Je vám někdy moc horko? Vždycky to může být ještě horší!

Kam až může na Zemi či ve vesmíru běžně vystoupat teploměr?

60 °C

PÍSEK NA PLÁŽI

Bez bot to někdy pořádně pálí! Proč je písek víc horký než okolní vzduch? Jeho nízká měrná tepelná kapacita ho zahřeje i s minimem sluneční energie. A mezery mezi zrnky teplo hned tak nepustí! Když má vzduch 30 °C, teplota písku může být dvojnásobná!

200 °C

ŽEHLIČKA

Teplota nad 50 °C vyvolá pocit bolesti, nad 70 °C může poškodit kůži. U žehličky nastavené na nejvyšší stupeň teplota přeskočí 200 °C, a to už jde vážně do tuhého! Záleží ovšem na době dotyku.

400 °C

GRIL

Zapomeňte na běžnou troubu, mnohem žhavější je gril, na němž se maso na povrchu rychle opeče a uvnitř zůstane šťavnaté. Teplotu přes 400 ° °C byste však také naměřili i v tradiční peci na pizzu.

464 °C

VENUŠE

Nejžhavější planeta Sluneční soustavy vděčí za svůj rekord velmi husté atmosféře s obrovským množstvím oxidu uhličitého. Za nesnesitelné průměrné teploty může hlavně skleníkový efekt.

1000 °C

PRSKAVKY

Tajemná stříbrná vrstva na drátku ukrývá oxidační činidlo a drobné železné piliny. Když prskavku zapálíme, železné piliny se zahřejou na neuvěřitelnou teplotu a za kouzelného efektu rozletí na všechny strany!

1200 °C

LÁVA

Když opustí sopečný jícen a dere se na povrch, dokáže roztavit téměř vše, co jí přijde do cesty! Na vzduchu pak láva vychladne a ztuhne, což jít může trvat jen několik minut. Anebo i několik let…

1400 °C

SVÍČKA

Jak žhavá je romantická atmosféra se svíčkou? Pode toho, v jaké části plamene budeme měřit! Nejnižší teplota (okolo 300 °C) je kolem knotu, kde je nejméně kyslíku pro účinné spalování. Nejvyšší (1400 °C) u vrcholku plamene, kde je spalování dokonalé.

1650 °C

METEOROID

Když nějaké zbloudilé těleso vstoupí do atmosféry Země, většinou má smůlu! Kvůli vysoké rychlosti dojde k silnému tření se vzduchem, což uvolní o ohromné množství teplota. Než stihne meteoroid dopadnout na zem, často zcela shoří.

6000 °C

ZEMSKÉ JÁDRO

Při cestě nitra Země bychom se nestačili divit. Teplota strmě stoupá! Nejvyšší je ve vnitřním jádře, tvořeném především niklem a železem. I při 6000 °C však jádro pravděpodobně zůstává tuhé, díky enormnímu tlaku.

30 000 °C

BLESK

Sám o sobě žádnou teplotu nemá. Jak ale elektrický výboj prochází různými materiály, vytváří v nich odpor a tím je zahřívá. Vzduch je špatným vodičem, proto ho blesk rozpálí až na teplotu 6x vyšší než je povrch Slunce!

15 milionů °C

SLUNCE

Na povrchu tak žhavé není, vnější vrstva zvaná fotosféra dosahuje asi 6000 °C. Ve slunečním jádře bychom však naměřili 2500x více! Teplota je klíčová pro termonukleární reakce, díky kterým hvězda svítí.

50 milionů °C

JADERNÝ VÝBUCH

Tohle skutečně není výbušnina jako každá jiná! Zatímco u běžných chemických explozí vzniká teplota okolo 5000 °C, v ohnivé kouli z jaderného výbuchu může být i desetmilionkrát vyšší!

55 miliard °C

EXPLOZE SUPERNOVY

Co se stane, když hvězda umírá? Pokud je hodně masivní, může explodovat jako supernova. Při tom vznikne patrně ten vůbec největší žár, který dnes vesmíru můžeme najít!

1,42 x1032 K

PLANCKOVA TEPLOTA

Co je opakem absolutní nuly? Maximální možností je Planckova teplota, které už se teď nedočkáme. Panovala jen nepatrný úsek vteřiny po velké třeskem, kdy byl vesmír velký pár metrů.