Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě.

Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích.

Ještě v první polovině 80. let 20. století představuje počítačová kriminalistika poměrně novou disciplínu. S rozšiřováním osobních počítačů totiž přibývá případů, ve kterých hrají elektronická data důležitou roli.

Americký Federální úřad pro vyšetřování FBI proto v roce 1984 zahajuje práci na specializovaném programu pro analýzu počítačových důkazů. V roce 1992 vzniká jeho Computer Analysis and Response Team (CART), tým zaměřený na odborné zkoumání digitálních zařízení.

V 90. letech už kriminalisté stále naléhavěji potřebují jednotné postupy, které umožní elektronické důkazy bezpečně zajistit, analyzovat a předložit soudu. Z původního zkoumání počítačů se tak postupně rodí digitální kriminalistika v dnešním pojetí.

Každý soubor může vyprávět příběh

Co všechno může vyšetřovatele zajímat? Historie internetového prohlížeče, smazané soubory, časové údaje, fotografie, zprávy, záznamy hovorů nebo informace o poloze. Důležitá jsou také metadata, tedy údaje, které popisují například vznik či úpravu souboru.

Když odborníci jednotlivé stopy propojí, mohou rekonstruovat, co se na zařízení odehrává a v jakém pořadí.

„Každá interakce s digitálním zařízením může zanechat stopu toho, co jsme dělali, s kým jsme komunikovali, kde jsme byli a kdy se událost stala,“ upozorňují odborníci amerického Národního institutu pro standardy a technologie (NIST) ve studii o vědeckých základech digitálního vyšetřování.

Právě skládání zdánlivě nesouvisejících informací do srozumitelného příběhu představuje jednu z nejdůležitějších částí této práce.

Digitální stopa není automaticky důkaz viny

Vyšetřování ale není tak jednoduché jako otevřít počítač a přečíst si odpovědi. Odborníci musí data zajistit tak, aby je během analýzy nezměnili, a pečlivě dokumentovat každý krok. Význam má také původ důkazu, použité nástroje a možnost postup zopakovat.

NIST ve svém hodnocení z roku 2022 potvrzuje, že digitální kriminalistika stojí na zavedených metodách informatiky, zároveň ale upozorňuje na její limity.

Obnovené soubory mohou obsahovat i zavádějící nebo nesouvisející informace a význam digitálních stop se může měnit s vývojem softwaru. Samotná přítomnost zprávy či souboru navíc ještě nedokazuje, kdo s nimi skutečně pracoval.

Digitální kriminalistika proto nepřináší kouzelné odpovědi. Ovšem nabízí stále přesnější způsob, jak z elektronických stop sestavit důkazní mozaiku, která může rozhodnout o osudu celého případu.