Tato otázka, která by ještě před pár lety byla pokládána za nesmyslnou, se řeší na mnohých diskusních fórech i na poli odborné veřejnosti. Jsou tací, co tvrdí, že pitný režim je jenom lobby firem, které vyrábějí balené vody.

Lékaři i odborníci však potvrzují, že dostatečný přísun tekutin je pro fungování lidského organismu nezbytný.

Pojem pitný režim u nás v 80. letech zavedl MUDr. Bedřich Nejedlý, lékař a klinický biochemik, který zkoumal důvody zdravotních komplikací, ke kterým často bez zjevného důvodu docházelo během hospitalizace nebo v krátké době po chirurgickém zákroku.

Pozorováním zjistil, že mnoho pacientů, především starších lidí, přichází do nemocnice k vyšetření nebo chirurgickému zákroku silně dehydratovaných.

„Každý chirurgický výkon, který traumatizuje tkáně a je spojen s větším či menším krvácením, je spojen se ztrátami tzv. extracelulární tekutiny. Proto je tak důležitá adekvátní hydratace, většinou i s doplněním během operačního výkonu.

Bohužel, nelze se připravit k operaci uložením nějakého tekutinového depa ze kterého by pak šlo čerpat a stav se musí monitorovat průběžně i s ohledem na krevní oběh a průtok krve ledvinami,“ říká nefrolog a metabolog prof. MUDr. Vladimír Teplan, DrSc.

Dehydratace organismu může mít za výsledek ovlivnění výsledků klinických testů, což může vést k nesprávnému určení diagnózy. „V naprosté většině jsou biochemická vyšetření založena na stanovení koncentrace dané látky v krvi neboli na stupni hydratace.

Tak např. při ztrátě vody stoupá hodnota kreatininu, přestože funkce ledvin nemusí být zhoršena. Ze stoupajících hladin sodíku pak můžeme odhadnout stupeň dehydratace, po zavodnění jeho hladina výrazně klesá.

Zohlednění vlivu hydratace na výsledky biochemických testů je velmi důležité právě u seniorů, kteří pro poruchu pocitu žízně či pokročilou aterosklerózu nejsou schopni samostatně správně regulovat složení vnitřního prostředí,“ uvádí Vladimír Teplan.

Pitný režim vznikl jako osvěta, která měla za účel informovat veřejnost o důležitosti pravidelného přísunu tekutin.

Na správný pitný režim je třeba dbát u všech bez výjimky, zvýšená pozornost by se mu však měla věnovat u dětí a seniorů. „Zvláště již zmínění senioři jsou skupinou, která se často dostává do stavu dehydratace.

Je to dáno poruchou koncentrační schopnosti ledvin nebo s nedostatečnou mobilitou a tedy schopností si tekutiny obstarat.

Senioři jsou tak každoročně v horkých letních měsících rizikovou skupinou, zvláště za situace, kdy mají ještě přídatné onemocnění, např. průjmy, zvracení či horečky,“ uvádí prof. Vladimír Teplan.

Nezáleží na tom, zda si koupíte balenou vodu, nebo si ji natočíte z kohoutku. To je jen na vašem rozhodnutí.

Důležité je pravidelně pít a předejít tak dehydrataci a s ní spojenými zdravotními problémy. Pravdou však je, že kohoutková voda v našich končinách patří k nejkvalitnějším na světě.

A kolik vody je třeba vypít, aby organismus neprotestoval? Zhruba 2,5 litru. „Jedná se o doporučené množství u zdravého člověka. Příjem a výdej tekutin u člověka musí být v rovnováze, aby bylo zajištěno stabilní složení vnitřního prostředí.

V ledvinách se denně vytvoří kolem 150 litrů tzv. primární moči, z niž je 99 % zpětně resorbováno. Neboli průměrný denní výdej moči by měl činit kolem 1,5 l. Člověk také ztrácí tekutiny dýchacím a trávicím traktem.

Na druhé straně se vytváří voda při metabolizaci živin. Samozřejmě se ztrácejí také minerály, především sodík a draslík, které je potřeba doplňovat spolu s tekutinami. Takže optimální příjem by měl činit u zdravého člověka kolem 2-2,5 l za den.

Pro ledviny je totiž obtížnější vytvářet při nízkém příjmu tekutin moč koncentrovanou, na druhé straně však ani nadměrný příjem tekutiny, tedy nad 3 litry, není prospěšný,“ uzavírá Vladimír Teplan.