Mladá Marie Terezie je po nástupu na trůn roku 1740 „bez peněz, úvěrů, armády, vlastních zkušeností, a také bez jakékoli přínosné rady.“ Schopná organizátorka se ale nezapře. Období klidu mezi válkami v letech 1748-1757 využívá k radikálním změnám v monarchii.

Neocenitelným pomocníkem je pro Marii Terezii (1717–1780) otec daňové reformy Bedřich Vilém Haugwitz (1700–1765). Církev i šlechta mají bez rozdílu platit daně, což považují za obrovské narušení svých staletých privilegií.

Jak ale zjistit kolik půdy vlastní? Císařovna roku 1751 ustanovila 16 krajů, v jejichž čele jsou hejtmani. Jsou to právnicky vzdělaní úředníci odměňovaní ze státních zdrojů. Pro veřejnost jsou jejich úkony bezplatné a mají dohlížet na soupis půdy.

Měli by tudíž být nepodplatitelní… Vyměřování daní se díky jejich práci značně zjednodušilo a do státní pokladny se sypaly zlaté.

Válka mne stojí moc

Marie Terezie musela během svého života vést několik válek. O válečných konfliktech proto říká: „Jsou zpustošením našich zemí i peněženek“, a přemýšlí, jak zlepšit bojeschopnost armády.

Vojsko se doplňovalo násilným verbováním, do armády se proto dostávali vojáci, kteří neměli chuť bojovat. Když museli nastoupit na bitevní pole, mysleli hlavně na kořist. Jak to vyřešit?

V mnohonárodnostní monarchii jedině stanovit množství vojáků pocházejících z jednotlivých zemí podle počtu jejích obyvatel. Jenže žádná přesná evidence neexistuje. Panovnice je ale horlivá katolička, proto 13. října 1753 nařizuje všem duchovním v říši:

„Pořizujte každým rokem seznamy farníků.“ Kněží jsou v tomto směru zdatní, už předtím pořizovali zpovědní seznamy, které přísně sledovaly, zda všichni poddaní chodí řádně ke zpovědi a příliš nehřeší.

Nevynechají nikoho

Roku 1754 následuje i sčítání domů. 10. března 1770 vydává Marie Terezie „Patent o provedení popisu duší, soupisu dobytka a číslování domů“. Komisaři, které tvořil voják a zástupce krajského úřadu, chodí dům od domu.

Nikdo jim neunikne, všechno si pečlivě píší, a zároveň kontrolují seznamy, které jim dala vrchnost. Proč? Odvody do armády by neměly způsobit nedostatek lidí schopných pracovat na poli.

Obyvatelé si nesměli změnit příjmení, obydlená místa se označila jako osady a jednotlivé domy byly očíslovány. Roku 1771 jsou známy výsledky: monarchie má 18,8 miliónu obyvatel, Čechy 2,26 miliónu osob, Morava 1,4 miliónu.

První cílová skupina

Můžeme říci, že první sčítání lidu vytvořilo prazáklad marketingu, protože popsalo cílovou skupinu obyvatel. Nebyla ani zdaleka tak dobře definována, jak to umí dnešní výzkumy, ale přesto dobře posloužila svému účelu.

První rakousko-uherské „institucionální statistické služby“ byly na světě. Rychlejší byli konzumenti soli, kteří se sečetli už roku 1702, zde ale neexistovaly údaje o konkrétních jednotlivcích.

Evidovali se také Židé kvůli určení ghett. Součty v Rakousku ale nejsou žádnou novinkou. První doložené sčítání provedli Babylóňané v roce 3800 př. n. l. Obsahovalo dokonce i informace o počtu dobytka, množství másla, medu, mléka, vlny a zeleniny.

Neznámější je ale biblický soupis lidu, který se objevuje v evangeliu svatého Lukáše v souvislosti s cestou Josefa a Marie z Nazareta do Betléma.