Skip to content

Inspirovalo majitele první samoobsluhy na světě stádo prasat?

„Neslýchané, co si to vymýšlí za novoty! Stejně mu všechno zboží rozkradou,“ šeptají si mezi sebou obyvatelé města Memphis v americkém státě Tennesse na podzim roku 1916. Teď ještě pomlouvají netradiční způsob nakupování, brzy ale změní názor.

6. září 1916 v Memphisu na Jeffersonově ulici číslo 79 vzniká první obchod, kde lidé nemusí stát dlouhé fronty. Nákupní košíky a otevřené police zaplněné potravinami, z nichž si každý může vybrat, to je něco dosud nevídaného. Američan Clarence Saunders (1881 – 1953), který za tímhle nápadem stojí, se nenechá odradit prvními rozpaky a všem pochybovačům nakonec vytře zrak, protože zákazníci rychle přijdou novince na chuť. „Nenech si ujít ten nový obchod. Do košíku si jednoduše nabereš jídlo, které chceš, a u východu z obchodu u pokladny zaplatíš,“ vypráví nadšeně Peggy obtěžkaná plnými nákupními taškami své konzervativnější přítelkyni Mary při setkání na náměstí.

Američan Clarence Saunders provede obrovskou revoluci v nakupování.

Na dluh vám nic nedám!

Saunders prošel opravdovou školou života a mluví z něj letité obchodnické zkušenosti. Je z chudé rodiny z Virginie, proto když mu obchodník se smíšeným zbožím nabídne, aby u něj prodával za byt a stravu, neváhá a ve svých 14 letech opustí školu. Když je mu 19 let, vydělává už 30 dolarů za měsíc jako prodavač ve velkoobchodu s potravinami. O dva roky později se stěhuje do Memphisu. Je schopným obchodníkem, který se snaží co nejvíc zlepšit systém nakupování.

Nekonečné čekání, než vás obslouží prodavač je konečně minulostí. Zboží si vyberete sami, zaplatíte u pokladny.

Hodně zákazníků má ve zvyku nakupovat na úvěr a platit až na konci měsíce, což je pro prodejce smrtonosná past. „Tomu musíme udělat přítrž, jinak nás nečeká nic jiného než krach,“ přemýšlí Clarence o každodenních starostech obchodníků. „Z čeho máme nakupovat nové zboží, když nám neplatíte?“ začíná být už podrážděný i na své zákazníky, kteří sice požadují široký výběr zboží, ale platit se jim moc nechce. K problému se postaví rázně a roku 1915 zakládá společnost Saunders-Blackburn Co., která uznává jenom prodej za hotové.

Jedna z nejstarších samoobsluh lákala zákazníky v americkém Chicagu roku 1926.

Kde vzal růžové prasátko?

Nekonečné čekání, než vás prodavač obslouží, je hrou na nervy zákazníků i prodavačů. Ženy si sice ve frontě stihnout říct nejnovější drby, ale strávit půl dne nakupováním je ztráta času. I s tím si ale Saunders ví rady. Vymyslí obchod, kde se zákazníci budou obsluhovat sami! Nazve ho Piggly Tiscali Kino a logo tvoří hlava růžového prasátka. Když nad neobvyklým názvem někdo vrtí hlavou, odbude ho s úsměvem: „Trvalo mi dvě hodiny najít jméno, které by bylo dost směšné.“ Jedna pověst tvrdí, že ho ke značce inspirovalo stádo prasat, které viděl z vlaku. Růžovou má rád, dokonce když si staví v Memphisu obrovský dům (dnes je v něm muzeum), nechává fasádu natřít touhle barvou.

Prodejny s růžovým prasátkem v logu mají za sebou překvapivě dlouhou historii.

Strmý vzestup, krutý pád

Není pochyb, že se se svým nápadem strefil do černého. Přibývá nadšených zákazníků i obchodníků, kteří chtějí prodávat stejným způsobem. Saunders poskytuje koncese a do roka má po celých USA řetězec více než sta obchodů a svůj systém prodeje si nechává patentovat. Další a další obchody navíc přibývají raketovou rychlostí, v roce 1922 už je jich rekordních 2600. Po velkém úspěchu ale bohužel přichází krach. V roce 1923 se dostává do dluhů, nad firmou ztrácí kontrolu, musí odstoupit z jejího vedení a téměř přes noc se stává chudým. Nic ho ale neodradí a hned zakládá další společnost a celý život experimentuje s automatizovaným obchodem, který pojmenuje Keedoozle. Zákazník dovnitř hodí minci a na pás mu vypadne zboží.

 

 

Foto: wikipedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …