Skip to content

Jak se nacisté spletli u Stalingradu?

Byť německé ozbrojené síly během tažení do SSSR dosáhly několika významných úspěchů, celá akce byla z nacistického hlediska obrovským přehmatem. Síla Ruska je v jeho velikosti a ovládnout takovou zemi je prakticky nemožné.

Zaslepenost Hitlera a jeho diletantismus však ovšem odmítaly vidět věci reálně tak, jak jsou. „Problém Hitlera je v tom, že neví, kdy má dost,“ říkal Stalin. Führer se měl brzy o své osudové chybě přesvědčit naplno.

V září 1942 ještě sovětští vojáci proudili do německého zajetí. Brzy to již mělo být obráceně.

Osudová Hitlerova chyba nese jméno Stalingrad. Německý vůdce se na čas vzdal plánů dobytí Moskvy a svou pozornost obrátil k ropným polím na Kavkaze. Po cestě k nim stálo město, které neslo jméno jeho největšího protivníka Stalina. Jeho získání bylo pro Hitlera otázkou prestiže.

Němečtí vojáci ve stalingradském kotli.

Na podzim 1942 německé vojsko na Stalingrad tvrdě zaútočilo. Rudá armáda se dokázala udržet jen na malém kousku země poblíž levého břehu řeky Volhy. Zatímco Němci a jejich spojenci dům od domu obsazovali a čistili Stalingrad, Rudá armáda přemístila ke Stalingradu všechny jednotky, postradatelné jinde na frontě, a také další síly ze Sibiře a 19. listopadu 1942 zahájila operaci Uran. Tak doslova smetla postupně rumunské, maďarské a italské jednotky, nacházející se na křídlech německé 6. armády, a obklíčila ji ve městě spolu s částmi 4. tankové armády.

Hitler se držel zásady, že německý voják nesmí nikdy za žádných okolností ustupovat. Tato zásada se stala 6. armádě osudnou. Generalita navrhovala, aby se 6. armáda probila ze Stalingradu zpět, čímž by se zachránila. Hitler podobný krok však kategoricky zakázal.

Řada vojáků se ze Stalingradu již nikdy nevrátila.

Místo toho požádal šéfa letectva Göringa, aby obklíčené vojsko zásoboval ze vzduchu. Diletant Göring furiantsky prohlásil, že to nebude problém. Problém to ovšem byl, a obrovský. Nebylo v silách letectva přivážet dostatečné zásoby, vzhledem k panujícím mrazům i vzhledem k neustálému ostřelování ze sovětských děl. Ve studeném pekle Stalingradu Němci přišli o téměř milion mužů.

O Göringově nadutosti a chvástalství svědčí i tato slova, která pronesl 4. října 1942: „Jestliže se Mr. Churchill vychloubá, že bude každou noc útočit na Německo s tisíci bombardéry, dovolte, abych takto odpověděl: Nebude provádět vůbec žádné útoky. V americké řeči se píše jedno slovo s velkým B: Blaf!“ Ostatně už před tím se Göring chlubil, že pokud nad německé území pronikne jediné nepřátelské letadlo, nechá si změnit jméno na Müller. Poté, co byla mnohá německá města prakticky srovnána se zemí, obyčejní Němci na Göringa pokřikovali: „Müllere!“

Symbol německého zmaru.

Zde se ukázaly mezery v Hitlerově strategickém myšlení. Ve svých úvahách stále vycházel ze zkušeností desátníka bojujícího na frontě první světové války. Přesto byl vnitřně o svém vojenském nadání přesvědčen: „Velím svým armádám už čtyři roky,“ řval na své podřízené generály, „za tu dobu jsem získal víc zkušeností než všichni vy dohromady a nikdo mě nebude poučovat, jak mám co dělat!“

Stalingrad znamenal obrat ve vývoji války. Definitivně padl mýtus neporazitelnosti německé armády. Největší vinu na stalingradském debaklu nesl sám Hitler, což si ovšem nikdy nepřipustil a do konce života všechny kolem sebe obviňoval ze zrady.

 

 

Foto: Pineterest, Rarehistoricalphotos
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Konflikty
Zobrazit více …