršál Radecký vynalezne a který se stane oblíbenou vídeňskou pochoutkou.
Vídeňský řízek, který podle oblíbené tradice maršál Radecký vynalezne a který se stane oblíbenou vídeňskou pochoutkou.

Spasitel Itálie

Když vypukne v Itálii v roce 1848 povstání, Radeckému je přes sedmdesát. I když se zdá situace ztracená, on pozice udrží a Itálii pro rakouského císaře zachrání. Králové si u něj podávají dveře, aby ho mohli dekorovat a potřást mu rukou.

A i přesto, že je oblíbený u panovníků, nezapomíná, že i on byl kdysi obyčejný voják. Traduje se, že pokaždé, když vchází do svého štábu, hlídkujícím vojákům dá do kapsy nějaké drobné a prohodí s nimi milé slovo.

Když je v roce 1850 penzionován, plně si užívá rodinného života. Pořídí si i na stará kolena milenku, která mu nakonec porodí čtyři děti. Konec přichází nečekaně, když uklouzne na čerstvě navoskované podlaze a zlomí si krček. Když umírá, celá země drží čtrnáctidenní smutek.

reklama
Zdroje informací: Wikipedie
Foto: 1) Georg Decker, Public domain, via Wikimedia Commons; 2) Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons; 3) Vladimir Moshkov, Public domain, via Wikimedia Commons; 4) Anagoria, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
historie
Tenhle? Tak toho neznám: Martin Gray a jeho falešné paměti
Zavře knihu a dlaní setře slzy z obličeje. „Tak silné. Ta vůle k životu je obdivuhodná,“ povzdechne si. Tak obvykle vypadá hodnocení knihy Martina Graye (rodným jménem Mieczysławe Grajewskiho, 1922–2016) Jménem mých blízkých. Je skvěle napsaná a líčící hrůzy páchané nacisty v Polsku tak naturálně, že ji nedoporučujeme citlivějším osobám. S Martinem projdete nechvalně proslulým […]
Mladí vynálezci: Slepecké písmo Louise Braillea
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. Nedaleko Paříže leží městečko Coupvray, kde sedlář Simon-René Braille 4. ledna 1809 oslavuje narození syna Louise. Jenže v roce […]
Tajná zbraň otroků: Bojové umění maskované jako tanec
Tanec jako příběh vyprávěný mužem a ženou? Zapomeňte na romantiku! Tanec může být také smrtelnou choreografií kopů, úderů a krytů. Taneční kreace, které byly ve skutečnosti maskovaným bojovým uměním, se zrodily i na karibském ostrově Kuba.   El Juego de Maní, nebo jen zkráceně „maní“, to je název bojového umění vytvořeného na Kubě v průběhu […]
Hřiště: Od venkovní tělocvičny k oáze pro nejmenší
Kde mají děti najít bezpečné útočiště před rušnými ulicemi a zároveň si zlepšit fyzickou kondici? V 19. století to znamená prostor pod dohledem trenéra, často i ukrytý v křoví, aby měli dospělí návštěvníci parku klid. První hřiště totiž vznikají podle představ o tělesné výchově dospělých. Dnes si pod dětským hřištěm představíme místo plné skluzavek, houpaček […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz