Skip to content
reklama
reklama

I včely jsou občas náladové!

blank

Včely medonosné žijí po lidském boku několik tisíc let. I přes to však patří k nejzáhadnějším druhům hmyzu. Britská vědkyně Melissa Batesonová nedávno podrobila testům velmi důležitou otázku: dokážou i tito na první pohled prajednoduší tvorové prožívat něco, co bychom u lidí nazvali „emocí“? Její odpovědí je, že ano.

Otázka, zda jiní tvorové, než jsme my sami, prožívají emoce podobné těm našim, je vskutku hlubokým filosofickým problémem. U lidí, s nimiž je možné si o jejich vnitřních pocitech promluvit, tento problém často přehlížíme.

U zvířat je to samozřejmě složitější, přesto by asi málokdo upíral svým psům či kočkám emoce, které umějí dávat jednoznačně najevo.

S tvory nám tak evolučně vzdálenými, jako je hmyz, je však situace mnohem složitější. Delikátní experimenty však dokážou odpovědět i na takto komplikované otázky.

blank
Včely medvědy nijak zvlášť nemilují.

Etoložka (etologie se zabývá studiem chování živočichů) Melissa Batesonová z univerzity v anglickém Newcastlu se na problematiku vnitřního života živočichů specializuje. Její experimenty se soustředily na hledání emocí spojených se stresovými podmínkami.

Spolu s několika kolegyněmi se proto rozhodla simulovat včelám podmínky, které by je do stresu skutečně dostat měly: útok predátora, jakým může být v přírodě např. medvěd či jezevec na jejich úl.

Po útoku simulovaném tak, že včely byly po jednu minutu otřásány pomocí jakéhosi „mixéru“, podrobila včely dvojímu testování. První bylo odebrání vzorku jejich tělní tekutiny (hemolymfy) a určení obsahu „náladotvorných látek“, jako jsou dopamin, octopamin a serotonin.

U „vyplašených“ včel se tato hladina ukázala být o poznání nižší než u včel nestresovaných.

blank
Včelstva čelí stále většímu znečištění životního prostředí,pokles jejich stavů může mít důsledky pro celý ekosystém.

Pro testování skutečného prožívání emocí si však vědci museli zvolit nějaký prvek chování, který by na náladu včely poukázal stejně neomylně, jako tu naši prozrazuje například zakaboněný výraz.

Aby se včely skutečně prozradily, musely je vědkyně nejprve „vytrénovat“ tak, aby dokázaly neomylně rozpoznat, co vlastně jejich chování vyjadřuje. Svůj prostředek nalezly ve vytváření pavlovovského reflexu.

Včely po 24 hodin trénovaly tak, že je buď krmily chutnou potravou, nebo je naopak vystavovaly nepříjemným zážitkům.

Při každém z nich navíc vypouštěly do jejich okolí různé těkavé látky, tedy jakési vůně či parfémy.

Výsledkem nakonec bylo, že včela si spojila příjemný zážitek s jednou vůní a nepříjemný s jinou. Ty včelí asociace se vědkyně naučily rozpoznat podle pohybů jejich ústního ústrojí. Při očekávání příjemného zážitku (krmení) včela vysunula sosák, při očekávání opačném jej naopak zasunula.

blank
O schopnostech včel svědčí jejich sofistikovaná dělba práce, skvělé schopnosti orientace v prostoru a čase či včelí tanečky, jejichž prostřednictvím jsou schopné předávat velmi komplikované informace o umístění potravy i její kvalitě

„Podstata našeho experimentu vychází z psychologických pozorování. Lidé, ale i zvířata mají ve špatné náladě či pod stresem tendenci vidět svět více pesimisticky.

Právě tento předpoklad jsme se snažily ověřit i pozorováním našich speciálně vytrénovaných včel,“ popisuje základní myšlenku dalšího experimentování dr. Batesonová.

blank
Druh včely medonosné vznikl pravděpodobně extrémní geografickou izolací (alopatrická speciace) od mateřské populace včely východní, a to v době evolučně „nedávné“ – asi před 10 000 lety

Po simulovaném ataku na úl byly včely vystaveny směsi obou vůní skládající se z přesně identického poměru obou složek. Většina včel ji přesto identifikovala jako „ohrožující“. Stejný typ „emoce“ po přestálém stresu je známý nejen od lidí, ale i od řady dalších obratlovců.

Je obdobný vidění sklenice jako „napůl prázdné“, nikoliv „napůl plné“.

Podle Batesonové svědčí tato skutečnost pro to, abychom se mohli domnívat, že včely neměly po útoku nepřítele na úl zrovna dobrou náladu a svět okolo sebe vnímaly vysloveně pesimisticky.

Foto: PBS, Wired UK, Piximus, Musgrove Willows Courses
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Mám dítě, ale ne muže
skutecnepribehy.cz

Mám dítě, ale ne muže

Už jako malá jsem si přála mít...
Spadl život na Zemi z vesmíru?
enigmaplus.cz

Spadl život na Zemi z vesmíru?

Mezi úvahami, které se věnují teoriím vzniku...
Opravdu má Matonoha mladší milenku?
nasehvezdy.cz

Opravdu má Matonoha mladší...

Má doma krásnou manželku, ale...
V mexických pralesích údajně obchází nebezpeční démoni
enigmaplus.cz

V mexických pralesích údajně...

Ve folkloru středního Mexika se vyskytují nebezpečné...
Le Chaton: Podzimní péče o pleť s leknínem a malinami
iluxus.cz

Le Chaton: Podzimní péče o...

Aby pleť po letním slunění vypadala dobře i...
Pozoruhodný svět vyder
21stoleti.cz

Pozoruhodný svět vyder

Je známo, že polovodní savci jsou velmi...
Tichomořské sídlo Matta Damona
rezidenceonline.cz

Tichomořské sídlo Matta Damona

Poprvé za celá desetiletí se věhlasný...
Plánuje se Soukupem brzy založit rodinu?
nasehvezdy.cz

Plánuje se Soukupem brzy...

Vztah AGÁTY...
Jak se rozhoduje buňka?
epochalnisvet.cz

Jak se rozhoduje buňka?

Prestižní evropský grant – ERC...
Italská sekaná s paprikami a olivami
tisicereceptu.cz

Italská sekaná s paprikami...

Když se řekne sekaná, vybaví se nám nejspíše...
Domažlice, srdce Chodska
epochanacestach.cz

Domažlice, srdce Chodska

Město Domažlice a celá...
Ušijte si originální bytové doplňky a dekorace
panidomu.cz

Ušijte si originální bytové...

Originální kousky, které si ušijete sami, dodají...